Minimální mzda je 22 400 Kč, průměr skoro 49 tisíc: kdo letos vydělá balík a kdo sotva dýchá?

Minimální mzda se od 1. ledna zvedla z 20 800 na 22 400 korun hrubého měsíčně. Při plném úvazku to znamená 134,40 koruny na hodinu. Zároveň se pro letošek počítá s průměrnou mzdou 48 967 korun. Otázka ale zní: kdo se letos dostane výrazně nad průměr a kdo zůstane jen těsně nad minimem?

Minimální mzda se týká mnohem víc lidí, než se na první pohled zdá

Na minimální mzdu podle odhadů pracuje zhruba 120 tisíc lidí, tedy asi dvě až tři procenta zaměstnanců. Dopad změny je ale širší, protože na minimum bývají navázané i další mzdy, typicky ve výrobě, logistice nebo službách.

„Úprava minimální mzdy neovlivňuje jen tuto relativně malou skupinu, ale i mnoho dalších zaměstnanců, jejichž mzdy jsou na minimum nepřímo navázané… Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Plošné přidávání ustupuje: firmy vybírají, komu přidat

I když se pro rok 2026 očekává nominální růst mezd v průměru kolem pěti až sedmi procent, praxe má být mnohem méně „pro všechny stejně“. Firmy častěji řeší roli, výkon a to, jak moc je daná pozice na trhu nedostatková.

„V praxi už dnes vidíme, že nepůjde o plošné přidávání. Firmy stále víc rozlišují, komu mzdu zvýšit podle role, výkonu a nedostatkovosti dané pozice… Reálný růst mezd po započtení inflace tak bude spíš mírný a velmi rozdílný napříč obory,“ uvedla Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Kde porostou mzdy nejrychleji: technika, IT a také zdravotnictví

Dlouhodobě patří k nejlépe placeným oblastem informační technologie, a platí to i letos. Výraznější tlak na růst mezd je ale vidět také u technických a kvalifikovaných profesí, stejně jako ve zdravotnictví a sociálních službách.

Zrušení home office? Pětina lidí by po zrušení práce z domova změnila práci

„Největší tlak na růst mezd dlouhodobě zaznamenáváme u technických a kvalifikovaných profesí, například u elektrikářů, seřizovačů, pracovníků údržby, CNC programátorů nebo specialistů ve výrobě. Výrazně rostou také mzdy v IT, zejména v oblasti dat, automatizace a kyberbezpečnosti, a podobná situace je i ve zdravotnictví a sociálních službách. U těchto profesí se dnes běžně bavíme o růstu mezd v řádu kolem deseti procent, někdy i více,“ popsala Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Podle ní nejde o „štědrost“, ale o nutnost. Kvalifikovaných lidí je málo a firmy si jejich odchod nemohou dovolit.

Šest číslic na výplatní pásce: kdo bere přes 120 tisíc měsíčně

Vyšší příjmy mohou letos čekat také vrcholoví manažeři, především specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika nebo energetika.

„K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkých firmách přijdou na více než 120 tisíc korun měsíčně,“ uvedl Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Zároveň roste poptávka po specialistech na obnovitelné zdroje energie, kde se u zkušených inženýrů mzdy pohybují zhruba mezi 80 až 110 tisíci korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení podle Vejražky dostávají přibližně do rozmezí 100 až 150 tisíc korun.

Průměr je skoro 49 tisíc, ale většina na něj nedosáhne

Průměrná mzda 48 967 korun zní jako pevný bod, realita je ale méně optimistická. Podle dostupných statistik na průměr zhruba dvě třetiny pracovníků nedosáhnou. A u desítek tisíc zaměstnanců je rozdíl proti minimální mzdě jen v řádu několika tisíc korun.

Mzdy v roce 2026 porostou, ale ne všem stejně. V jednom sektoru se přidává výrazně míň

Plošné snižování mezd se letos neočekává, v některých segmentech se ale může projevit tlak na stagnaci. „V praxi to znamená spíš omezení bonusů, větší důraz na výkonovou složku nebo přehodnocování rolí než přímé snižování tarifních mezd,“ doplnila Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.

U pozic, které se dlouhodobě drží blízko minimální mzdy, jmenuje především operátory výroby, ostrahu objektů a méně častá povolání, jako je šička. Mezi nejhůře placené pozice mají patřit také pokladní a obsluha v retailu. „Na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun,“ dodala.

Rozdíl dělá i to, komu sloužíte: stát, soukromník, Česko nebo zahraničí

Výrazné rozdíly zůstávají mezi státním a soukromým sektorem, a to jak ve mzdách, tak v benefitech. Důležité je i to, zda jde o tuzemskou, nebo mezinárodní firmu.

„Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců. Soukromý sektor pak oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Naopak práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,“ uzavřela Olga Hyklová.

Zdroj: Advantage Consulting