Konec drahých půjček? Vláda schválila změnu, která může převrátit celý trh
18. 3. 2026Půjčit si peníze má být v Česku pod výrazně přísnější kontrolou než dosud. Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má omezit extrémně drahé půjčky, zpřísnit pravidla pro reklamu a rozšířit dohled i na část produktů, které se dosud tvářily téměř bezrizikově. Návrh teď zamíří do Poslanecké sněmovny. Podle ministerstva financí jde o přenesení evropských pravidel do českého práva a o snahu nastavit srozumitelnější mantinely pro trh.
Jedním z hlavních cílů novely je zavést jasný strop pro cenu spotřebitelských úvěrů. Český právní řád dnes sice zakazuje lichvu a opírá se o princip dobrých mravů, konkrétní výpočet hranice ale v zákoně chybí. Právě to se má změnit. U běžných spotřebitelských úvěrů má být nově zastropována roční procentní sazba nákladů, tedy RPSN, která vedle samotného úroku zahrnuje i další povinné náklady klienta.
Podle navrženého modelu se má strop u standardních úvěrů odvíjet od repo sazby České národní banky navýšené o osm procentních bodů a celý výsledek se ještě násobí čtyřmi. Zároveň platí, že pro výpočet se použije minimálně čtyřprocentní sazba, i kdyby skutečná sazba ČNB byla nižší. Při současné základní sazbě 3,5 procenta by tak maximální RPSN vycházela na 48 procent. Ministerstvo tvrdí, že nejde o náhodně zvolenou hranici, ale o pokus převést dosavadní soudní výklad do jasnější podoby. Podle něj jsou sazby kolem trojnásobku bankovních úroků ještě v zásadě tolerovatelné, zatímco čtyřnásobek už bývá považován za nepřiměřený.
Jiný režim má platit pro menší a krátkodobé půjčky. U úvěrů do 20 tisíc korun se splatností nejvýše jeden rok se nemá pracovat přímo s RPSN, ale se stropem celkových nákladů. Ten má tvořit pevná částka 2000 korun a k ní připočtená suma vycházející z výše úvěru, délky jeho trvání a stejného úrokového vzorce navázaného na sazbu ČNB. Důvod je prostý. U malých půjček totiž RPSN kvůli časové hodnotě peněz a vlivu poplatků často vychází v extrémních hodnotách a přestává být pro srovnání rozumně použitelná.
Reklama na půjčky už nebude smět slibovat lepší život
Velká změna se chystá také v reklamě. Novela počítá s tím, že propagace spotřebitelských úvěrů bude muset obsahovat jasné varování typu „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze“, případně jiné sdělení se stejným významem. Zákon zároveň nově zakáže, aby reklama naznačovala, že úvěr zlepší finanční situaci člověka, nahradí mu úspory nebo mu zvýší životní úroveň. Stejně tak nemá být možné bagatelizovat význam už existujících dluhů při posuzování úvěruschopnosti.
To je důležitý posun hlavně proto, že právě reklamní sdělení dlouhodobě patří mezi nejslabší místa trhu s drahými půjčkami. Jestliže si dnes část kampaní pohrává s dojmem, že půjčka je rychlá cesta z problémů nebo pohodlná náhrada chybějících peněz, nová úprava se snaží podobné zkratky utnout přímo v zákoně.
Konec „rychlých půjček za každou cenu“: lidé chtějí hlavně jasná pravidla
Přísnější dohled dopadne i na odložené platby
Novela zároveň rozšiřuje působnost zákona i na úvěry, které jsou na první pohled „zadarmo“, tedy bez úroku a bez poplatků. Týká se to hlavně prodeje zboží na splátky a modelů typu nakup teď, zaplať později. Právě tyto produkty se v posledních letech rychle rozšířily a často působí mnohem nevinněji než klasická půjčka. Ministerstvo ale upozorňuje, že ani bezúročný úvěr nemusí být ve výsledku bez nákladů, pokud se klient dostane do prodlení a začnou naskakovat sankce nebo úroky z prodlení. I poskytovatelé těchto produktů proto mají nově podléhat stejným pravidlům a povolením jako ostatní úvěrové firmy.
Změny se naopak netýkají úvěrů na bydlení, tedy typicky hypoték. Hlavní zásah míří na běžné spotřebitelské půjčky a produkty, které se jim svou funkcí stále více přibližují, i když se tak někdy výslovně neoznačují.
Konec automatického vracení úroků kvůli formální chybě
Další významná část novely se týká posuzování úvěruschopnosti. Dosavadní úprava vedla v některých případech k tomu, že pokud poskytovatel při prověřování klienta pochybil, mohla být smlouva neplatná a klient měl šanci získat zpět zaplacené úroky. Kritici tvrdili, že tento mechanismus původně chránil lidi, kteří si půjčili neoprávněně, v praxi se ale začal používat i v situacích, kdy dlužník úvěr bez problémů splácel a jen zpětně hledal cestu, jak se zbavit ceny půjčky.
Ministerstvo proto navrhuje posun od formálních chyb ke skutečné schopnosti splácet. Jinými slovy, klíčové nemá být to, zda poskytovatel udělal administrativní chybu, ale zda si člověk ve skutečnosti půjčil peníze, které objektivně splácet nemohl. Pokud ano, ochrana má zůstat velmi silná. Takový spotřebitel by nebyl vázán úroky ani dalšími poplatky a vracel by jen jistinu. Pokud ale chyba v posouzení neměla reálný dopad na schopnost úvěr splácet, automatická neplatnost smlouvy má skončit.
S novelou souvisí i další změna, která má dopad na praxi. Pokud žadatel o úvěr neuspěje a z posouzení vyplyne, že je ve finančních potížích, má být nově odkázán na služby dluhového poradenství. I to zapadá do širší snahy přesunout systém od čistě formální regulace k většímu důrazu na prevenci problémového zadlužení.
Trh se neshoduje, spor se povede hlavně o dostupnost půjček
Zatímco ministerstvo novelu hájí jako vyvážený kompromis, reakce z trhu jsou rozdílné. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů varuje, že příliš nízké stropy mohou odříznout část rizikovějších domácností od legálního trhu. Podle ní by si někteří lidé nemuseli legálně půjčit ani na nenadálé výdaje a část poptávky by se mohla přesunout do šedé zóny. Naopak Konsorcium dluhových poraden ČR novelu vítá jako krok správným směrem, i když by si dovedlo představit ještě širší ochranu.
Teď bude rozhodovat sněmovna. Podle informací zveřejněných k návrhu se změny mají promítnout do českého práva v termínu odpovídajícím evropské směrnici, tedy s předpokládanou účinností od 20. listopadu 2026. Pokud novela projde, půjde o jednu z nejvýraznějších změn pravidel pro spotřebitelské úvěry za poslední roky.
