Cyklisté v EU dál umírají alarmujícím tempem. Bezpečnost se zlepšuje jen nepatrně

Na evropských silnicích se prohlubuje problém, o kterém se mluví méně než o nehodách aut, přesto je stále vážnější. Cyklisté zůstávají v provozu výrazně zranitelnější skupinou a tempo zlepšování jejich bezpečnosti je v Evropské unii alarmující pomalé. Nová zpráva Evropské rady pro bezpečnost dopravy ukazuje, že zatímco u cestujících v automobilech se počty obětí snižují relativně výrazně, u cyklistů se za posledních deset let situace změnila jen nepatrně.

V roce 2024 přišlo na silnicích Evropské unie o život 1 926 cyklistů. V období let 2014 až 2024 se počet usmrcených cyklistů snížil pouze o 8 procent, což odpovídá průměrnému meziročnímu poklesu jen o 0,5 procenta. U motorových účastníků silničního provozu přitom úmrtnost klesala ročně o 2 procenta, tedy čtyřikrát rychleji.

To je zásadní rozdíl, který ukazuje, že bezpečnostní pokrok se cyklistů zdaleka netýká ve stejné míře jako posádek automobilů. Pokud chce Evropská unie splnit svůj cíl a do roku 2030 snížit počet úmrtí na silnicích na polovinu, musel by celkový roční pokles dosáhnout 6,5 procenta. U cyklistů je současné tempo třináctkrát pomalejší. Už nyní navíc tvoří cyklisté 10 procent všech obětí silničního provozu v EU. Bez výraznější změny se tento podíl může dál zvyšovat.

U cyklistů neklesají jen oběti pomalu. Přibývá i vážných zranění

Ještě znepokojivější obrázek nabízí statistiky těžkých zranění. Policie v zemích EU za sledované období eviduje jejich nárůst o 12 procent. Z nemocničních dat ale zároveň vyplývá, že skutečný rozsah problému je zřejmě mnohem větší. V některých státech se totiž do policejních statistik dostane méně než desetina zraněných cyklistů.

V celé EU27 rostl počet hlášených vážných zranění cyklistů mezi lety 2014 a 2024 v průměru o 1,9 procenta ročně, zatímco počet úmrtí u cyklistů klesal jen o 0,5 procenta ročně. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou výrazné. Největší meziroční pokles vážných zranění zaznamenaly Kypr se 7 procenty, Česko se 6 procenty a Řecko s 5 procenty. Na opačné straně stojí Lucembursko s růstem o 13 procent ročně, Irsko s 8 procenty, Estonsko se 6 procenty a dále Švédsko, Francie, Rakousko a Nizozemsko, kde šlo o 4 procenta ročně.

Největší hrozbou zůstává střet s motorovým vozidlem

Zpráva velmi přesně ukazuje, kde je problém největší. Celkem 65 procent úmrtí cyklistů v EU souvisí se střetem s motorovým vozidlem. Nejčastěji jde o kolize s osobními automobily, které tvoří 44 procent všech úmrtí cyklistů. Významný podíl mají také nákladní vozidla s 9 procenty a dodávky se 7 procenty.

Obyčejný zvonek na kolo to nezvládne. Škoda přišla s řešením pro nebezpečný problém ulic

Právě proto ETSC znovu upozorňuje na význam rychlosti motorových vozidel. Nižší rychlost patří mezi nejúčinnější opatření, která mohou cyklisty chránit. Riziko, že cyklista po střetu nepřežije, je při rychlosti 50 km/h mnohonásobně vyšší než při 30 km/h.

Jenže ne všechny tragédie se odehrávají při kontaktu s autem nebo nákladním vozem. Nejméně 28 procent úmrtí cyklistů připadá na nehody bez účasti jiného vozidla. Patří sem pády, nárazy do obrubníků nebo střety s pevnými překážkami. Právě u těchto nehod navíc vzniká velká část vážných zranění.

Česká republika má v jedné oblasti dobrá čísla. V jiné jsou výsledky naopak varovné

Cyklisté patří mezi důležité ukazatele také v rámci Strategie BESIP 2021 až 2030. Z českých dat vyplývá, že v oblasti těžkých zranění si Česko vede relativně dobře. „Pozitivní zprávou je, že ve snižování těžkých zranění cyklistů patří Česká republika k evropské špičce. V období účinnosti Strategie, tedy mezi lety 2021 a 2025, bylo zaznamenáno o 7 % méně těžkých zranění cyklistů, než předpokládaly cíle Strategie. Naopak znepokojivý je počet více než 200 usmrcených cyklistů za posledních pět let, který o 29 % překračuje stanovené hodnoty,“ uvedl Pavel Havránek, ředitel divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu.

Právě tento rozpor je pro české prostředí důležitý. Těžkých zranění ubývá rychleji, než předpokládaly cíle, ale počty mrtvých jsou stále výrazně vyšší, než měly být.

Podle Havránka do vývoje částečně promlouvá také nástup elektrické mikromobility, což potvrzují i závěry evropské zprávy. V letech 2023 až 2025 bylo při jízdě na elektrokolech a elektrokoloběžkách v České republice usmrceno 40 osob a dalších 248 bylo těžce zraněno. V roce 2025 už uživatelé těchto prostředků tvořili 38,4 procenta všech usmrcených cyklistů. Statistiky zároveň potvrzují výrazný růst nehodovosti na elektrokolech i elektrokoloběžkách.

Ani začátek roku 2026 nepřinesl zlepšení. V prvním čtvrtletí bylo usmrceno 10 cyklistů, z toho 2 na elektrokolech a 2 na elektrokoloběžkách, tedy v obou případech po 20 procentech. Těžce zraněno bylo 29 cyklistů, z toho 6 na elektrokolech a 7 na elektrokoloběžkách. Předpoklady Strategie tak nebyly splněny ani v jednom ze sledovaných ukazatelů.

Posloucháte hudbu při jízdě na kole? Nedělejte to, může vás to stát život

Alkohol zůstává v Česku výrazným problémem i přes nulovou toleranci

Významnou roli u smrtelných i vážných nehod cyklistů hraje alkohol nebo drogy. Zákonné limity alkoholu v krvi patří mezi základní nástroje prevence jízdy pod vlivem. Ve 20 zemích projektu PIN je pro cyklisty stanoven limit BAC. Rozpětí je výrazné, od 1,6 g/l v Německu po 0,0 g/l v České republice. Většina těchto zemí uplatňuje limit 0,5 g/l, tři země mají limit 0,2 g/l a šest zemí nestanovuje pro cyklisty žádný limit.

Česká republika je mezi sledovanými státy jedinou zemí s nulovou tolerancí alkoholu i jiných návykových látek u cyklistů. Přesto byla v uplynulém roce jejich přítomnost zjištěna u 31 procent cyklistů, kteří tyto nehody zavinili. Stejný podíl platil i pro jezdce na elektrokolech. U jezdců na elektrokoloběžkách byl výsledek ještě horší, alkohol nebo drogy figurovaly ve 43 procentech jimi zaviněných dopravních nehod.

Bez oddělené infrastruktury se situace nezmění

Zpráva ETSC staví do popředí dvě hlavní cesty, jak počet obětí snížit. Tou první je nižší rychlost motorové dopravy, druhou pak fyzické oddělení cyklistů od rychle jedoucích vozidel. Tam, kde oddělení není možné, mají být důsledně vymáhány bezpečné rychlostní limity. Tam, kde rychlost přesahuje 30 km/h, považuje ETSC oddělenou infrastrukturu za klíčovou.

Právě investice do chráněných cyklopruhů, cyklostezek a bezpečně řešených křižovatek má podle autorů zprávy růst výrazně rychleji než dosud. Smysl ale nemá jen samotné oddělení od aut. Stejně důležitý je i kvalitní povrch a dostatečná šířka tras bez překážek, které mohou snížit počet pádů a nárazů do pevných objektů.

To celé vytváří nepříjemný rozpor v evropské dopravní politice. Vlády na jedné straně podporují přesun části dopravy z automobilů na kola kvůli ochraně klimatu, zdraví i omezení kolon. Na straně druhé ale často nevytvářejí podmínky, které by takový přesun učinily bezpečným.

Cyklisté jsou odolnější proti rakovině i infarktu, platí za to ale jinou daň

Spoluautorka zprávy Jenny Carson to shrnula jednoznačně: „Vlády aktivně podporují více lidí v cyklistice kvůli klimatu, snížení spotřeby fosilních paliv a dopravních zácp, pro veřejné zdraví i kvalitu života ve městech. Neposkytují však bezpečné podmínky, které cyklisté potřebují a na které mají nárok. Nemůžete vyzývat lidi, aby jezdili na kole, a zároveň je nechránit před rychlou dopravou. Potřebujeme nižší rychlosti tam, kde cyklisté sdílejí prostor s motorovými vozidly, a oddělenou infrastrukturu tam, kde jsou limity nad 30 km/h. Data jsou jednoznačná: bez urgentních opatření budou cyklisté nadále platit životy.“

Přibývá rizikových skupin, ale existují i jasná řešení

Zpráva zároveň upozorňuje na další důležité souvislosti. Nepřiměřeně vysokému riziku čelí starší cyklisté, přičemž úmrtnost výrazně roste u lidí starších 80 let. K většímu riziku přispívá i rostoucí obliba elektrokol, zejména mezi staršími jezdci. Muži tvoří 80 procent usmrcených cyklistů, pravděpodobně i kvůli většímu objemu jízd a rizikovějšímu chování. V zemích, které rozlišují typ jízdního kola, navíc roste počet úmrtí uživatelů elektrokol, zatímco u klasických cyklistů spíše klesá.

Zpráva připomíná i roli ochranných prostředků. Výzkum citovaný v dokumentu ukazuje, že přilby mohou snížit poranění hlavy o 51 procent a smrtelná poranění hlavy o 72 procent.

Doporučení ETSC jsou přitom poměrně konkrétní. Patří mezi ně zavedení a vymáhání rychlostního limitu 30 km/h na městských komunikacích, kde se cyklisté pohybují společně s motorovou dopravou, výrazné navýšení investic do oddělené cyklistické infrastruktury, zlepšení kvality povrchů a odstraňování překážek, rychlejší zavádění bezpečnostních technologií ve vozidlech včetně automatického nouzového brzdění s detekcí cyklistů, lepší sběr dat o zraněních včetně povinného hlášení z nemocnic, zavedení ukazatelů výkonnosti pro bezpečnost cyklistů i podpora národních cyklistických strategií s jasně nastavenými cíli. Součástí doporučení je také větší podpora používání cyklistických přileb.

Evropská čísla tak nepřinášejí jen další statistický přehled. Ukazují hlavně to, že cyklisté zůstávají v dopravním systému skupinou, u níž se bezpečnost zlepšuje příliš pomalu. A pokud se tempo nezmění, bude rozdíl oproti ostatním účastníkům provozu dál narůstat.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu