Půjčky čeká otřes. Algoritmy, reklamy i nebankovky dostanou tvrdší pravidla

Trh se spotřebitelskými úvěry čeká další výrazná proměna. Půjčky se sice sjednávají stále rychleji a větší část procesu se přesouvá do digitálního prostředí, zároveň ale přichází přísnější pravidla, která mají omezit rizikové zadlužování a zvýšit ochranu lidí, kteří si peníze půjčují. Změny se dotknou bank, nebankovních společností i zprostředkovatelů, tedy například poradců, makléřů nebo srovnávacích portálů.

Důležité je, že nepůjde jen o drobné úpravy formulářů. Regulace míří na samotný způsob, jakým se půjčky nabízejí, schvalují, vysvětlují a také vymáhají. Větší roli dostane transparentnost, lidská kontrola automatizovaných rozhodnutí, povinnější práce s klientem v potížích i dohled nad produkty, které se dosud pohybovaly na okraji pravidel.

Umělá inteligence zrychluje půjčky, ale nebude rozhodovat bez kontroly

Rychlost se v posledních letech stala jedním z hlavních lákadel úvěrového trhu. Žadatel už často nemusí chodit na pobočku, nosit papírové doklady ani čekat několik dní na výsledek. Banky i nebankovní poskytovatelé využívají algoritmy, které zvládnou vyhodnotit žádost během několika minut, v některých případech dokonce v řádu desítek sekund.

Takový systém si dokáže prověřit příjmy, vyhodnotit výdajové chování a posoudit, zda má člověk na splácení. Pro klienta je to pohodlné, pro poskytovatele efektivní. Jenže právě v úvěrech jde o rozhodnutí, které může zásadně ovlivnit životní situaci člověka, a proto už automatizace nemá zůstat zcela bez lidské pojistky.

Pokud bude posouzení úvěruschopnosti založené na automatizovaném zpracování osobních údajů, klient má mít právo na lidský zásah. Součástí má být i srozumitelné vysvětlení, jak bylo rozhodnutí učiněno, jaká logika a rizika se za automatizovaným posouzením skrývají a jaký dopad mělo na výsledek žádosti. Zájemce má mít také možnost vyjádřit svůj pohled a požádat o přezkum posouzení i samotného rozhodnutí o poskytnutí úvěru.

Zároveň se posiluje ochrana před využíváním citlivých údajů. Automatizované systémy nesmějí rozhodovat podle informací, které s reálnou schopností splácet nesouvisejí. Riziko není jen v přímém použití takových dat, ale i v tom, že složité modely mohou nacházet nepřímé souvislosti tam, kde by je běžný člověk vůbec nehledal.

„Automatizace schvalování je pro trh přínosem, pokud funguje transparentně. Klient musí mít jistotu, že se ho algoritmus neptá na věci, které s jeho schopností splácet nemají nic společného, jako je třeba zdravotní stav nebo náboženské vyznání. Nová pravidla tuto jistotu legislativně zakotvují,“ říká Lenka Rutteová, autorka vzdělávacích textů pro blog Hyperfinance.cz.

Češi rodině půjčují ochotně. Až pětina těchto půjček se ale vrací s problémy

Zprostředkovatelé už nebudou v mírnějším režimu

Velká změna čeká také zprostředkovatele. Dosud byla hlavní tíha informačních povinností především na poskytovatelích úvěrů. Zprostředkovatelé se v praxi mohli pohybovat v benevolentnějším režimu, což vedlo k tomu, že stejný produkt mohl být klientovi představen různě podle toho, přes koho si ho vyřizoval.

To se má změnit. Zprostředkovatelé budou muset klientům předávat standardizované a srozumitelné informace o úvěru, včetně všech nákladů a rizik. Nebude tedy možné produkt líčit jen přes jeho výhody a potlačit informace, které by mohly zájemce odradit. Smyslem změny je, aby člověk dostal srovnatelně úplné informace bez ohledu na to, jestli jedná přímo s bankou, nebankovní společností nebo externím poradcem.

Pro trh to znamená větší administrativní zátěž, ale také menší prostor pro zavádějící prezentaci půjček. Právě u úvěrů totiž často rozhodují detaily. Nejde jen o výši splátky, ale také o celkovou cenu, poplatky, sankce, možnosti předčasného splacení nebo následky prodlení.

Když se klient dostane do potíží, tvrdé vymáhání nemá být první krok

Nová pravidla se zaměřují i na situace, kdy dlužník přestane splácet. Poskytovatelé budou muset před zahájením tvrdého vymáhání přiměřeně zvažovat takzvaná opatření shovívavosti. Ta mohou mít více podob, například odklad splátek, prodloužení doby splácení, snížení úrokové sazby, platební prázdniny, částečné splátky, konsolidaci dluhu nebo úpravu podmínek stávající smlouvy.

Neznamená to, že se každý problémový úvěr automaticky promění v měkký režim bez následků. Poskytovatelé ale mají před tvrdším postupem pracovat s konkrétní situací klienta a hledat řešení tam, kde to dává smysl. Povinnost se nebude týkat jen bank, ale také nebankovních poskytovatelů.

Tato ochrana má i druhou stranu. Čím více povinností bude mít poskytovatel v případě problémů se splácením, tím opatrnější může být při samotném schvalování půjčky. U méně bonitních klientů tak hrozí, že se k legálnímu úvěru dostanou hůře než dříve. Ochrana před pádem do dluhové spirály může v části trhu současně znamenat přísnější filtr už na začátku.

Cenové stropy mohou pomoci, ale také zmenšit nabídku

Jedním z nejcitlivějších témat jsou limity ceny úvěrů. Připravovaná úprava počítá s opatřeními, která mají bránit nepřiměřeně vysokým úrokům, ročním procentním sazbám nákladů nebo celkovým nákladům úvěru. Pokud by poskytovatel stanovený limit překročil, klient by neměl nést část nákladů přesahující zákonný strop.

„Připravované cenové limity pro spotřebitelské úvěry jsou zřejmě nejkontroverznějším bodem chystané regulace. Jejich záměr je přímočarý: stanovit maximální povolenou cenu půjčky tak, aby klient nebyl nucen splácet predátorské úroky. Pokud by poskytovatel limit překročil, klient by nemusel hradit částku přesahující zákonný strop, a to bez nutnosti se domáhat nápravy přes finančního arbitra nebo soud,“ uvádí Rutteová.

Nebankovní půjčka nemusí být zlo, ale musíte být opatrní. Často je velmi nevýhodná

Právě tady se však střetává ochrana spotřebitele s fungováním trhu. Nebankovní půjčky bývají dražší mimo jiné proto, že poskytovatelé mají vyšší náklady na financování a pracují s rizikovější klientelou. Příliš nízko nastavený strop by mohl část společností vytlačit z trhu nebo přimět poskytovatele k omezení nabídky. Lidé, kteří by legální úvěr potřebovali, by pak mohli hledat peníze jinde a za horších podmínek.

Reklama na půjčky bude muset být střízlivější

Změny se dotknou také reklamy. Úvěrová sdělení mají povinně upozorňovat, že půjčování stojí peníze. Regulace zároveň míří na kampaně, které stavějí hlavně na jednoduchosti a rychlosti získání peněz. Právě taková sdělení mohou podporovat impulzivní rozhodování, kdy člověk řeší okamžitou potřebu a nedostatečně zvažuje, zda půjčku opravdu zvládne splácet.

Omezeny mají být i obchodní praktiky, při nichž je zákazníkovi nabídnuto zboží za nižší cenu pod podmínkou, že si na něj vezme úvěr. Půjčka tak nemá působit jako nenápadný doplněk nákupu, ale jako samostatné finanční rozhodnutí se všemi důsledky.

Pro poskytovatele to bude znamenat změnu tónu komunikace. Pro klienty by to mělo přinést méně líbivých zkratek a více informací, podle kterých lze nabídku skutečně porovnat.

Pod dohled se dostanou i odložené platby a bezúročné půjčky

Regulace nemíří jen na klasické spotřebitelské úvěry. Nově se má výrazněji dotknout také produktů, které dosud stály mimo hlavní pravidla nebo byla jejich pozice volnější. Patří mezi ně služby typu „kup teď, zaplať později“ a také krátkodobé bezúročné půjčky známé jako první půjčka zdarma.

Tyto produkty se tváří jednoduše a často mají nízkou vstupní bariéru. Právě proto ale mohou být rizikové, pokud je lidé využívají opakovaně nebo bez jasného přehledu o tom, kolik závazků už mají. Nová pravidla mají zajistit, aby i jejich poskytovatelé splňovali standardy srovnatelné se zbytkem trhu, včetně požadavků na licenci, dohled a odpovědné posuzování klienta.

Z pohledu spotřebitele se tak trh může stát přehlednější. Z pohledu poskytovatelů půjde o další důkaz, že éra volnějšího digitálního úvěrování končí. Rychlost a jednoduchost z trhu nezmizí, ale budou muset ustoupit větší odpovědnosti, průhlednějším pravidlům a jasnějším informacím.

Zdroje: ČTK (Protext), Bezvafinance