Máte peníze na běžném účtu? Možná každý rok přicházíte o částku, která už zabolí

Ještě před několika lety působily spořicí účty spíše jako místo, kde se peníze znehodnocují o něco pomaleji než na běžném účtu. Teď se situace změnila. Díky nižší inflaci a sazbám, které se u nejlepších nabídek pohybují kolem 4 % ročně, mohou domácnosti po delší době dosáhnout i na kladný reálný výnos.

Dubnová inflace se podle dat ČSÚ držela na 2,5 %. Nejlepší spořicí účty přitom nabízejí zhruba 4 až 4,2 % ročně, u dětského spořicího účtu mBank dokonce 5,01 %. Po letech, kdy úroky často nestačily ani na pokrytí růstu cen, tak spořicí účet znovu začíná plnit roli bezpečného nástroje pro peníze, které mají zůstat rychle dostupné.

Rozdíl mezi dobrým a slabým účtem už není drobnost

Na první pohled nemusí rozdíl několika procentních bodů vypadat zásadně. U vyšších částek je ale velmi citelný. Spořicí účet se sazbou 4 % ročně po započtení 15% srážkové daně přinese čistý výnos přibližně 3,4 %. Při vkladu 500 000 Kč to znamená zhruba 17 000 Kč čistého úroku za rok.

Stejná částka ponechaná na běžném účtu s úročením 0,1 % by po zdanění vydělala jen přibližně 425 Kč ročně. Rozdíl u půlmilionové rezervy tak může přesáhnout 16 500 Kč za jediný rok. U domácností, které drží vyšší hotovostní rezervu, už nejde o zanedbatelnou položku.

„Spořicí účet dnes znovu dává smysl. Ne jako náhrada investování, ale jako bezpečná rezerva, která po letech konečně dokáže peníze nejen chránit, ale u nejlepších nabídek i reálně zhodnocovat. Rozdíl mezi dobrým a špatným účtem už není kosmetický. U větších rezerv se bavíme o tisících až desetitisících korun ročně,“ říká Michal Bajer, CEO portálu Půjčka.co, který na trhu působí déle než deset let.

Čtyři procenta dnes mohou mít větší váhu než šest procent v minulosti

Zajímavé je srovnání se situací z roku 2022. Tehdy se na trhu objevovaly spořicí účty se sazbami kolem 6 %. Jenže při dvouciferné inflaci takové úročení peníze reálně nezhodnocovalo. Spíše jen tlumilo ztrátu kupní síly.

Příjmy se možná nezmění, účty ano. Průzkum ukazuje, čeho se v roce 2026 domácnosti bojí nejvíc

Dnešní sazba kolem 4 % proto může být pro střadatele výhodnější než opticky vyšší sazby z období prudkého zdražování. Důležité není jen samotné číslo u úroku, ale také to, jak se staví proti aktuální inflaci.

„6% spořicí účet při 15% inflaci byl jen psychologická náplast. 4% účet při inflaci kolem 2,5 % je úplně jiný produkt. Na první pohled vypadá sazba nižší, ale reálně chrání peníze výrazně lépe. To je zásadní rozdíl, který podle nás řada domácností stále podceňuje,“ vysvětluje Bajer.

O vklady se znovu ucházejí i velké banky

Změna není vidět jen v sazbách, ale i v chování bank. Dříve patřily nejvyšší úroky hlavně menším bankám nebo specializovaným institucím. Často k nim patřily časově omezené akce nebo podmínky, které klient musel hlídat. Velké banky se mohly více opírat o pohodlnost lidí, kteří nechávali úspory na běžných účtech nebo na málo úročených produktech.

Dnes už se do soutěže o vklady zapojují i velcí hráči. Běžně se dá narazit na sazby kolem 4 %, byť často s limity nebo dalšími podmínkami. Pro klienta je tak současný trh výrazně zajímavější než období nulových sazeb, kdy peníze na účtech prakticky nic nevydělávaly.

„Banky znovu pochopily, že peníze domácností nejsou samozřejmost. Klient, který má na účtu několik set tisíc korun, už nemusí mlčky přijímat nulový nebo směšný úrok. Pokud banka nenabízí rozumné zhodnocení, dnes má smysl podívat se jinam,“ doplňuje Bajer.

Rezerva se má řídit výdaji, ne univerzálním pravidlem

Spolu s lepším úročením se mění i pohled na finanční rezervu. Často opakované pravidlo, že by člověk měl mít stranou tři mzdy, může být příliš zjednodušené. Přesnější je vycházet ze skutečných měsíčních nákladů domácnosti.

Půjčky čeká otřes. Algoritmy, reklamy i nebankovky dostanou tvrdší pravidla

Jinou rezervu potřebuje člověk bez závazků, jinou rodina s hypotékou, dětmi, autem a vyššími pravidelnými platbami. Zaměstnanci s nízkými náklady mohou stačit tři měsíce provozu domácnosti. Rodina s hypotékou nebo podnikatel však může potřebovat rezervu odpovídající šesti až dvanácti měsícům výdajů.

„3 průměrné mzdy mohou vypadat jako slušná rezerva, ale pro rodinu s hypotékou, dětmi a měsíčními výdaji 100 000 Kč to může být jen velmi tenká bezpečnostní síť. V současné situaci dává větší rezerva na kvalitním spořicím účtu větší smysl než dříve. Ne proto, že by lidé neměli investovat, ale protože bezpečná hotovost už nemusí ležet ladem,“ uvádí Bajer.

Spořicí účet ale nemá nahrazovat dlouhodobé investice. Peníze, které domácnost nebude potřebovat pět, deset nebo více let, obvykle patří spíše do diverzifikovaného investičního portfolia. Smyslem spořicího účtu je hlavně bezpečná rezerva, která je rychle dostupná a zároveň neleží úplně bez výnosu.

Právě proto dnes největším problémem nemusí být vyšší částka na spořicím účtu. Mnohem dražší může být špatně zvolený účet. Češi často řeší drobné slevy v obchodech, zatímco stovky tisíc korun nechávají na účtech, kde jim nevydělávají téměř nic.

„Češi často hledají slevy v obchodech v řádu desetikorun, ale stovky tisíc korun nechávají ležet na účtech, kde jim nevydělávají skoro nic. To je drahá pohodlnost. Největší chyba dnes není mít na spořicím účtu více peněz než dřív. Největší chyba je mít je na špatném spořicím účtu,“ uzavírá Bajer.

Portál Půjčka.co patří mezi nejdéle fungující objektivní srovnávače úvěrů v České republice. Na trhu působí nepřetržitě od roku 2012 a za dobu existence pomohl více než 150 tisícům klientů najít financování. Projekt uvádí, že si na rozdíl od řady velkých srovnávačů zachovává nezávislost na bankovním vlastnictví. Odborným garantem je Ing. Michal Bajer, držitel certifikací České národní banky Kategorie I a III.

Zdroj: feedit.cz