S příchodem jara se v mnoha firmách opakuje podobný scénář. Část zaměstnanců hůře drží pozornost, rychleji ztrácí energii a častěji mluví o únavě. Na první pohled to může vypadat jako krátké sezonní období, které samo odezní. Jenže data Alma Career, portálu Atmoskop a JobsIndexu ukazují, že únava a psychická nepohoda se stále více propisují i do dlouhodobé spokojenosti v práci a do ochoty zaměstnanců uvažovat o odchodu.

Jarní vyčerpání se nejčastěji projevuje slabší koncentrací a větší potřebou regenerace. Pro zaměstnance to znamená horší schopnost soustředit se na úkoly, pro firmy pak riziko nižšího výkonu a slabších výsledků. Zároveň nejde jen o otázku jednotlivců. Pokud se únava opakuje a lidé nemají dost prostoru znovu načerpat síly, může se z ní stát problém celého pracovního prostředí.

Benefity už nejsou jen příjemný bonus

Firmy proto stále častěji řeší, co mohou udělat pro to, aby podobným výkyvům předcházely. Ukazuje se, že samotný seznam benefitů nestačí. Důležitá je hlavně kombinace pružnější organizace práce, rozumně nastaveného pracovního režimu, kvalitního prostředí a podpory psychické pohody.

„Benefity jsou jednou z oblastí, které zaměstnance mohou nejen motivovat, ale také je udržet v dobré psychické pohodě, soustředěné a efektivní. Vidíme, že požadavky zaměstnanců se dlouhodobě proměňují, zejména směrem k větší flexibilitě, lepšímu sladění práce a osobního života a většímu důrazu na psychickou pohodu. V jarních měsících se pak tyto potřeby často projevují výrazněji,“ říká Michaela Filipčíková z portálu Atmoskop.

Z dat JobsIndexu vyplývá, že stravenky nabízí přibližně 65 % firem. Flexibilní pracovní dobu má v nabídce 45 % zaměstnavatelů a alespoň částečnou práci z domova 36 %. Týden dovolené navíc poskytuje 47 % firem.

Právě u těchto benefitů je ale vidět posun v očekávání zaměstnanců. To, co dříve mohlo působit jako nadstandard, dnes mnoho kandidátů bere jako běžnou součást pracovní nabídky. Pokud firma například nenabízí týden volna navíc, nemusí to být vnímáno jen jako absence bonusu, ale rovnou jako slabina proti konkurenci.

Minimální mzda je 22 400 Kč, průměr skoro 49 tisíc: kdo letos vydělá balík a kdo sotva dýchá?

Více roste význam regenerace a psychické pohody

Vedle klasických benefitů sílí zájem o podporu zdraví a odpočinku. Rychleji se prosazují psychologické poradenství, relaxační aktivity, lepší zázemí na pracovišti nebo benefity zaměřené na celkovou regeneraci. U starších zaměstnanců zároveň roste důležitost příspěvků na zdravotní péči.

To ukazuje, že lidé už neřeší jen výši mzdy nebo počet dnů dovolené. Stále více sledují, zda jim práce dlouhodobě dovolí fungovat bez přetížení. Právě v období jarní únavy se tato potřeba často projeví naplno, protože slabší energie odhalí problémy, které mohou být ve firmě přítomné celý rok.

O skutečné spokojenosti přitom nerozhoduje jen benefitní karta nebo několik příspěvků navíc. Velkou roli hraje každodenní fungování práce. Podle JobsIndexu 45 % lidí říká, že jejich firma respektuje soukromý život. Vyváženost pracovního a osobního života vnímá pozitivně 42 % zaměstnanců. S rozdělením času mezi práci a soukromí je spokojeno jen 36 % lidí a pouze 34 % zaměstnanců považuje firmu za vstřícnou k potřebám ohledně času a místa práce.

Tato čísla zároveň naznačují, že se situace dlouhodobě drží spíše na místě. Oblast rovnováhy mezi prací a osobním životem sice není podle těchto dat v prudkém propadu, ale zároveň se neposouvá výrazně k lepšímu.

Vztahy na pracovišti mají větší vliv, než se zdá

Do pocitu pohody v práci se silně promítá také atmosféra v týmu a chování nadřízených. Právě vztahy na pracovišti patří mezi témata, která se v zaměstnaneckých recenzích objevují nejčastěji. Zároveň často tvoří rozdíl mezi firmami, které lidé hodnotí dobře, a těmi, kde je spokojenost výrazně slabší.

Zrušení home office? Pětina lidí by po zrušení práce z domova změnila práci

Jarní únava tak nemusí být jen otázkou počasí, kratšího spánku nebo osobního nastavení zaměstnance. Často ukáže, jak je práce ve skutečnosti zorganizovaná. Pokud lidé nemají možnost regenerovat, nemají pružnější režim a dlouhodobě narážejí na přetížení, promítá se to nejen do jejich výkonu, ale také do ochoty ve firmě zůstat.

Právě jaro se proto může stát obdobím, kdy zaměstnanci začnou o své práci přemýšlet intenzivněji. Aktuální data ukazují, že ochota měnit zaměstnání zůstává vysoká. Hlavním důvodem bývá vyšší mzda, ale významnou roli mají i další faktory, hlavně potřeba více volného času a větší flexibility.

„Firmy dnes mohou zaměstnancům pomoci hlavně tím, že jim dají větší prostor pro regeneraci a lépe nastaví každodenní fungování práce. V praxi to znamená například flexibilnější začátky a konce pracovní doby, možnost práce z domova, omezení zbytečných schůzek nebo větší důraz na plánování práce tak, aby lidé nebyli dlouhodobě přetížení. Nejde jen o jednotlivé benefity, ale o to, jak práce skutečně funguje každý den – jestli mají lidé prostor se soustředit, zvládnout své úkoly v pracovní době a zároveň si udržet energii i mimo práci,“ doplňuje Michaela Filipčíková.

Pro zaměstnavatele z toho vyplývá nepříjemně jednoduchá věc. Pokud únavu, přetížení a slabou rovnováhu mezi prací a osobním životem přehlížejí, nemusí řešit jen dočasně nižší produktivitu. Zvyšují tím i riziko, že část lidí začne hledat místo, kde bude každodenní fungování práce lépe nastavené. Péče o psychickou pohodu se tak z volitelného tématu postupně stává jedním ze základních předpokladů dlouhodobé výkonnosti firem.

Zdroj: Alma Career