Češi mají problém: bez příjmu by většina domácností nevydržela ani tři měsíce

Finanční jistota českých domácností zůstává slabší, než by se mohlo zdát. Stačil by delší výpadek příjmů a značná část lidí by musela během krátké doby citelně ubrat ze svých běžných výdajů. Právě v tom se ukazuje, jak křehká je skutečná odolnost mnoha rodin vůči nečekaným problémům.

Průzkum agentury Ipsos, který byl v únoru 2026 realizován pro společnost ČPP Servis, zároveň ukázal i druhou stranu celé situace. Vedle domácností, které žijí s omezenou rezervou, tu roste skupina lidí, kteří se o své finance aktivně zajímají, sledují dění na trzích a své investice kontrolují i několikrát týdně.

Výpadek příjmu by většina domácností pocítila velmi rychle

Nejvýraznější zjištění se týká samotné finanční výdrže. Celkem 58 procent Čechů uvedlo, že bez jakéhokoli příjmu by museli do tří měsíců výrazně omezit svůj životní standard. U poloviny z nich by se potíže projevily už během prvního měsíce. Rezervu na více než půl roku má jen 23 procent lidí.

Tak krátká finanční výdrž přitom není problémem jen na úrovni jednotlivých domácností. Pokud velká část společnosti nemá dostatečný polštář, zvyšuje se zranitelnost celé ekonomiky. Lidé se v takové situaci hůře vyrovnávají s výpadkem příjmů, nečekanými výdaji i širšími ekonomickými otřesy. V době nejistoty pak rychle omezují spotřebu, což se následně promítá i do zpomalení ekonomické aktivity.

„Rezerva na tři až šest měsíců výdajů by měla být finančním standardem každé domácnosti. Dále pak individuálně záleží na tom, jak dlouho bude danému člověku trvat, než si najde nový zdroj příjmů. Pokud rezervu většina populace nemá, nejde jen o individuální problém, ale o signál zranitelnosti celé ekonomiky vůči neočekávaným výkyvům, od ztráty příjmu k okamžité spotřebě, přes příjmy určené k tvorbě rezervy (důchod), až po makroekonomické šoky,“ říká Petr Pokorný, ředitel Divize poradenství ve společnosti ČPP Servis.

Úspory končí hlavně tam, kde jsou rychle po ruce

Průzkum zároveň ukazuje, jak Češi se svými penězi nakládají. Pro většinu z nich je zásadní hlavně pocit bezpečí a možnost mít peníze kdykoli k dispozici, i když to znamená slabší zhodnocení.

Největší část úspor drží 39 procent lidí na spořicím účtu. Dalších 14 procent má hlavní část peněz na běžném účtu, který dlouhodobě přináší výnos pod úrovní inflace. Bez jakýchkoli úspor je 12 procent respondentů.

Jako hlavní místo pro uložení peněz uvádí investice jen 19 procent dotázaných. Do této skupiny spadají fondy, ETF, akcie, zlato i kryptoměny. Dalších 10 procent spoléhá především na penzijní spoření nebo investiční životní pojištění. Pouze čtyři procenta respondentů označila za svůj hlavní nástroj investiční nemovitost.

Nový trend: skoro polovina Čechů chce letos změnit finance. Investice táhnou

Z toho je patrné, že více než polovina populace drží převážnou část svého majetku v produktech s nízkým nebo nulovým reálným výnosem. Krátkodobá rezerva je sice důležitá, problém ale nastává ve chvíli, kdy se z ní stane dlouhodobý přístup ke správě peněz.

„Finanční polštář je důležitý. Problém nastává ve chvíli, kdy se z krátkodobé likvidní rezervy stane dlouhodobá strategie. Domácnosti pak sice minimalizují kolísání a získají pocit bezpečí, zároveň se ale připravují o potenciální výnos a vlivem inflace si reálně snižují hodnotu majetku,“ upozorňuje Petr Pokorný.

Investory neovládá chamtivost, ale nejistota

Když přijde řeč na investování, nehraje podle dat hlavní roli touha po rychlém zbohatnutí. Chování českých investorů mnohem častěji formují pochybnosti a opatrnost.

Nejčastější odpovědí bylo tvrzení, že emoce investory zásadně neovlivňují, to uvedlo 31 procent respondentů. Hned za tím ale následuje nejistota, zda se rozhodují správně, kterou zmínilo 27 procent lidí. Vysokou inflaci jako hlavní impuls ke změnám označilo 25 procent dotázaných.

Obava z prudkého poklesu trhů se objevila u 17 procent respondentů a geopolitickou situaci zmínilo 15 procent lidí. Naopak spekulativní motivace zůstávají spíše okrajové. Snahu rychle vydělat uvedlo osm procent respondentů a strach, že jim uteče příležitost, sedm procent.

Právě to ukazuje, že typický český investor se většinou neřídí bezhlavou honbou za rychlým výnosem. Mnohem častěji řeší, zda neudělal chybu a jestli zvolil správný postup.

„Nejsilnější emocí není touha po rychlém výdělku, ale pochybnost nebo obava z chybného rozhodnutí. Právě zde je role odborného poradenství klíčová, může pomoci nastavit plán, který obstojí i v období zvýšené volatility. Ve chvíli, kdy investora přepadne nejistota, je namístě vrátit se k původnímu záměru investice. Ujasnit si, za jakým účelem byla realizována, zda se změnil její cíl nebo časový horizont. Krátkodobý výkyv trhu by sám o sobě neměl být impulzem ke změně dlouhodobé investiční strategie,“ doplňuje Pokorný.

Dovolená na dluh? Pro třetinu Čechů žádný problém

Mnozí investice sledují velmi často, informace hledají na více místech

Z průzkumu vyplývá i poměrně vysoká aktivita části investorů. Denně kontroluje vývoj svých investic devět procent respondentů, dalších 15 procent několikrát týdně a stejný podíl jednou týdně. Celkově tak téměř čtyři z deseti investorů sledují své portfolio alespoň jednou týdně.

Jednou za měsíc své investice kontroluje 22 procent lidí a sedm procent jednou za čtvrtletí. Desetina investorů uvedla, že je sleduje jen výjimečně. Zároveň platí, že 23 procent populace neinvestuje vůbec.

Časté sledování může znamenat lepší přehled a vyšší informovanost. Zároveň ale zvyšuje citlivost na krátkodobé tržní pohyby, které mohou vést k unáhleným reakcím.

Podobně rozptýlené jsou i zdroje informací. Na vlastní studium spoléhá 30 procent Čechů, 26 procent využívá banku nebo finančního poradce a 18 procent čerpá informace od rodiny a známých. Sociální sítě jsou hlavním zdrojem pro 11 procent lidí, tradiční média pro 10 procent.

„Pokud nejste spekulativní investor, spekulující na rychlý nárůst nebo pokles, častým kontrolováním zvyšujete riziko vlastních obav, že zvolená strategie byla správná. V případě investičního horizontu delšího než pět let, nedává smysl reagovat na krátkodobé výkyvy. Většině běžných klientů se vyplatí dodržet původní strategii, pokud byla stanovena správně. V případě, že si nejste jisti správně zvolenou strategií, konzultujte to s profesionálem,“ uzavírá Petr Pokorný z ČPP Servis.

Český investor tedy postupně dozrává a investice mají v dlouhodobých rezervách stále větší roli. Přesto zůstává rozhodující část úspor na běžných a spořicích účtech. Právě proto bude dál důležité, aby se lidé lépe orientovali v práci s rezervami, diverzifikaci i dlouhodobém investování. Bez toho se finanční jistota domácností bude posouvat kupředu jen velmi pomalu.

Zdroj: ČPP Servis