Výplata zmizí do poslední koruny. Týká se to už 13 % Čechů

Podíl Čechů, kterým po zaplacení všech životních nákladů na konci měsíce nezůstane z výplaty nic, vzrostl z 9 % v roce 2025 na 13 % v roce 2026. Ve stejném průzkumu se ale zvětšila také skupina lidí s finanční rezervou na více než rok. Šetření tak zachytilo vyšší podíl respondentů bez měsíčního přebytku a současně vyšší podíl lidí s dlouhodobými úsporami.

Celkem 84 % českých respondentů uvedlo, že jim po uhrazení všech nákladů zůstává alespoň nějaká částka. Je to o 5 procentních bodů méně než v roce 2025. Mezinárodní průzkum provedla v květnu 2026 agentura Emor pro skupinu IPF. V Česku se do něj zapojil reprezentativní vzorek 1002 lidí ve věku od 18 do 75 let.

Podíl lidí bez peněz navíc je poprvé dvouciferný

Podle výsledků jde poprvé o dvouciferný podíl Čechů, kteří žijí od výplaty k výplatě. Zhoršil se také ukazatel sledující, kolika lidem zbude alespoň pětina příjmu. Letos je to 43 %, zatímco v roce 2025 tuto odpověď zvolilo 52 % dotázaných. Podíl lidí, jimž zůstává alespoň pětina příjmu, se pod polovinu dostal poprvé od roku 2022.

Pokles se týkal mužů i žen. Alespoň 20 % výplaty zůstává na konci měsíce 45 % mužů, v roce 2025 to bylo 59 %. U žen se podíl snížil ze 45 % na 39 %. Rozdíl mezi muži a ženami se tím zmenšil ze 14 na 6 procentních bodů, zmenšení rozdílu však provázel pokles podílu u obou skupin.

V sedmi sledovaných evropských zemích vykázaly Česko, Polsko a Litva shodný 13% podíl lidí, kterým z výplaty nezůstane nic. V roce 2025 mělo Česko v tomto srovnání samostatně nejnižší podíl, letos se o tuto pozici dělí s Polskem a Litvou. Litva se přitom proti předchozímu roku zlepšila. Na opačném konci srovnání bylo Maďarsko, kde běžné měsíční výdaje spotřebují celou výplatu až 28 % respondentů.

Jiné pořadí přineslo srovnání lidí, kterým zbývá alespoň pětina příjmu. V Litvě jich bylo 46 %, v Česku 43 % a v Maďarsku 17 %.

Češi mají problém: bez příjmu by většina domácností nevydržela ani tři měsíce

Petr Javůrek, hlavní analytik společnosti Provident Financial, považuje souběh nižšího počtu lidí s větším měsíčním zůstatkem a růstu skupiny bez přebytku za možný signál rozevírání finančních nůžek. U ekonomicky slabších domácností podle něj může rozpočet vyčerpat i nenadálý výdaj, například oprava auta nebo nákup nové pračky.

Pravidelně spoří 48 % Čechů

Nějakou částku si každý měsíc odkládá 48 % českých respondentů. Celkový podíl pravidelně spořících se proti předchozímu roku příliš nezměnil, častěji si ale odkládají stejnou sumu. Podíl těchto respondentů vzrostl z 16 % v roce 2025 na 22 % v roce 2026. Současně ubylo lidí, kteří si neodloží vůbec nic. Jejich zastoupení kleslo z 22 % na 18 %.

V mezinárodním srovnání si každý měsíc něco odkládá 53 % Litevců a Poláků. V Polsku podíl proti předchozímu roku mírně klesl, zatímco v Litvě vzrostl o 17 procentních bodů. V Estonsku se zvýšil o 10 procentních bodů. Nejméně pravidelně spořili Rumuni s 35 %, přibližně třetinový podíl zaznamenal průzkum také v Maďarsku a Lotyšsku.

Ukazatele finančních rezerv se naopak meziročně zlepšily. Více než čtvrtina Čechů uvedla, že by jí úspory při ztrátě hlavního příjmu vydržely déle než rok. V roce 2025 to bylo 15 % a meziroční nárůst činil 11 procentních bodů. Podíl respondentů s rezervou na méně než tři měsíce klesl ze 17 % na 12 %. Lidí bez jakýchkoli úspor či finanční rezervy bylo 13 %, zatímco o rok dříve 18 %.

Rozdíly zůstávají výrazné podle pohlaví i vzdělání. Rezervu alespoň na šest měsíců uvedlo 63 % mužů a 39 % žen. Mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty ji mělo sedm z deseti dotázaných, u lidí s nižším vzděláním činil podíl 43 %.

Češi ukázali, co by udělali s pěti miliony. Luxus a dovolené překvapivě nevedou

Vysoká celková míra úspor nepopisuje všechny domácnosti stejně

Javůrek v souvislosti s delšími rezervami označuje Čechy za spíše konzervativní v otázkách úspor a investic. Vysokou souhrnnou míru úspor potvrzují také evropská data. Eurostat ji za rok 2024 v Česku vyčíslil na 19,9 %, což byla po Německu s 20,0 % druhá nejvyšší hodnota v Evropské unii. Průměr EU dosáhl 14,5 %.

Souhrnná míra úspor však není totožná s podílem lidí, kterým na konci měsíce zbývají peníze. Eurostat ji počítá jako poměr hrubých úspor domácností k jejich hrubému disponibilnímu příjmu. Průzkum agentury Emor naproti tomu zachycuje podíly odpovědí jednotlivých respondentů na otázky o zůstatku a délce jejich rezervy.

Také analýza České národní banky z listopadu 2025 upozornila na výrazně nerovnoměrné rozložení nově vytvářených úspor. Podle posledních údajů za rok 2022 připadalo 70 % nových úspor na nejvyšší příjmový kvintil a 85 % na dva nejvyšší kvintily. Nízkopříjmové domácnosti téměř nespořily. Šetření Evropské komise za rok 2025 podle ČNB ukazovalo, že se akumulace úspor nadále soustřeďovala především u domácností s vyššími příjmy.

Celý mezinárodní průzkum agentury Emor zahrnoval 8 779 obyvatel devíti zemí. Vedle Česka šlo o Austrálii, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Mexiko, Polsko a Rumunsko. Údaje o měsíčních zůstatcích a finančních rezervách pocházejí z průzkumu objednaného skupinou IPF a zveřejněného poskytovatelem půjček Provident Financial.

Zdroje: Provident Financial, ceskenoviny.cz, ec.europa.eu