Češi rodině půjčují ochotně. Až pětina těchto půjček se ale vrací s problémy

Peníze patří v rodinách k citlivým tématům. Na jednu stranu se o nich doma mluví poměrně často, na druhou stranu se do otevřené debaty o skutečných finančních potížích mnoho lidí příliš nehrne. Když ale dojde na pomoc příbuzným, Češi bývají překvapivě vstřícní. Větší částku by někomu z rodiny půjčilo 78 % lidí. Zároveň však platí, že rodinná půjčka nemusí vždy skončit tak hladce, jak se na začátku zdá.

Velký průzkum rodin, který pro finanční dům UNIQA zpracovala agentura NMS v Česku a na Slovensku, ukázal, že finanční témata se řeší u rodinného stolu až v 67 % případů. Přesto bývá rozdíl mezi obecným hovorem o penězích a situací, kdy má někdo přiznat, že se dostal do nouze. O finanční problémy se lidé neradi dělí ani s partnerem, natož se širší rodinou.

Ochota pomoci ale zůstává vysoká. Větší finanční obnos by si od někoho z rodiny půjčilo 68 % respondentů a ještě vyšší podíl lidí by naopak příbuznému peníze poskytl. Reálnou zkušenost s tím, že někomu z rodiny půjčili větší částku, má 44 % Čechů.

Nejčastěji pomáhají rodiče dětem

V českých rodinách se nejčastěji peníze přesouvají od rodičů k dospělým dětem. Takovou zkušenost uvedlo 44 % Čechů, zatímco na Slovensku 32 %. Tam je naopak běžnější půjčování mezi sourozenci. Větší částku sourozenci půjčilo 47 % Slováků a 38 % Čechů.

V obou zemích se ale objevuje i opačný směr pomoci. Každý třetí člověk, který někdy poskytl v rodině větší půjčku, půjčil peníze svým rodičům. Rodinná finanční výpomoc tak není jen záležitostí rodičů a dospělých dětí, ale často funguje napříč generacemi.

Zajímavé je také to, kdo je k půjčování nejotevřenější. Vyšší ochotu půjčovat vykazují lidé z rodin se středním příjmem, ale také takzvané patchworkové rodiny, tedy domácnosti s dětmi i z předchozích vztahů. Právě v nich bývají půjčky uvnitř rodiny běžnější součástí fungování. Nejvyšší částky jsou pak ochotni půjčovat lidé, kterým už děti odešly z domácnosti. Více než 50 tisíc korun by někomu z rodiny půjčilo 39 % z nich.

Konec drahých půjček? Vláda schválila změnu, která může převrátit celý trh

Bydlení, nečekané výdaje a částky ve statisících

Rodinné půjčky nejsou vždy jen menší výpomocí do výplaty. Průměr největší reálně poskytnuté půjčky dosahuje 150 tisíc korun. Když lidé odpovídali, kolik by byli ochotni příbuzným půjčit, průměr nejvyšší možné částky vyšel na 210 tisíc korun.

Nejčastějším důvodem je bydlení. Na něj směřuje 23 % rodinných půjček a průměrná částka v tomto případě přesahuje 300 tisíc korun. To už je suma, která může výrazně zasáhnout nejen rozpočet toho, kdo si půjčuje, ale i člověka, který peníze poskytuje.

Druhým nejčastějším důvodem jsou nečekané výdaje. Může jít například o náhlou poruchu auta, rozbitý důležitý spotřebič nebo jinou situaci, která přijde bez varování. U těchto půjček se průměrná částka pohybuje kolem 60 tisíc korun.

Rezervy si lidé tvoří, často ale velmi opatrně

České domácnosti se na horší období snaží připravovat. Tři čtvrtiny z nich si finanční rezervu tvoří tím, že zbylé peníze odkládají na spořicí účet. Téměř polovina lidí, konkrétně 49 %, má penzijní spoření. Více než třetina, tedy 35 %, zároveň drží hotovost doma.

Právě hotovost v domácnosti může lidem dávat pocit větší kontroly, zvlášť v nejisté době. Má to ale i slabinu. Větší částky uložené doma nejsou chráněné proti inflaci a zároveň samy o sobě neřeší dopady větších nečekaných výdajů. Pokud přijde problém, který přesáhne běžnou rezervu, může rodina opět skončit u půjčky mezi příbuznými.

Nebankovní půjčka nemusí být zlo, ale musíte být opatrní. Často je velmi nevýhodná

Půjčka, která se nakonec změní v dar

Při rodinném půjčování se často míchají dvě roviny. Na začátku bývá jasná představa, že jde o půjčku, ne o dar. Pro tři čtvrtiny lidí je důležité, aby se jim peníze vrátily. Jenže rodinné vztahy mohou být silnější než původní dohoda.

Když nastanou problémy se splácením, 60 % lidí by nakonec bylo ochotno dluh odpustit. Nejshovívavější bývají rodiče dospělých dětí, které už žijí samostatně. Ti mohou takovou finanční pomoc vnímat spíše jako podporu do života než jako klasický dluh. Naopak rodiny s tradičním složením, které samy aktivně živí děti a budují vlastní budoucnost, jsou k odpuštění půjčky nejméně ochotné.

Většina rodinných půjček se nakonec vrátí. Ne vždy ale bez komplikací. Až pětina se splácí s problémy, pomaleji, později nebo vůbec. Úplně nevrácených zůstává 9 % těchto půjček.

Rodinná pomoc tak může být velmi cenná, ale zároveň dokáže zatížit vztahy na dlouhou dobu. Čím vyšší částka, tím důležitější je mluvit otevřeně hned na začátku. Nejen o tom, kolik se půjčuje, ale také kdy a jak se peníze vrátí a co se stane, pokud to nepůjde podle původního plánu.

---

Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.

Zdroje: UNIQA, NMS