Peníze už lidem berou spánek stejně jako zdraví. U mladších jsou dokonce na prvním místě

Stačí několik minut neklidného převalování a člověk začne v hlavě probírat věci, na které přes den nezbývá prostor. Když se podobné obavy převedou do čísel, ukazuje se, že stále větší roli hrají peníze. V letošním Allianz 3am Reportu se finanční starosti poprvé dostaly prakticky na stejnou úroveň jako obavy o zdraví.

Po zaokrouhlení označilo zdraví i finance za jednu ze svých tří největších osobních starostí shodně 48 % respondentů. Přesná čísla jsou 48,4 % u zdraví a 48,3 % u financí. S odstupem následují obavy z budoucnosti s 35 % a bezpečnost s 33 %.

Průzkum vychází z odpovědí 10 000 lidí z Austrálie, Brazílie, Francie, Německa, Indonésie, Itálie, Španělska, Švýcarska, Turecka a Velké Británie. Online sběr dat probíhal od dubna do června 2026. Česká republika mezi sledovanými zeměmi není, výsledky proto nelze považovat za reprezentativní obraz situace v Česku.

Peníze se mezi hlavní obavy tlačí stále výš

Posun je dobře vidět při srovnání s předchozím měřením. Zdraví tehdy uvádělo 49 % lidí a finance 45 %. Nyní jsou obě oblasti po zaokrouhlení na 48 %. Budoucnost vzrostla z 33 % na 35 %, zatímco bezpečnost klesla z 35 % na 33 %.

Další témata už mají větší odstup. Politický a společenský vývoj označilo mezi své hlavní starosti 28 % respondentů, zaměstnání a kariéru 25 %, životní prostředí 23 % a bydlení či okolí bydliště 22 %. Vzdělání a osobní rozvoj získaly 14 %, vztahy 13 % a technologické změny 9 %.

U lidí, kteří za jednu z hlavních oblastí svých obav označili finance, jednoznačně vedou rostoucí životní náklady. Zmínilo je 71 % z nich. Nedostatečný příjem nebo mzdu uvedlo 55 %. Obě čísla proti předchozímu měření vzrostla. Životní náklady tehdy dosahovaly 68 % a nedostatečný příjem 51 %.

Právě u druhého údaje je dobré upozornit na chybu v české tiskové zprávě Allianz. Ta uvádí 51 % jako současnou hodnotu, jenže samotný report ukazuje, že 51 % patří předchozímu měření a aktuální výsledek činí 55 %.

Finanční obavy meziročně zesílily v sedmi z osmi zemí, pro které je možné letošní výsledky srovnat s minulým rokem. Ve Španělsku a Švýcarsku se průzkum letos uskutečnil nově. Výraznější růst report zaznamenal například v Austrálii a Indonésii, kde finance zůstávají největší starostí. V Turecku jejich podíl stoupl ze 42 % na 49 %.

Češi ukázali, co by udělali s pěti miliony. Luxus a dovolené překvapivě nevedou

Mladší lidé mají na prvním místě finance

Rozdíl je výrazný také mezi generacemi. U baby boomers zůstává jednoznačně největší starostí zdraví s 59 %, zatímco finance mají 43 %. Podobně je na tom generace X, kde zdraví dosahuje 53 % a finance 49 %.

U mileniálů už se pořadí obrací. Finance označilo za jednu z hlavních starostí 52 % z nich, zdraví 48 %. Také u generace Z stojí peníze na prvním místě se 47 %. Následují obavy z budoucnosti se 40 %, zatímco zdraví uvedlo 38 % nejmladších respondentů.

Samotné zdravotní starosti přitom zdaleka neznamenají jen strach z nemoci. Mezi lidmi, kteří zdraví označili za významný zdroj obav, vede vlastní fyzické zdraví se 48 %. Zdraví rodiny nebo příbuzných následuje se 45 % a dostupnost zdravotní péče se 42 %.

Právě v této části se také mění charakter obav. Duševní zdraví proti předchozímu měření vzrostlo o 5 procentních bodů na 41 % a stres o 4 body na 29 %. Jde o dvě nejrychleji rostoucí položky v této skupině.

Třetina lidí s penězi bojuje a 32 % nedokáže spořit

Ještě názornější obrázek nabízí část průzkumu věnovaná tomu, jak lidé hodnotí svoji současnou finanční situaci. Pouhých 5 % respondentů se považuje za velmi dobře finančně zajištěné a schopné výrazněji spořit nebo investovat. Dalších 27 % se označilo za finančně stabilní a schopné pohodlně pokrýt své potřeby.

Největší skupinu tvoří 38 % lidí, kteří s penězi vycházejí, ale občas čelí finančním problémům. Dalších 20 % dokáže základní potřeby zaplatit jen s obtížemi a 11 % má vážné problémy zajistit i ty. Dohromady tedy 31 % respondentů spadá do některé ze dvou kategorií finančních potíží.

Také spoření má pro značnou část lidí své limity. Aktuálně nedokáže odkládat žádné peníze 32 % dotázaných. Více než 20 % svého příjmu zvládne ušetřit nebo investovat 12 %, dalších 24 % ukládá mezi 10 a 20 % příjmu. Méně než desetinu příjmu si stranou dává 27 % respondentů. Zbývajících 5 % uvedlo, že vlastní příjem nemá.

Nový trend: skoro polovina Čechů chce letos změnit finance. Investice táhnou

Peníze přitom nejčastěji míří na základní potřeby. Potraviny označilo za jednu z oblastí, kde obvykle utrácí nejvíce, 77 % lidí. U bydlení je to 49 %, u dopravy 35 %, u zdraví a péče o zdraví 28 % a u pojištění 26 %.

Také zde se primární report rozchází s tiskovou zprávou. Česká i globální tisková zpráva Allianz uvádějí u pojištění 34 %, samotný report ale v příslušném grafu pracuje s hodnotou 26 % a před pojištění řadí zdraví a péči o zdraví s 28 %.

Reakcí na nejistotu bývá především omezení výdajů. Jako svoji hlavní finanční prioritu v nejisté době označilo 34 % dotázaných škrtání zbytečných nákladů. Dalších 22 % se soustředí na úspory na nezbytné budoucí potřeby.

Ani pohled dopředu není příliš optimistický. Pozitivně nebo velmi pozitivně vidí svoji finanční budoucnost dohromady 32 % respondentů, negativně nebo velmi negativně 35 %. Zbytek zůstává neutrální. Nejoptimističtější je generace Z, u níž pozitivní odpovědi dosahují 42 %. Naopak u generace X hodnotí budoucnost negativně 40 % lidí.

Velké rozdíly jsou i mezi jednotlivými zeměmi. V Indonésii očekává svou finanční budoucnost pozitivně 60 % respondentů, ve Francii pouze 17 %.

Allianz výsledky spojuje také s otázkou finanční gramotnosti. Ve své tiskové zprávě odkazuje na samostatná data Allianz Research, podle nichž má 18 % dotázaných pokročilé finanční znalosti a 26 % pouze základní úroveň. Nejde však o údaje přímo z 3am Reportu. Pojišťovna současně spustila bezplatnou vzdělávací platformu Allianz School For Life s materiály věnovanými rozpočtu, investování a práci s rizikem pro různé věkové skupiny.

Zdroje: allianz.cz, afp.com