Mzdy v roce 2026 porostou, ale ne všem stejně. V jednom sektoru se přidává výrazně míň

Růst mezd v komerčním sektoru se dál zklidňuje. Po letech, kdy výplaty doháněly prudké zdražování a firmy byly nucené reagovat rychleji než dřív, se situace vrací do střízlivějšího tempa. Podle průzkumu Comp&Ben Asociace, který realizovala společnost BD Advisory a který byl pro větší objektivitu doplněn daty od členů asociace, společností Mercer a Trexima, většina zaměstnavatelů plánuje pro rok 2026 zvýšit základní mzdy v průměru o 4 %. To je stále rychleji než inflace, zároveň ale méně dynamicky než v uplynulých letech.

Ředitel Comp&Ben Asociace Tomáš Jurčík to shrnuje bez obalu: období „postinflačního skokového růstu“ je podle něj pryč. Firmy dál drží růst mezd nad inflací, jen už k němu přistupují opatrněji a s větším důrazem na kontrolu nákladů.

Kde se bude přidávat nejvíc a proč

Rozdíly mezi obory jsou pro příští rok poměrně čitelné. Nad průměr se mají dostat hlavně sektory, které těží z toho, že se zvedá spotřeba domácností. Výraznější nárůsty, v průměru nad 4 %, mají čekat zaměstnance v rychloobrátkovém zboží (FMCG), retailu, farmacii a ve službách, kde se mluví dokonce o růstu přes 4,5 %. Podobně se drží technologie, u nichž se nárůst pohybuje nad 4 %. Hlavním důvodem je přetrvávající poptávka po inovacích a nedostatek kvalifikovaných lidí, bez nichž se technologické firmy jen těžko posouvají dál.

Na druhé straně spektra stojí automotive a výroba. Právě tam průzkum ukazuje nejslabší mzdovou dynamiku, průměrně pod 3,7 %. V nevýrobních odvětvích pak zpomalení dopadá také na IT a telekomunikace a na finance, které se pohybují pod 4 %.

Podle konzultanta společnosti Mercer Petra Boldiše to odpovídá širšímu ekonomickému prostředí. Tam, kde roste spotřeba a firmy potřebují posilovat týmy, se mzdy zvyšují ochotněji. Naopak v odvětvích, kde přetrvává nejistota nebo obavy z dalšího vývoje, se zaměstnavatelé do vyšších nárůstů nehrnou. Výroba je v tomto směru typickým příkladem.

Nejvíc získají provoz a specialisté, management brzdí

Vedle rozdílů mezi obory je vidět i rozdíl mezi skupinami pozic. Nejvyšší nárůsty mezd mají příští rok čekat provozní role, v průměru o 4,1 %. Velmi blízko jsou specialisté se 4 %. U těchto dvou skupin je navíc téměř jisté, že se jich úpravy dotknou, mzdy jim plánuje zvednout prakticky sto procent firem.

Češi nedokážou vypnout: třetina pracuje i po pracovní době, varuje nový výzkum

O poznání pomalejší tempo vychází manažerským pozicím. Top management má růst kolem 3 %, management zhruba 3,7 %. Podle Josefa Chovance, který vede personální a mzdové poradenství ve společnosti Trexima, je u specialistů dlouhodobě klíčový nedostatek kvalifikovaných lidí napříč obory. V provozu zase zaměstnavatele tlačí snaha udržet stabilní směny a co nejnižší fluktuaci. U managementu naopak dlouhodobě převažuje tlak na efektivitu a snižování nákladů, což se do tempa růstu promítá.

Kdy se mzdy obvykle zvedají a jak velkou roli hrají odbory

Zaměstnanci často neřeší jen „kolik“, ale i „kdy“. A v tomto směru se český trh drží tradice. Mzdy se v komerčním sektoru nejčastěji upravují v prvních čtyřech měsících roku. Podle průzkumu se téměř 80 % navýšení odehraje do konce dubna. Už v lednu přidá 25 % firem, v dubnu dalších 45 %.

Odbory se v debatách o mzdách objevují často, data ale ukazují, že jejich role není univerzální. Do vyjednávání o mzdových nárůstech vstupují u zhruba 40 % firem. Zbývajících 60 % společností si mzdový rámec nastavuje interně.

V praxi to znamená, že se firmy stále častěji opírají o tržní data a benchmarky. Dává jim to možnost reagovat pružněji na konkurenci a na změny v jednotlivých profesích. Zájem o modernější systémy odměňování navíc podle Tomáše Jurčíka posiluje i směrnice o transparentnosti odměňování, která firmy tlačí k lepšímu vysvětlování rozdílů ve mzdách a k odpovědnějšímu nastavování mzdových struktur.

Proč se data sbírají zrovna na podzim a na jaře

Aby čísla dávala smysl, je důležité vědět, kdy firmy rozhodují a kdy se změny skutečně projeví. Většina společností má definovaný proces roční úpravy mezd a provádí ho jednou ročně k předem stanovenému datu, nejčastěji v lednu nebo v dubnu. Proto se reálná data o aktuálních nárůstech podle metodiky vyplatí sbírat až na začátku druhého kvartálu, kdy už je dobře vidět, co se na trhu opravdu stalo.

Predikce pro další rok se naopak nejlépe pořizují na podzim, typicky v říjnu a listopadu. Právě tehdy firmy schvalují mzdové rozpočty. Ano, existují i zaměstnavatelé, kteří přidávají později, třeba k 1. červenci nebo k 1. září, jde ale o menší část trhu. Zjednodušeně řečeno, k 1. dubnu už má více než tři čtvrtiny zaměstnanců mzdu upravenou a zbytek roku bývá ve znamení menších, méně plošných posunů.

Celkový obrázek je tedy poměrně jasný: mzdy dál porostou, jen už bez dramatických skoků. A zatímco v technologiích, službách nebo FMCG se bude přidávat odvážněji, výroba a automotive zůstávají v opatrnějším módu. V roce 2026 tak budou rozdíly mezi obory i typy pozic pro výplatní pásku důležitější než samotné průměrné číslo.

Zdroje: ČTK (Protext), Comp&Ben Asociace