Příjmy se možná nezmění, účty ano. Průzkum ukazuje, čeho se v roce 2026 domácnosti bojí nejvíc
1. 1. 2026Na přelomu roků 2025 a 2026 si většina českých domácností netroufá na velká prohlášení, ale z průzkumu Home Credit je cítit mírně pozitivní nálada. Lidé nejčastěji počítají s tím, že se jim na straně příjmů nic zásadního nezmění. Zároveň však ve stejné větě dodávají, že běžné výdaje nejspíš porostou, a to hlavně kvůli potravinám a energiím.
Podle dat z průzkumu očekává 57 % respondentů, že jejich příjmy zůstanou v roce 2026 stejné jako v roce 2025. Zvýšení příjmů předpokládá 34 % dotázaných. Zhoršení se obává 17 % respondentů. Současně ale 56 % domácností říká, že jejich výdaje porostou, což dává optimismu jasný rámec: lidé se necítí na tom hůř, jen čekají dražší každodenní život.
Generace a vzdělání: kdo věří, že si polepší
Pohled na rok 2026 se výrazně liší podle věku, vzdělání i místa, kde lidé žijí. O trochu lepší finanční situaci mluví nejčastěji nejmladší skupina ve věku 18 až 26 let, kde zvýšení příjmů očekává 43 %. Častěji to říkají také lidé s vysokoškolským vzděláním (37 %) a obyvatelé obcí s více než 100 tisíci obyvateli (37 %).
Naopak největší stabilitu bez změn předpokládají lidé ve věku 45 až 65 let. V této skupině uvádí stejnou situaci jako letos 65 % respondentů.
„Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jasně ukazují, že věk, vzdělání a místo bydliště hrají klíčovou roli v ekonomických vyhlídkách. Optimističtější výhled mají mladí lidé, kteří jsou na začátku kariéry s potenciálem růstu platů. Stejně tak i vysokoškoláci ve velkých městech, jež mají přístup k lépe placeným pozicím a více příležitostem pro kariérní postup. Starší generace častěji čelí nejistotě ohledně zvyšování příjmů a stability zaměstnání,“ vysvětluje Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik společnosti Home Credit.
O kolik mají příjmy růst: nejčastěji o pár tisíc měsíčně
Mezi těmi, kteří se zvýšením příjmů počítají, se nejčastěji objevuje relativně umírněný scénář. Téměř polovina respondentů (48 %) očekává nárůst o 1 až 3 tisíce korun měsíčně. Výraznější posun, tedy 5 tisíc korun a více, zmiňuje 18 % dotázaných. Naopak zvýšení nižší než tisíc korun uvádí 15 %.
Zajímavé jsou rozdíly mezi regiony a skupinami. Růst do 1 000 korun měsíčně uvádějí častěji obyvatelé Moravy (15 %). Zvýšení v pásmu 1 000 až 2 000 korun se častěji objevuje u lidí s učňovským vzděláním (32 %), u obyvatel velkých měst (27 %) a ve věku 45 až 53 let (26 %). Nárůst 2 000 až 3 000 korun zmiňují častěji lidé z měst s 20 až 100 tisíci obyvateli (28 %). A očekávání 3 000 až 5 000 korun se častěji pojí se středoškolským vzděláním (22 %) a se čtyřčlennými domácnostmi (20 %).
Kde lidé berou jistotu, že si přilepší
Většina očekávání stojí na praktických důvodech: růst platu ve stávajícím zaměstnání, získání dalšího zdroje příjmů nebo posun na lepší pozici. Zvýšení mzdy či platu uvádějí častěji vysokoškoláci (67 %) a muži (66 %). Ve skupině 27 až 35 let pak 14 % respondentů zmiňuje jako důvod růstu příjmů návrat do práce po rodičovské dovolené.
„Za pozornost stojí, že 17 % čtyřčlenných domácností počítá se zvýšením příjmů z investic, což ukazuje na rostoucí finanční gramotnost a diverzifikaci zdrojů příjmů českých rodin,“ doplňuje Jaroslav Ondrušek.
Výdaje budou spíš vyšší: domácnosti se připravují na dražší rok
Jakmile se rozhovor stočí na výdaje, tón zřetelně ztěžkne. Více než polovina Čechů (56 %) počítá s tím, že se jejich domácí výdaje v roce 2026 zvýší. 16 % dokonce očekává výrazný nárůst. Naopak jen 5 % domácností čeká, že bude utrácet méně. 40 % respondentů kalkuluje se stejnou úrovní výdajů jako letos.
Nejčastěji se výrazně vyšších výdajů obávají lidé s učňovským vzděláním (21 %). Mírně vyšší výdaje pak častěji očekávají obyvatelé Prahy (47 %), lidé z měst nad 100 tisíc obyvatel (46 %) a tříčlenné domácnosti (46 %). Se stejnými výdaji častěji počítají jednočlenné domácnosti (49 %), obyvatelé obcí s 1 až 5 tisíci obyvatel (45 %) a lidé ve věku 45 až 53 let (45 %).
O kolik porostou výdaje: potraviny a energie v hlavní roli
I u výdajů se nejčastěji objevuje podobné pásmo jako u příjmů. Zvýšení o 1 až 3 tisíce korun měsíčně uvádí 48 % respondentů. Navýšení o více než 5 tisíc měsíčně očekává 18 % dotázaných. Méně než tisíc korun předpokládá 15 %.
Překvapivé výsledky průzkumu: Mnohé ženy mohou utrácet bez vědomí manželů
Když lidé vysvětlují proč, odpověď se opakuje napříč skupinami. Vedle obecného růstu cen se nejvíce mluví o zdražování potravin (60 %) a energií (47 %). Největší obavy z dražších potravin mají lidé ve věku 54 až 65 let (75 %) a obyvatelé menších obcí do 5 tisíc obyvatel (68 %). Růst cen energií očekávají nejčastěji lidé ve věku 54 až 56 let, obyvatelé obcí do tisíce obyvatel, dvoučlenné domácnosti a lidé s učňovským vzděláním. U dopravy se nejčastěji zmiňuje stejné jádro: menší obce do tisíce obyvatel a lidé ve věku 54 až 56 let.
„Starší generace je na růst cen citlivější, protože často žije z fixních příjmů, jako jsou důchody, případně neočekává růst své mzdy. Navíc výdaje na potraviny a energie tvoří u těchto domácností větší podíl celkového rozpočtu,“ upozorňuje Jaroslav Ondrušek.
Rok 2026 jako zkouška rozpočtů: naděje ano, ale s brzdou
Celkový obrázek je poměrně jasný. Češi do roku 2026 vstupují s opatrným optimismem, který stojí hlavně na očekávání stabilních nebo mírně vyšších příjmů. Současně však počítají s tím, že život bude dražší, a zejména starší ročníky jsou k budoucímu vývoji citlivější.
„Klíčové bude, jak se vyvine inflace a zda růst mezd dokáže kompenzovat zvyšující se náklady na život. Pro mnoho domácností bude rok 2026 testem schopnosti přizpůsobit své výdaje realitě,“ uzavírá Jaroslav Ondrušek.
Data pro reprezentativní průzkum v prosinci 2025 sesbírala agentura Talk Online Panel na vzorku 500 pracujících ve věku 18-59 let. Z průzkumu vyplynulo, že z domova jich pracuje 44,2 %.
Zdroje: Home Credit, Ipsos
