Češi přestávají pít pivo. Zvyk, který formoval národ, se láme

Česko si letos připomnělo význam svého piva zápisem české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví. Symbolicky se tak potvrdilo, jak hluboko je „pivo“ v tuzemské identitě zakořeněné. Současně však statistiky ukazují jiný, méně radostný trend. Češi pijí méně alkoholu než dříve a mění i své stravovací návyky.

Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu připadalo loni na jednoho obyvatele 156 litrů alkoholických nápojů. To je nejnižší hodnota od roku 1967. V přepočtu na čistý líh šlo o 8,9 litru na osobu, což je nejméně od roku 1990. Zároveň se snížila i spotřeba cukru na 30,8 kilogramu na osobu za rok. Tak nízko se Česko nedostalo nejen za celou dobu existence samostatné republiky, ale ani od roku 1950, kdy byl cukr ještě na příděl.

Zdravotní experti by mohli mluvit o dobré zprávě. Méně alkoholu a méně cukru znamená menší zátěž pro veřejné zdraví. Zda jde o dlouhodobý zlom, nebo jen o krátkodobý výkyv, však ukážou až další roky. Část vývoje má totiž na svědomí i ekonomické problémy posledních let.

Pivo už není, co bývalo

Nejviditelnější změna se týká piva. Právě ono bývalo v Česku symbolem hojnosti i relativní finanční dostupnosti. Spotřeba piva se však za poslední dekádu propadla zhruba z 143 litrů na osobu ročně na hodnoty kolem historických minim, která se pohybují jen něco málo nad 120 litry na hlavu.

Na letošním roce se trend podle všeho nezlomí. Podle dat z pokladních systémů v restauracích a hospodách se během letošního léta vypilo méně piva než loni. Český svaz pivovarů a sladoven odhaduje meziroční pokles letní spotřeby zhruba na pět až sedm procent.

Výkonný ředitel svazu Tomáš Slunečko v podcastu Agenda SZ Byznys popisuje, že sezona ještě není definitivně uzavřená, přesto už je zřejmé, že na loňská čísla se letošek nejspíš nedostane. Zároveň ale zdůrazňuje, že rozdíly mezi regiony i jednotlivými pivovary jsou výrazné a že nejde o propad, který by českou pivní kulturu ohrožoval z dne na den.

Část poklesu řešily pivovary v minulých letech exportem. Jenže ani ten už není spolehlivou záchrannou brzdou. Spotřeba piva klesá i na tradičních exportních trzích, jako je Německo, Polsko nebo Slovensko. Podle Slunečka je negativní trend v okolních zemích dokonce výraznější než v Česku.

Ne pivo, ale metabolismus. Takhle alkohol zastaví spalování a pošle tuk do pasu

Ekonomika, zdraví i stárnutí populace

Za změnou stojí kombinace několika faktorů. Ekonomické krize, včetně té poslední spojené s inflací a růstem životních nákladů, nutí mnoho lidí šetřit. Pivo v restauraci je dnes pro část domácností luxusem, který si nemohou dopřávat tak často jako dříve.

Kromě peněženky se ale mění i přístup k vlastnímu zdraví. Mladší generace častěji přemýšlí o tom, co jí a pije. Alkohol a sladké nápoje už nejsou samozřejmou součástí každého večera nebo víkendu. Roli hraje také demografické stárnutí. Starší lidé obecně pijí méně alkoholu a lékaři jim často doporučují omezit i cukr.

Výsledkem je dlouhodobý posun, kdy se spotřeba piva ani po odeznění krizí nevrací na původní úroveň. Světová finanční krize, a později pandemie covidu, zasadily pivu dvě výrazné rány. Po každém z těchto období zůstala spotřeba trvale níže než před nimi.

Nealko táhne, desítka čeká na comeback

Pivovary se snaží na změnu chování reagovat. Sází na rozšíření nealkoholických piv a pivních mixů s nižším obsahem alkoholu. Segment nealka se dlouhodobě zvedá a daří se i klasickým ležákům s vyšší stupňovitostí, zejména jedenáctkám a dvanáctkám.

Naopak piva s nižším obsahem alkoholu, především kdysi ikonická „desítka“, stagnují. O jejím návratu se mluví už několik let, zatím ale nepřišel. Slunečko připouští, že si na případný comeback netroufá sázet konkrétní datum. Pivovary podle něj vaří různá nízkoalkoholická piva včetně speciálů pro sportovce a cyklisty a věří, že poptávka postupně poroste.

Zajímavou roli v této proměně hrají minipivovary. Ty sice v poslední době celkově uvařily méně piva, ale významně se věnují právě slabším a nealkoholickým variantám. Často testují nové styly a chutě, které pak velké pivovary přebírají nebo napodobují.

Ne fotbal, ne grilovačka. To hlavní, co ovlivňuje konzumaci piva, je úplně něco jiného

Festival jako vizitka českého piva

Český svaz pivovarů a sladoven se chce české pivní kultuře aktivně věnovat i mimo výrobu samotného piva. Slunečko proto mluví o plánu uspořádat v Praze celostátní pivní festival, který by na jednom místě představil piva všech členských pivovarů svazu. Návštěvníci by tak mohli během jediné akce ochutnat piva z různých regionů a stylů, od velkých značek až po menší producenty.

Organizátoři teprve řeší finanční stránku projektu a konkrétní podobu spolupráce s pivovary. Ambice je ale zahájit tuto novou tradici co nejdříve, ideálně už v příštím roce. Festival by měl podle svazu sloužit nejen jako oslava piva, ale také jako připomínka toho, že česká pivní kultura je stále živá, i když se spotřeba postupně mění.

Méně piva neznamená méně problémů

Pokles konzumace alkoholu a cukru může vypadat jako jednoznačně pozitivní zpráva. Z pohledu zdravotní prevence tomu tak z velké části je. Zároveň však jde o výzvu pro celá odvětví navázaná na tradiční spotřebitelské návyky.

Slunečko upozorňuje, že v ohrožení je například české sladovnictví, které patří dlouhodobě k výrazným hráčům i na mezinárodních trzích. Pokud bude spotřeba piva klesat doma i v zahraničí a export nebude schopen propad nahradit, mohou se problémy přelít z hospod a pivovarů i k dodavatelům surovin.

Jisté je zatím jediné. Češi mění způsob, jakým pijí a jedí. Méně piva, alkoholu a cukru může znamenat lepší zdravotní vyhlídky, ale zároveň nutí tradiční české obory hledat nové cesty, jak zůstat životaschopné v zemi, která se pomalu loučí se svou dřívější pověstí „neomezeného pivního království“.

Zdroje: hrot24.cz, seznamzpravy.cz