Pozor při předjíždění na kole: Bezpečný odstup existuje, podobně jako když cyklistu předjíždí auto

Pozor při předjíždění na kole: Bezpečný odstup existuje, podobně jako když cyklistu předjíždí auto

21. 12. 2025 0 Od Jaroslav Bezručka Foto: Jaroslav Bezručka s využitím ChatGPT

Na silnicích se v posledních letech hodně mluví o povinném bočním odstupu aut při předjíždění cyklistů. Jenže Nejvyšší soud teď připomněl, že princip bezpečného předjíždění neplatí jen pro řidiče motorových vozidel. Týká se i cyklistů mezi sebou, i když pro ně zákon nestanovuje jedno pevné číslo typu „1,5 metru“ tak, jako je to u aut.

Rozhodnutí vychází z konkrétní nehody a následného sporu o náhradu škody. A zároveň jasně ukazuje, co může u soudu rozhodnout: nejen to, kdo „uhnul“, ale i to, zda předjíždějící cyklista dal vědět o manévru a jakou nechal rezervu.

Nehoda u Třeboně a spor o odškodnění

Případ se odehrál 30. června 2018 na Třeboňsku u Záhřebského rybníku, na úseku mezi Staňkovem a Chlumem u Třeboně. Rakouský cyklista Peter R. tudy projížděl ve chvíli, kdy mu spadl řetěz. Kvůli tomu nečekaně vybočil ze svého směru jízdy. Právě v ten okamžik ho předjížděla cyklistka Lenka K. a došlo ke střetu.

Rakušan podle popisu vyvázl bez zranění. Cyklistka však skončila v nemocnici s tříštivou zlomeninou pravé nohy. V nemocnici strávila tři týdny a následně byla téměř rok v pracovní neschopnosti. Z nehody si odnesla doživotní zdravotní následky.

Policie věc neuzavřela jako trestný čin a úřady ani jako přestupek, proto se Lenka K. obrátila na soud. Žádala náhradu škody zhruba 430 tisíc korun (v řízení šlo o částku 429 334 Kč). Do požadavku zahrnula náklady na léčení, bolestné i náhradu za ztížení společenského uplatnění. Tvrdila, že za střet může Peter R. a jeho nečekaný manévr.

Proč soudy odpovědnost připsaly předjíždějící cyklistce

Okresní soud v Jindřichově Hradci žalobu zamítl a jeho závěry následně potvrdil i odvolací soud. Zásadní roli sehrál znalecký posudek, který popsal typickou realitu jízdy na kole: cyklisté se běžně nepohybují po ideální rovné přímce, ale jejich stopa má podobu nepravidelné „vlnovky“.

Cyklisté jsou odolnější proti rakovině i infarktu, platí za to ale jinou daň

Z toho soudy vyvodily jednoduchý závěr. Kdo předjíždí, musí s tímto vychylováním počítat. Buď předjížděného spolehlivě upozorní, nebo zvolí takový boční odstup, aby i při běžném vychýlení nedošlo ke kontaktu.

V tomto případě soudy uzavřely, že Lenka K. cyklistu před sebou na předjíždění nijak neupozornila. Zároveň nedodržela dostatečně bezpečnou vzdálenost. A právě proto odpovědnost za nehodu přičetly jí, nikoli předjížděnému cyklistovi, který navíc podle soudů ani nevěděl, že je předjížděn.

Nejvyšší soud: pro cyklisty neplatí „automatických“ 1,5 metru, ale povinnost opatrnosti ano

Zraněná cyklistka se obrátila na Nejvyšší soud. Ten její dovolání odmítl, čímž ponechal v platnosti rozhodnutí nižších soudů.

Nejvyšší soud současně zdůraznil důležitý právní detail. U cyklistů nelze jednoduše převzít paragraf, který ukládá řidičům aut povinnost dodržet při předjíždění cyklisty boční odstup 1,5 metru (případně 1 metr v zónách s nejvyšší rychlostí do 30 km/h). To ale neznamená, že by cyklisté žádný bezpečný odstup řešit nemuseli.

Soud odkázal na obecnou povinnost obezřetnosti pro všechny účastníky silničního provozu a na zákaz nikoho neohrozit. Bezpečný odstup tedy existuje i mezi cyklisty, jen se neurčuje jedním univerzálním číslem. Má se posuzovat podle konkrétních okolností, často i s pomocí odborných závěrů.

V tomto sporu se soudy opřely právě o znalecké vyjádření. Znalkyně přitom uvedla, že bezpečný odstup při předjíždění průměrného cyklisty druhým cyklistou by měl být minimálně 1,5 metru. Důležité je, že to nebylo „povinné číslo ze zákona“, ale hodnota odvozená z podmínek konkrétní situace.

Co si z rozhodnutí vzít v praxi

Rozhodnutí se dá shrnout poměrně přímočaře. Když cyklista předjíždí jiného cyklistu, nemůže spoléhat na to, že ten před ním pojede jako po kolejích a zároveň „musí držet směr“. Běžné vychýlení je podle znalců normální. Pokud předjíždějící nedá vědět o manévru, roste jeho odpovědnost za to, aby měl takovou boční rezervu, která pokryje i nečekaný pohyb předjížděného.

Zdroje: auto-mania.cz, seznamzpravy.cz, zakonyprolidi.cz