Češi ukázali, co by udělali s pěti miliony. Luxus a dovolené překvapivě nevedou

Češi ukázali, co by udělali s pěti miliony. Luxus a dovolené překvapivě nevedou

28. 5. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Ilustrační foto: Jaroslav Bezručka s využitím ChatGPT

Pět milionů korun zní jako částka, která by měla otevřít dveře k velkým životním změnám. K odchodu z práce, dlouhému cestování, novému autu nebo splnění odkládaných snů. Jenže když se Češi v průzkumu zamysleli nad tím, co by s takovou výhrou skutečně udělali, ukázal se mnohem střízlivější obrázek. Místo okázalého utrácení by většina lidí nejdřív řešila jistotu, bydlení, dluhy a finanční rezervu.

Průzkum Home Creditu, který v dubnu 2026 realizovala agentura Ipsos na vzorku 1 041 respondentů, ukazuje, že pět milionů korun lidé nevnímají jen jako vstupenku ke splněným přáním. V českých podmínkách je to zároveň suma, která se nebezpečně blíží běžné hypotéce. Podle ČBA Hypomonitoru byla v dubnu 2026 průměrná nová hypotéka 4,89 milionu korun, při průměrné sazbě 4,52 % a modelové měsíční splátce 26 233 Kč. I proto není překvapivé, že se v odpovědích tak často objevuje bydlení a splacení závazků.

Největší lákadlo? Bydlení, investice a život bez dluhů

Když mohli respondenti vybrat více možností, nejčastěji uvažovali o investicích. Celkem 45 % dotázaných by peníze vložilo do akcií, fondů, případně do koupě nebo rekonstrukce nemovitosti. Splacení hypotéky či jiných dluhů by zvolilo 37 % lidí a 30 % by částku uložilo na spoření.

Čtvrtina Čechů by myslela také na své blízké a část výhry by jim věnovala. Cestování a další životní radosti by si dopřálo 20 % respondentů. Méně než pětina by peníze použila na zlepšení životního stylu, koníčky, vzdělání dětí, charitu nebo rozjezd vlastního podnikání a osobních projektů.

Ještě zajímavější je pohled na situaci, kdy by si lidé mohli splnit jen jednu věc. V takovém případě by vyhrála koupě nebo rekonstrukce vlastní nemovitosti s 27 %. V Praze by tuto možnost zvolilo dokonce 37 % dotázaných, což dobře odpovídá realitě drahého bydlení v hlavním městě. Hned za tím skončilo splacení hypoték a úvěrů s 26 %. Investice do akcií, fondů nebo nemovitostí by byla první volbou pro 22 % respondentů.

Pomoc rodině nebo blízkým a uložení peněz na spoření by si jako hlavní prioritu vybralo shodně zhruba 6 až 7 % lidí. Zlepšení životního stylu, dražší koníčky nebo vysněná dovolená by lákaly méně než 3 % dotázaných. Vzdělání dětí by při jediné volbě upřednostnila 2 % respondentů a charitu 1 %.

Příjmy se možná nezmění, účty ano. Průzkum ukazuje, čeho se v roce 2026 domácnosti bojí nejvíc

Dluhy mají přednost před velkými sny

Výhra by pro velkou část lidí znamenala hlavně možnost udělat si pořádek ve financích. Pokud by měli nesplacený úvěr, 58 % respondentů by ho okamžitě a v plné výši splatilo. Pocit čistého stolu tak u většiny převážil nad úvahou, zda by se peníze nedaly zhodnotit jinak.

Pouze 15 % dotázaných by postupovalo opačně. Úvěr by si ponechali a peníze by raději investovali. Tento přístup se častěji objevil u Pražanů, vysokoškoláků a mladých lidí do 26 let. Právě u nich je patrnější ochota přemýšlet o penězích dlouhodoběji a porovnávat cenu úvěru s možným výnosem investice.

Takový postoj ale není v české společnosti většinový. Zadlužení domácností je přitom značné. Česká národní banka uvádí, že objem úvěrů poskytnutých rezidentským domácnostem v ČR dosáhl v březnu 2026 výše 2 639 miliard korun. Úvěry na bydlení z toho tvořily 77 %, tedy 2 028 miliard korun. Výhra pěti milionů by tak pro řadu domácností nebyla symbolem luxusu, ale spíš možností zbavit se největšího finančního závazku v životě.

Práci by většina lidí neopustila

Představa velké výhry často svádí k otázce, kolik lidí by druhý den podalo výpověď. Data ale ukazují, že naprostá většina by k tak radikálnímu kroku nepřistoupila. Celkem 65 % respondentů by po výhře pokračovalo ve své práci beze změny. U vysokoškoláků je tento postoj ještě silnější, práci by neměnilo 72 % z nich.

Část lidí by ovšem výhru využila k tomu, aby si pracovní život upravila. Kratší úvazek, méně stresující pozici nebo práci, která dává větší smysl, by zvolilo 24 % respondentů. Do vlastního podnikání nebo osobních projektů by se pustilo 6 % lidí, častěji mladí ve věku 18 až 26 let. Práci by úplně opustila jen 4 % Čechů.

Z výhry by se tak pro většinu nestal důvod k útěku z běžného života. Spíš by jim dala větší volnost a klid. To odpovídá i širšímu pohledu na finanční jistotu. Podle BNP Paribas Cardif indexu jistoty zůstává 14 % Čechů bez jakékoli finanční rezervy a stejný podíl domácností žije fakticky od výplaty k výplatě. Částka, kterou lidé považují za dostatečnou rezervu, přitom meziročně vzrostla z 59 500 Kč na 68 000 Kč.

Finanční nervozita polevuje, bez rezervy však zůstávají statisíce lidí

Češi by se rozdělili, ale opatrně

Výhra by nezůstala jen v rukou samotných výherců. Celkem 80 % respondentů by část peněz věnovalo dál. Nejčastěji rodině, které by pomohlo 78 % dotázaných. Na charitu by přispělo 12 % lidí a s přáteli či blízkými mimo rodinu by se rozdělilo 10 %. Sdílení výhry s přáteli je výraznější hlavně u mladé generace, kde by k tomu přistoupilo 26 % respondentů.

Jen každý sedmý Čech by si celou výhru nechal výhradně pro sebe. Velkorysost má ale své hranice. Celkem 64 % lidí by ostatním věnovalo nejvýše desetinu celé výhry. Čtvrtinu částky by rozdalo 21 % respondentů a více než čtvrtinu výhry by darovalo 15 % dotázaných.

Podobně zdrženliví by Češi byli i sami k sobě. Více než polovina respondentů, konkrétně 53 %, by za vlastní radost utratila méně než desetinu výhry. Nejopatrnější by v tomto směru byly domácnosti s příjmem mezi 30 a 40 tisíci korun měsíčně. Lidé ve věku 27 až 37 let by si dopřáli o něco ochotněji, ale většinou by se stále drželi v rámci první desetiny částky.

Dalších 38 % respondentů by na radosti vyčlenilo 10 až 25 % výhry. Pražané tuto možnost volili méně často než zbytek republiky. Více než čtvrtinu výhry by za vlastní potěšení utratilo jen 9 % lidí.

Pět milionů korun by tedy mnoha domácnostem výrazně pomohlo, ale nezměnilo by jejich uvažování k nepoznání. Češi by si dokázali udělat radost, jenže na prvním místě by zůstaly velmi praktické věci. Bydlení, splácení dluhů, rezerva, pomoc rodině a snaha získat větší klid. V době drahých hypoték a nejistoty kolem rodinných rozpočtů to není málo. Je to spíš přesný obraz toho, jak dnes vypadá český sen o finanční svobodě.

Zdroje: feedit.cz, cbamonitor.cz