Mysleli jste, že dobré pivo je jen ve městech? Rok 2026 to převrací naruby

Českých hospod a restaurací dlouhodobě ubývá. Za posledních pět let se jejich počet snížil o 16 procent a z mapy zmizely téměř čtyři tisíce podniků. Přesto se v jednom ohledu děje zajímavý posun: boj o hosta tlačí provozovatele k lepšímu servisu a vyšší kvalitě, kterou si návštěvníci umí rychle spočítat a ještě rychleji porovnat.

Změna je vidět i navenek. České podniky jsou stále častěji zastoupené v prestižních gastronomických průvodcích, jako je Michelin nebo Gault&Millau. Vedle kuchyně a celkového zážitku se ale do popředí dostává ještě jedna disciplína, která v hospodě často rozhoduje: jak dobře je ošetřené a načepované pivo. Právě to připomíná i rostoucí počet ocenění Hvězda sládků od Plzeňského Prazdroje, které se uděluje za špičkovou péči o pivo.

Co se stalo s českou hospodou

Ke konci loňského roku fungovalo v Česku necelých 20 tisíc tradičních hospod, pivnic a restaurací. V předcovidovém roce 2019 jich bylo zhruba 25 tisíc. Část scénu opustila natrvalo, část míst nahradily kavárny, moderní bistra a další typy podniků.

Do toho se proměňuje i chování hostů. „Situaci v gastru výrazně poznamenal covid. A pak je tady trend, kdy lidé omezují spotřebu alkoholu, chodí míň do hospod, nebo dávají přednost jiným typům podniků. Klasické hospody a restaurace jsou tak ohrožený druh. To s sebou nese tlak na provozovatele, aby zlepšovali své služby, a to nejen servis nebo kuchyň, ale také kvalitu čepovaného piva,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výsledek je paradoxní, ale logický. Podniků je méně, konkurence je tvrdší a host si dnes mnohem snadněji vybere jinde. O to větší váhu dostávají detaily, které dřív leckdo přešel mávnutím ruky.

Pivo jako důvod, proč se host vrací

Kvalita čepovaného piva není jen otázka prestiže. Má přímý dopad na to, zda se člověk do hospody vrátí. Podle dat Plzeňského Prazdroje platí, že pokud má podnik pivo v nejlepší kvalitě, milovníci piva mu věnují měsíčně o dvě návštěvy více než jiným provozovnám. A když je host v hospůdce nebo restauraci s kvalitou piva spokojený, dá si v průměru při své návštěvě o jedno malé pivo nebo šnyt navíc.

Češi přestávají pít pivo. Zvyk, který formoval národ, se láme

V praxi to znamená jednoduchou věc: dobré pivo není jen „milý bonus“, ale stabilní důvod, proč si host vybere právě tento podnik, a proč u jednoho nezůstane.

Hvězda sládků 2026: ocenění ve všech 76 okresech

Ocenění Hvězda sládků se uděluje od roku 2019 a s každým rokem roste počet podniků, které na něj dosáhnou. Pro rok 2026 získalo Hvězdu sládků 907 restaurací, což je o 15 více než loni. Většina provozoven ocenění obhájila, celkem 777 podniků. Nově přibylo 130 „hvězdných“ míst a velmi často jde o menší města a vesnice.

„Poprvé v historii má Hvězda sládků zastoupení ve všech 76 okresech,“ vypočítává Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Prazdroje.

Právě v obcích do 5 tisíc obyvatel roste počet oceněných hospod nejrychleji. „Oproti prvnímu ročníku v roce 2019 je letos počet hvězdných podniků pětinásobný. V kombinaci s tím, že jsme ocenění udělili ve všech tuzemských okresech, to dokazuje, že kvalita péče o pivo a jeho čepování již není jen doménou velkých měst, ale že se ji díky naší trvalé spolupráci s provozovateli hospod daří rozšiřovat i do vesnic a míst v odlehlejších lokalitách,“ doplňuje Vojtěch Homolka.

Mezi nejmenšími obcemi, kde se čepuje „hvězdné“ pivo, zmiňuje Prazdroj krušnohorský Boží Dar (255 obyvatel), beskydskou Bílou (279 obyvatel) a severočeské Mařenice (327 obyvatel). A nejvýše položenou restaurací s Hvězdou sládků je Bezručova chata na Lysé hoře ve výšce 1 323 metrů nad mořem.

Jak se hospodští dostávají k lepšímu servisu

Za růstem kvality stojí mimo jiné systematická práce s personálem. „Hospodští si uvědomují, že nikdo už nechce pít špatně načepované pivo nebo jíst špatné jídlo. A stejně jako ty nejlepší podniky získávají ocenění za jídlo, my od roku 2019 udělujeme cenu za mistrovskou péči o pivo. Hvězda sládků je tak pro ně pomyslným vrcholem. Aby jejich počet přibýval a hosté po celém Česku byli spokojení, snažíme se hospodským systematicky pomáhat. Každoročně proškolíme asi 12 tisíc lidí z hospod a restaurací, celkově už počet námi proškoleného personálu výrazně přesáhl 100 tisíc lidí. A toto číslo se rozhodně propsalo do zlepšujícího se servisu v českých podnicích,“ uvádí Vojtěch Homolka.

Na ocenění je pro provozovatele atraktivní i to, že je pro hosta srozumitelné. „Je to pro nás zřetelná možnost ukázat hostům, že kvalita piva je v naší provozovně skvělá. Svůj personál školím a snažím se, aby výčepní techniku znali, uměli s ní perfektně pracovat, uměli kohouty rozebrat a perfektně vyčistit,“ říká Ota Macháček, majitel a zároveň výčepní oceněné hospody Na Hradě v Hradci Králové.

A někdy má ocenění dopad i dovnitř týmu. Podle Martina Tucha, majitele sokolovské pivnice Dole v dole, si ho všímají nejen hosté, ale významné je i pro samotný personál. „Hvězda sládků je pro nás zajímavá. Ptají se na ní zákaznici, ale zároveň tvoří zpětnou vazbu od expertů, že to, co děláme, děláme dobře. Náš personál je z ceny nadšený a společně se zákazníky její zisk vždycky slavíme,“ uvádí Martin Tuch.

Co musí podnik splnit, aby Hvězdu sládků získal

Získat ocenění není otázka jedné povedené směny. Hospodští musejí splnit náročné technické parametry, od správného skladování piva přes péči o pivní vedení až po výčep. Tím to ale nekončí. Při následných anonymních návštěvách hodnotí inspektoři Prazdroje přímo v provozovnách také kvalitu čepování, péči o pivní sklo a to, v jaké kondici dostane načepované pivo host od personálu. Teprve ten, kdo obstojí v tomto dvoustupňovém hodnocení, může Hvězdu sládků získat.

Zdroj: Foto: Plzeňský Prazdroj