Než doputuje do půllitru, uběhnou dlouhé měsíce. Prazdroj ukazuje, jak dlouho se rodí pivo

Češi o pivu rádi mluví jako o něčem, čemu rozumějí téměř instinktivně. O to větší překvapení může přijít ve chvíli, kdy padne jednoduchá otázka: jak dlouho vlastně vzniká pivo, než se dostane do sklenice? Mnozí by tipovali několik týdnů. Ve skutečnosti je to ale výrazně delší příběh. Od prvních jarních prací na polích až po načepovaný půllitr uběhne přibližně 280 dní, tedy zhruba tři čtvrtě roku.

Právě tuto dlouhou cestu chce nyní přiblížit Plzeňský Prazdroj prostřednictvím projektu na webu jaksevaripivo.cz. Na něm spustil nepřetržitý přímý přenos, který sleduje vznik piva doslova vteřinu po vteřině. Nejde přitom jen o dění v pivovaru. Hlavní pozornost míří už na začátek celého procesu, tedy na pole s ječmenem a chmelnice, bez nichž by české pivo nemělo svou podobu ani chuť.

„Chceme ukázat, co všechno předchází okamžiku, než si vychutnáme pivo s přáteli. Výroba českého národního nápoje je složitý a dlouhodobý proces. Nezačíná v pivovaru, ale mnohem dříve na polích s ječmenem a na chmelnicích, kde se pěstují suroviny, z nichž se pivo vaří. Celé období od zasetí zrníčka ječmene trvá zhruba tři čtvrti roku a jednu z hlavních rolí hraje příroda. Pokud chcete dosáhnout správného výsledku, nemůžete nic ošidit ani urychlit. Proto říkáme, že pivo neuspěcháš,“ vysvětluje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Kamery běží už od jara. Sledují pole, chmelnice i práci farmářů

Prazdroj do projektu zapojil dva partnery, zemědělskou skupinu JTZE a farmu Loužek Obora. Kamery instaloval na pole s ječmenem nedaleko Hradce Králové a také na chmelnici na Žatecku. Od března do září budou nepřetržitě zachycovat nejen samotný růst plodin, ale i práce, bez nichž se úspěšná sklizeň neobejde.

V přímém přenosu tak bude možné sledovat například drátkování a zavádění chmele, průběžnou péči o rostliny i sklizeň. Ta u ječmene připadá zpravidla na červenec, zatímco na chmelnicích se sklízí od druhé poloviny srpna do září. Projekt tak ukazuje, že cesta piva není jen o technologii a receptuře, ale také o dlouhém cyklu, který se musí přizpůsobit rytmu přírody.

To je dobře vidět právě u chmele. V Česku se dnes pěstuje na necelých 5 000 hektarech ve třech hlavních chmelařských oblastech, a to na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni se na domácích chmelnicích sklidilo 6 909 tun chmele, což znamenalo v dlouhodobém srovnání mírně nadprůměrný výsledek. Nejvýznamnější odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, za nímž z hlediska objemu následují odrůdy Sládek a Premiant.

„Česko je třetím největším producentem chmele na světě. V posledních letech je plocha chmele stabilní, stále jsme schopní zásobovat tuzemské pivovary i dodávat chmel do zahraničí. Zásadním faktorem pro úspěšné pěstování je pro nás počasí, udržet chmel zdravý a taky dostatek kvalitních sezónních pracovníků. Počasí bohužel v posledních letech přináší období vysokých teplot, více bouřek s rizikem výskytu krup i delší období sucha, což chmelu nesvědčí. Letos máme na chmelnicích již od konce zimy nedostatek vláhy, tak doufám, že bude více pršet. Diváci pak sami uvidí, jak se chmelu letos bude dařit,“ říká Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora.

Přímý přenos z pole má ukázat i to, jak velký vliv mají na kondici plodin srážky, teplota nebo sluneční svit. Stejně důležité je to u sladovnického ječmene, který dává pivu chuť, plnost, sladovou vůni i barvu. I tady rozhodují zdánlivé detaily a správně načasovaná práce.

„Ječmen sejeme zpravidla v březnu v závislosti na stavu půdy. Zásadní je ječmen takzvaně ‚nezamazat‘, ale zároveň ho nesít příliš pozdě. Letos se díky dřívějšímu příchodu hezkého počasí podařilo zasít již v první půlce března,“ popisuje Tomáš Sojka, agronom zemědělské skupiny JTZE.

Zároveň připomíná, že spolupráce s Prazdrojem nekončí u samotného odběru suroviny. „S Prazdrojem v posledních letech spolupracujeme na projektu Pro ječmen, který aplikuje principy regenerativního zemědělství na pěstování ječmene. Mimo jiné to znamená, že půda je co nejdelší dobu pokrytá rostlinnou biomasou a minimalizuje se zpracování půdy. Cílem je zajistit stabilní prostředí pro půdní život, zabránit půdní erozi a mít k dispozici více půdní vláhy v sušších obdobích.“

Sladovnický ječmen se v Česku pěstuje přibližně na 185 tisících hektarů, což odpovídá více než 7 procentům tuzemské orné půdy. Roční sklizeň dosahuje zhruba 1 milionu tun. Prazdroj ječmen nakupuje od 140 českých zemědělců a ročně ho odebere řádově 150 000 tun. Pro slad nejčastěji využívá odrůdy Bojos, LG Štamgast, Francin, Laudis 550, Manta a LG Slovan.

Na podzim se děj přesune do pivovaru. Tam se z pole stane hotové pivo

Jakmile skončí práce na poli a chmelnici, přesune se celý příběh do plzeňského pivovaru. Kamery budou sledovat sladovnu, kde se z vypěstovaného ječmene vyrábí slad. Právě tady Prazdroj zdůrazňuje jednu důležitou věc: patří mezi hrstku pivovarů v Česku, které mají vlastní sladovny, a jako jediný dokáže sladem pokrýt celou svou produkci piva.

Po sladovně přichází na řadu varna. Ze sladu a vody zde vzniká sladina, po přidání chmele pak mladina. Následuje další zásadní etapa, bez níž by se z mladiny nikdy nestalo pivo.

„Poté přidáme kvasinky, díky nimž pivo kvasí, a následně zraje neboli leží. Svou pouť zakončuje na stáčírně, kde se po týdnech zrání plní do sudů, tanků, lahví a plechovek a vyráží za lidmi do hospod, restaurací a obchodů. Teprve v tu chvíli se 280 dní dlouhá cesta k plzeňskému ležáku uzavírá,“ doplňuje Václav Berka.

Právě na této časové ose projekt staví. Připomíná, že pivo není výrobek, který vznikne rychle a bez ohledu na okolnosti. Naopak jde o výsledek dlouhého řetězce navazujících kroků, v němž je každá chyba znát.

Češi pijí méně piva, Prazdroj to v loňském roce pocítil naplno. Výčepní piva ztrácejí

Pivovarská slow TV a připomínka, jak široký svět se kolem piva točí

Web jaksevaripivo.cz se nesoustředí jen na samotný přímý přenos. Nabídne také informace o pěstování chmele a ječmene, výrobě piva i širších souvislostech pivovarnictví jako oboru. Součástí mají být rozhovory s odborníky a také soutěž o prohlídky pivovaru a další ceny.

„Vytvořili jsme pivovarskou slow TV. Místo hořícího krbu můžou lidi vteřinu po vteřině sledovat, jak roste ječmen a chmel a jak se v pivovaru vaří pivo. Kromě toho uvidí rozhovory s odborníky nebo se můžou zapojit do soutěže o prohlídky pivovaru a další ceny. Věříme, že tím představíme celé odvětví, které má v Česku mnohasetletou tradici,“ říká mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Tahle tradice přitom zdaleka neznamená jen samotné vaření piva. V pivovarnictví a navazujících oborech je v Česku zaměstnáno zhruba 65 tisíc lidí. Na pivovary jsou napojené tisíce firem a jejich význam dávno přesahuje výrobní areály. Pivovary pomáhají udržovat a rozvíjet hospody, restaurace i širší gastronomii a zároveň úzce spolupracují s pěstiteli chmele a ječmene. Státu navíc pivovarnictví každoročně přináší na daních téměř 30 miliard korun.

A pak je tu ještě jeden výmluvný údaj: více než 96 procent piva vypitého v tuzemsku tvoří české, moravské a slezské pivo. Dovoz představuje jen 4 procenta. I to ukazuje, jak silné postavení má pivo v českém prostředí a jak hluboko je spojené nejen s chutí a tradicí, ale i se zemědělstvím, průmyslem a každodenním životem.

Projekt, který mapuje jeho 280denní cestu od pole až po půllitr, tak není jen efektní podívanou. Připomíná i něco, co bývá snadné přehlédnout: že za jedním obyčejným pivem stojí měsíce práce, počasí, zkušenost farmářů i pivovarníků a celý řetězec činností, který se nedá obejít ani zkrátit.

Zdroj: Plzeňský Prazdroj