AI už bere lidem rutinní práci. Virtuální zaměstnanci mění kanceláře rychleji, než se čekalo

Umělá inteligence se z nástroje, který lidem jen pomáhá s dílčími úkoly, rychle posouvá do role, kde dokáže převzít celé části práce. Ve firmách už nejde jen o rychlejší psaní textů, shrnutí schůzek nebo úpravu tabulek. Stále častěji se mluví o virtuálních zaměstnancích, tedy o systémech, které mohou samostatně vykonávat práci, na niž byl ještě nedávno potřeba člověk.

Pro firmy je lákavé hlavně to, že AI umí šetřit čas i náklady. Nejrychleji se to projevuje u rutinních a opakovatelných činností. Administrativa, překlady, korektury, část marketingu nebo některé úkoly v obchodních týmech patří mezi oblasti, kde už dnes může umělá inteligence výrazně zrychlit práci. Neznamená to ale, že celý pracovní trh jednoduše zmizí. Spíš se začne měnit podobně, jako se v minulosti změnila výroba po nástupu automatizace.

Virtuální zaměstnanec není člověk, ale práci udělat dokáže

Virtuální zaměstnanec je v podstatě neexistující pracovník, jehož úkoly přebírá umělá inteligence. Nechodí do kanceláře, nemá pracovní dobu ani vlastní zkušenosti v lidském smyslu. Přesto může zpracovat zadání, připravit podklady, vyřídit část komunikace nebo navázat na další firemní procesy.

Jan Skovajsa, CEO digitální agentury myTimi, v tom nevidí zásadní rozdíl proti automatizaci ve výrobě nebo v jiných odvětvích. Rozdíl je hlavně v tom, že tentokrát se změna dotýká profesí, které byly dříve před podobným typem automatizace do značné míry chráněné. Nejde o pásovou výrobu, ale o znalostní práci v kancelářích.

Nejvíce zasažené mohou být pozice na nižších úrovních znalostní práce. Typicky juniorní role, překladatelé, korektoři nebo lidé, kteří zpracovávají opakující se úkoly podle jasného zadání. Podobný vývoj už jednou proběhl ve výrobě. Práce v továrnách nezmizela, ale změnila se její podoba. Firmy stále zaměstnávají mnoho lidí, jen jejich úkoly postupně směřují k činnostem s vyšší produktivitou.

Překlady a korektury se změnily nejrychleji

O tom, že AI může nahradit některé profese, se mluví už několik let. Často se zmiňují grafičtí designéři, asistentky nebo mzdové účetní. U řady těchto profesí zatím nejde o úplné nahrazení, ale o výrazné zjednodušení práce. V obchodě i marketingu už AI dokáže urychlit přípravu podkladů, textů, variant kampaní nebo administrativy kolem komunikace.

Rovné mzdy do června 2026. Kdo nemá jasný systém, riskuje žaloby

V některých oblastech je ale změna velmi rychlá. Skovajsa upozorňuje, že překladatelé a korektoři jsou profese, jejichž část práce za poslední dva roky v podstatě zmizela. AI zvládne překlady i jazykové úpravy rychleji a často i kvalitněji, než jak by to u běžných textů dokázal člověk v krátkém čase.

U grafiků je situace jiná. Umělá inteligence sice dokáže vytvořit vizuály, varianty bannerů nebo rychle přizpůsobit grafiku do více formátů, ale podle Skovajsy zatím není skutečně tvůrčí. Neumí přicházet s vlastními nápady v plném smyslu slova, spíš pracuje s tím, co už někde existuje. První koncepční návrhy tak podle něj dál zůstávají na grafikovi, i když je může připravovat s pomocí AI.

Podobně to vypadá u vývojářů. AI umí urychlit dílčí práci, poradit s kódem nebo pomoci při rutinních úpravách, ale neznamená to automaticky konec celé profese. Hodnota se přesouvá od samotného provádění jednoduchých úkonů ke schopnosti zadávat práci, kontrolovat výsledek a řešit složitější problémy.

AI agenti už vstupují do běžného firemního provozu

Velkou pozornost budí takzvaní AI agenti. Microsoft oznámil jejich zavedení a mezi prvními zájemci je také poradenská společnost McKinsey. Ta připravuje agenta umělé inteligence, který má zpracovávat dotazy nových klientů a pomáhat například s plánováním následných schůzek.

Podobné nástroje však nejsou úplnou novinkou. Skovajsa připomíná, že systémy tohoto typu existují už delší dobu a Microsoft je uvádí ve své podobě v rámci Copilotu. Ten je ostatně postupně vidět v prostředí Office 365, například ve Wordu nebo Excelu.

Jako příklad dřívějšího využití zmiňuje český startup nyota.ai. Takový nástroj se může účastnit schůzky, vytvořit z ní zápis, vypsat hlavní body a rovnou je předat do projektového nástroje konkrétním lidem. Pro projektové manažery to může znamenat citelnou úsporu času. Méně energie pak musejí věnovat administrativě a více prostoru jim zůstává na práci, která vyžaduje skutečné přemýšlení.

Lidský kontakt může být dražší a cennější

Zuzana Paulová, odbornice v oblasti HR a CEO společnosti myHeRoes, nevnímá nástup umělé inteligence jako klasickou vlnu rušení pracovních míst. Přirovnává ho spíše k nástupu počítačů do kanceláří v 90. letech. Ani tehdy lidé o práci masově nepřišli jen proto, že se v kancelářích objevily počítače. Změnila se však náplň práce a postupně se proměnily požadavky na zaměstnance.

Podobný vývoj lze čekat i nyní. AI bude přebírat rutinní úkoly a lidé se budou muset naučit moderní nástroje efektivně používat. V mnoha profesích tak nepůjde o otázku, zda člověk s AI pracuje, ale jak dobře ji dokáže zapojit do své práce.

Opravit auto podle umělé inteligence? Nový trend mezi řidiči děsí autoservisy

Paulová zároveň dlouhodobě zdůrazňuje význam obohacování práce. Rozmanitější a zajímavější pracovní náplň má pozitivní vliv na motivaci lidí. Pokud AI převezme část opakujících se a málo tvůrčích úkolů, může to ve výsledku zvýšit spokojenost zaměstnanců. Podmínkou ale je, aby firmy změnu zvládly rozumně a lidem umožnily naučit se nové způsoby práce.

Zároveň poroste hodnota lidského kontaktu. Tam, kde je osobní přístup ke klientovi opravdu důležitý, se může stát prémiovou službou. Firmy budou moci část provozu zefektivnit pomocí AI, ale právě schopnost jednat s lidmi, chápat jejich potřeby a nabídnout individuální přístup může být ještě důležitější než dnes.

Práce nezmizí, ale schopnosti se budou měnit

Používání AI se pravděpodobně stane běžnou součástí práce podobně jako počítače. Dnes už se u kancelářských pozic většinou neřeší, zda uchazeč umí pracovat na počítači. Bere se to jako samozřejmost a testují se spíš odborné znalosti konkrétních programů. Stejným směrem může směřovat i umělá inteligence.

Příklad s fakturantkami tento posun dobře ukazuje. Firmy už nehledají deset lidí na ruční přepisování účetních dokladů, ale spíše jednoho člověka, který umí ovládat příslušný software. S AI může být změna podobná. Nebude stačit dělat rutinní práci postaru, větší cenu bude mít člověk, který dokáže nástroje správně používat a nést odpovědnost za výsledek.

Skovajsa zároveň připomíná důležitou hranici současné AI. Umělá inteligence podle něj sama o sobě nemá skutečné znalosti. Je kompilátem lidských znalostí a k tomu, aby vytvářela vlastní poznání, má ještě velmi daleko.

Pracovní trh tak nestojí před jednoduchou otázkou, zda AI člověka nahradí. Přesnější je ptát se, které části práce převezme, kde člověku uvolní ruce a kde naopak zvýší nároky na jeho úsudek, kreativitu, strategii a schopnost komunikovat s lidmi. Největší výhodu budou mít ti, kteří se změně nepokusí jen bránit, ale naučí se s novými nástroji pracovat dřív než ostatní.

Zdroj: myTimi