Češi otočili. Peníze už nenechávají ležet na účtu a vrhají se do investic

Zájem Čechů o zhodnocování úspor v posledních dvou letech výrazně zesílil. Zatímco v roce 2024 nechávalo své peníze pracovat 66 procent lidí, letos už je to 82 procent. Současně přibylo i těch, kteří se sami považují za investory. Jejich podíl v populaci vzrostl z 41 na 55 procent. Přesto nejde o bezvýhradný boom bez obav. Mnoho lidí stále odrazuje strach ze ztráty peněz nebo prostý fakt, že jim po běžných výdajích nezbývá dostatek volných prostředků.

Vyplývá to z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví, který pro Českou spořitelnu a datový portál Evropa v datech zpracovala agentura Ipsos. Průzkum proběhl na vzorku 1003 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Závěr je přitom zřetelný: Češi mají ke zhodnocování peněz blíž než dřív, a to i v době, kdy už se inflační vlna předchozích let citelně uklidnila.

Peníze nenechávají ležet ladem, nejčastěji volí spořicí účet

Nejrozšířenějším nástrojem pro zhodnocování peněz zůstávají spořicí účty, které využívají tři čtvrtiny Čechů. Výnosově sice nepatří mezi nejvýraznější možnosti, pro velkou část lidí ale představují hlavně jistotu a stabilitu. Silnou pozici si drží také penzijní spoření. Za nimi následují investice do akcií, fondů ETF, dluhopisů a podílových fondů.

Motivace, proč lidé své peníze investují nebo alespoň ukládají do výnosnějších produktů, je poměrně jasná. Nejčastěji chtějí své finance zhodnotit, zajistit si lepší budoucnost a chránit úspory před inflací. Přibližně třetina investujících se navíc snaží dojít k finanční nezávislosti a vytvořit si pasivní příjem. Na druhé straně ale dál platí, že většímu rozšíření investování brání hlavně obavy ze ztráty a nedostatek volných peněz.

Také banky potvrzují, že zájem o investování roste i v praxi. „V meziročním srovnání, od února 2025 do února 2026, nám počet investorů vzrostl o 12 % na více než 750 tisíc. Nejčastěji se jedná o podílové fondy, nicméně vidíme, že od té doby, co má digitální bankovnictví George svoji vlastní investiční sekci, roste počet klientů, kteří nakupují akcie a ETF,“ říká Lukáš Míka, který v České spořitelně odpovídá za rozvoj investičních a depozitních řešení. Dodává, že „jen za poslední rok zájem o investování v mobilním bankovnictví George vzrostl více než 2,5násobně“.

Novou investorskou vlnu táhnou hlavně mladší muži s vyššími příjmy

Nejčastěji investují muži do 40 let, lidé s vysokoškolským vzděláním a domácnosti s vyššími příjmy. Právě v těchto skupinách je investování nejrozšířenější a zároveň je zde největší podíl lidí, kteří se sami za investory považují.

Víno jako alternativní aktivum: proč se investoři dívají na vzácnost, ne na objem

Podle ekonoma Dominika Stroukala za tím nestojí jen zkušenost s vysokou inflací posledních let. Významnou roli podle něj sehrála širší proměna trhu i společnosti. „Zatímco vysoká inflace posloužila jako nezbytný budíček, trvalost tohoto trendu zajistila kombinace snadno dostupných mobilních aplikací a zavedení Dlouhodobého investičního produktu (DIP), který investování definitivně legitimizoval a daňově srovnal jako standardní nástroj zajištění na stáří. Svou roli sehrály i banky, které se rychle přizpůsobily trendům digitalizace a demokratizace investování a začaly nabízet levné a jednoduché investice přímo ze svých mobilních aplikací,“ uvedl Stroukal.

Právě dostupnost investování přes mobil dnes hraje zásadní roli. Pro mnoho lidí se investice přesunuly z odborného tématu do běžné finanční rutiny, kterou lze řešit stejně snadno jako platby nebo kontrolu účtu.

Fondy a ETF vedou, část investorů míří i do kryptoměn

Nejoblíbenějším investičním nástrojem jsou v Česku investiční fondy a fondy ETF, včetně penzijních fondů. Využívá je bezmála 59 procent investorů a u lidí do třiceti let je tento podíl ještě vyšší. Pro řadu z nich jde zároveň o první krok do světa investování.

Přímý nákup akcií volí přibližně 23 procent investorské populace. Za nimi následují investice do nemovitostí a drahých kovů, obě kategorie se pohybují kolem 18 procent. Posilují také kryptoměny, které si postupně nacházejí pevnější místo v portfoliích části investorů.

„Značná část investorů vnímá dnes kryptoměny jako ‚digitální zlato‘ pro diverzifikaci portfolia. Klíčovým milníkem byl rok 2025, kdy evropská regulace MiCA a narovnání daňových podmínek, tj. časového a hodnotového testu, v ČR vytáhly krypto z šedé zóny a dodaly mu punc standardního investičního nástroje,“ doplňuje Stroukal.

Češi investují pravidelně a své peníze často sledují

Z pohledu objemu majetku platí, že dvě třetiny českých investorů mají v portfoliu prostředky do půl milionu korun. U čtyř procent investorů naopak aktiva přesahují tři miliony korun. Nejčastěji jde o lidi ve věku 40 až 49 let.

Češi navíc neinvestují nahodile. Tři čtvrtiny investující populace posílají peníze do investic alespoň jednou měsíčně. Čtvrtina Čechů kontroluje stav svých investovaných peněz nejméně jednou týdně a pětina téměř denně. Nejčastěji k tomu využívají mobilní aplikace.

„Až pro 89 % investorů je důležitá možnost sledování vývoje svých investic třeba právě v aplikaci,“ říká analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Právě přehlednost a okamžitá kontrola vývoje tak zjevně patří k důvodům, proč se investování daří oslovovat i širší část veřejnosti.

Češi věří investičním mýtům a zbytečně přicházejí o peníze. Těchto 5 omylů je nejdražších

Vedle toho roste i povědomí o tom, že není rozumné spoléhat jen na jediný typ investice. Aktivně své portfolio diverzifikuje 42 procent lidí. „Diverzifikace portfolia je jeden z nejdůležitějších principů investování. Chrání klienty před velkými propady a zvyšuje šanci na stabilní a dlouhodobý výnos. Diverzifikované portfolio má menší volatilitu, výkyvy jsou mírnější než u portfolia, které stojí jen na jednom typu aktiv,” vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ztrátu přiznává jen malá část lidí, muži a ženy se ale liší v prioritách

Za ztrátové považují své investice jen čtyři procenta Čechů, přičemž pro jedno procento jsou výrazně ztrátové. Na opačné straně stojí 42 procent lidí, kteří tvrdí, že investováním vydělávají a zároveň porážejí inflaci. Dalších 37 procent uvádí, že ze svých investic sice mají zisk, ten ale inflační hodnoty nepřekonává.

Se ziskovostí jsou podle výsledků úspěšnější muži. Alespoň částečný zisk přiznává 82 procent mužů, zatímco u žen jde o 73,5 procenta.

Rozdíly se ukazují i při samotném výběru investic. Pro Čechy je celkově nejdůležitějším kritériem očekávaný výnos, který jen těsně předbíhá snahu o omezení rizika. U mužů je tento přístup výraznější. U žen je pořadí opačné a větší roli u nich hraje opatrnost. Zároveň mnohem častěji sledují i to, jak odpovědně se firmy, do nichž investují, chovají. Udržitelnost a odpovědnost zohledňuje 39 procent mužů, ale už 58 procent žen.

Součástí průzkumu jsou také interaktivní infografiky věnované zhodnocování financí, tomu, jak Češi investují, i otázce kontroly investic a obav s nimi spojených.

Zdroje: feedit.cz, investicniweb.cz