Finanční nervozita polevuje, bez rezervy však zůstávají statisíce lidí
4. 4. 2026České domácnosti po období silné nervozity přece jen mírně získávají pevnější půdu pod nohama. Ukazuje to čtvrtá vlna BNP Paribas Cardif indexu jistoty, podle níž se celkový pocit bezpečí v základních oblastech života nepatrně zlepšil. Letos index dosáhl 43 bodů ze 100, zatímco v minulé vlně z března loňského roku činil 42 bodů. Na velký obrat to nestačí, ale určitý posun je patrný. Lidé si na ekonomicky nejisté prostředí postupně zvykají a snaží se s ním pracovat.
Průzkum sleduje, jak se Češi cítí v oblastech domova, rodiny, práce, financí, aktiv, zdraví a životního stylu. Právě souhrn těchto faktorů napovídá, že nálada ve společnosti už není tak napjatá jako dříve, i když důvody k obavám rozhodně nezmizely.
Mírný posun k lepšímu, ale žádná euforie
Celková hodnota indexu sice meziročně vzrostla jen o jediný bod, i tak ale výsledky naznačují, že česká populace vstupovala do roku 2026 s o něco větším klidem než o rok dřív. Nejvyšší pocit jistoty mají Češi dlouhodobě v oblasti domova. Častěji to uvádějí muži, lidé s vyšším vzděláním a také domácnosti s vyššími příjmy.
Vedle celkového indexu ukazují určitý vývoj i jednotlivé podindexy. Nejlépe nadále vychází oblast domova a rodiny, nejslabším pilířem zůstává zdraví.
| Ukazatel | 4. vlna | 3. vlna | 2. vlna | 1. vlna |
|---|---|---|---|---|
| Celkový index jistoty | 43 | 42 | 44 | 43 |
| Index domova a rodiny | neuvedeno v grafice | 46 | 48 | 47 |
| Index práce a životního stylu | neuvedeno v grafice | 42 | 44 | 43 |
| Index financí a aktiv | neuvedeno v grafice | 40 | 42 | 41 |
| Index zdraví | neuvedeno v grafice | 39 | 41 | 40 |
Obavy o finance slábnou, jistota roste hlavně u lidí ve středním věku
Největší ústup obav je vidět v oblasti financí. Zatímco v minulé vlně se zhoršení vlastní finanční situace obávalo 62 procent lidí, nyní je to 55 procent. I to je stále vysoké číslo, ale změna je zřetelná. Podepisuje se na ní postupné uklidnění cenového vývoje i stabilnější situace na trhu práce.
Nejvýraznější posun v celkovém pocitu jistoty zaznamenala věková skupina od 45 do 54 let. Právě tito lidé se dnes méně obávají zhoršení zdraví, financí i svého pracovního postavení než v předchozí vlně průzkumu.
Finanční rezerva roste, jenže každý sedmý stále nemá nic stranou
Spolu s mírným poklesem obav roste i částka, kterou lidé považují za dostatečnou finanční rezervu. Meziročně se zvýšila z 59 500 korun na 68 000 korun. To ukazuje, že domácnosti vnímají potřebu většího finančního polštáře než dřív.
Vedle toho ale stojí údaj, který se nezměnil. Bez jakékoli finanční rezervy zůstává 14 procent Čechů, tedy stejný podíl jako loni. Pro tyto domácnosti může i relativně krátký výpadek příjmu nebo nečekaný výdaj znamenat zásadní problém. Jinými slovy, část společnosti stále funguje fakticky od výplaty k výplatě.
Z průzkumu zároveň vyplývá, že roste důvěra v pojištění jako v nástroj finanční ochrany. V předchozí vlně ho jako zdroj jistoty vnímalo 56 procent lidí, nyní už 61 procent.
| Výše finanční rezervy | Komfortní hranice |
|---|---|
| Nemám finanční rezervu | 6 400 Kč |
| Méně než měsíc | 13 400 Kč |
| 1 až 3 měsíce | 32 200 Kč |
| 3 až 6 měsíců | 75 000 Kč |
| 6 měsíců až 1 rok | 112 600 Kč |
| Déle než 1 rok | 211 700 Kč |
Vedlejší příjmy přibývají, podnikání je ale méně stabilní
Některé ukazatele zároveň připomínají, že nejistota kolem příjmů ze života nezmizela. Vedlejší příjem má nyní 34 procent zaměstnanců, zatímco v minulé vlně to bylo 30 procent. Pro značnou část lidí se tak přivýdělek stává běžnou součástí finančního fungování.
U podnikatelů naopak část výsledků ukazuje na větší rozkolísanost. Stabilní příjem během celého roku uvádí 52 procent osob samostatně výdělečně činných, dříve to bylo 56 procent. A třetina podnikatelů s kolísavými příjmy přiznává, že případný výpadek může znamenat více než poloviční pokles měsíčního příjmu.
| Přivýdělek k zaměstnání | 4. vlna | 3. vlna |
|---|---|---|
| Ano, mám brigádu | 19 % | 17 % |
| Ano, mám další práci na zkrácený úvazek | 6 % | 6 % |
| Ano, vlastním investiční nemovitost | 4 % | 2 % |
| Ano, něco jiného | 5 % | 5 % |
| Ne, ale plánuji si přivýdělek najít | 18 % | 19 % |
| Ne, ani ho neplánuji | 48 % | 51 % |
Zdraví zůstává nejslabším místem, u mladých sílí stres i obavy z bydlení
Za nejslabší oblast průzkum dál označuje zdraví, i když i tady došlo k určitému posunu. Nejčastějším důvodem, proč se lidé necítí psychicky dobře, zůstává stres. Aktuálně ho uvádí 66 procent respondentů, zatímco v minulé vlně to bylo 59 procent. Výrazným zdrojem stresu jsou přitom především finanční problémy.
Zhoršení vnímání psychického zdraví se nejvýrazněji týká mladých lidí ve věku od 18 do 24 let. Právě u nich zároveň prudce vzrostly obavy, že nebudou bydlet ve vlastním. Zatímco dříve to uvádělo 19 procent mladých respondentů, nyní už 55 procent.
Celkový obraz je proto poměrně střízlivý. Češi se sice cítí o něco jistěji než před rokem, jenže řada slabých míst přetrvává. Část domácností si vytváří větší rezervy a méně se bojí finančního propadu, jiní ale stále zůstávají bez jakékoli ochrany a každá nečekaná komplikace je může rychle dostat do potíží.
Metodika průzkumu
Aktuální vlna průzkumu proběhla v listopadu 2025 metodou CASI prostřednictvím online panelu Ipsos Populace.cz. Výzkumu se zúčastnilo 1 504 respondentů starších 18 let.
Zdroj: BNP Paribas Cardif Pojišťovna
