Česko boduje v úsporách a placení účtů, ztrácí na výdajích za energie, jsou příliš vysoké

Česko obsadilo v pilíři Finanční zdraví Indexu prosperity sedmé místo mezi 27 státy Evropské unie. Jde o nejlepší výsledek země od vzniku srovnání v roce 2022. Vysoko ji posunuly především úspory domácností, schopnost včas hradit účty a nízká míra materiální a sociální deprivace. Slabší výsledky naopak přetrvávají u výdajů na energie, podílu investic a finanční rovnosti žen a mužů.

Index prosperity připravují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. Výsledky jednotlivých pilířů sestavují přibližně z deseti ukazatelů, kterým přikládají stejnou váhu. Nejde tedy o hodnocení založené na jediném průzkumu, ale o souhrnné evropské srovnání využívající mimo jiné data Eurostatu a dalších institucí.

Vývoj českého umístění nebyl zcela rovnoměrný, dlouhodobě však směřuje vzhůru. Česko začínalo v roce 2022 na 13. místě, o rok později bylo dvanácté, v roce 2024 deváté a následně se propadlo na desátou příčku. V roce 2026 se posunulo na sedmé místo. Podíl investic na financích domácností i zatížení rozpočtů energiemi se od prvního ročníku mírně zlepšily, ve srovnání se zbytkem EU však zůstávají podprůměrné.

Velkou část volných peněz nechávají české domácnosti v bankách. Na konci května 2026 měly na netermínovaných účtech uloženo 3,3 bilionu korun, přičemž 46 % této částky připadalo na běžné účty. Analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová současně upozornila, že zájem o investování postupně roste. S odkazem na data Asociace pro kapitálový trh uvedla, že se za investory považuje 46 % Čechů a dalších 27 % investování aktivně zvažuje. Podíl lidí, kteří investování zcela odmítají, podle ní klesá.

Češi podle Indexu uspoří více než pětinu příjmů

Největší českou výhodou je poměr úspor k příjmům. V tomto ukazateli patří podle Indexu prosperity Česku první místo v celé Evropské unii. Autoři srovnání uvádějí, že Češi dokážou uspořit více než pětinu svých příjmů. Na Slovensku dosahuje odpovídající podíl 8,1 %.

V některých státech výdaje domácností příjmy dokonce převyšují. V Řecku činí rozdíl 1,65 % a v Bulharsku 6,4 %. Rumunsko se podle aktuálních dat dostalo ze záporné hodnoty na úspory odpovídající 2,73 % příjmů.

Právě Rumunsko skončilo v celkovém pořadí finančního zdraví poslední. Před ním se umístily Řecko, Bulharsko a Slovensko. Tyto čtyři země mají slabší výsledky v několika podobných ukazatelích, zároveň však vykazují relativně nízké zadlužení domácností. Rumunsko má podle Indexu nejnižší zadlužení v celé EU. Bulharsko obsadilo druhé a Slovensko třetí místo v ukazateli finanční rovnosti.

Celkové evropské pořadí vede Dánsko, které poprvé od vzniku Indexu předstihlo Nizozemsko. Třetí skončilo Švédsko. Úspěšné země spojují vysoké investice a finanční aktiva, relativně velké úspory, nízká materiální a sociální deprivace a malý podíl nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy.

Češi mají problém: bez příjmu by většina domácností nevydržela ani tři měsíce

Současně však Dánsko, Nizozemsko a Švédsko obsadily poslední, předposlední a 24. místo v ukazateli zadlužení domácností. Vysoké zadlužení podle Terezy Hrtúsové souvisí také se strukturou vlastnictví a financování bydlení. V Nizozemsku žije ve vlastní nemovitosti 69 % domácností, přičemž 58 % domácností na její pořízení využívá hypotéku nebo jiný úvěr. Vliv má mít dostupnost úvěrů na bydlení i daňové zvýhodnění vlastníků.

Vysoký podíl bydlení financovaného hypotékou je patrný rovněž ve Švédsku, Dánsku, Belgii a Lucembursku. V Česku žije ve vlastní nemovitosti 75 % domácností, hypotéku na ni však čerpá pouze 21 % domácností.

Mezi české silné stránky patří také závažná materiální a sociální deprivace, ve které země dosáhla pátého nejlepšího výsledku. Eurostat tímto pojmem označuje situaci, kdy si člověk z finančních důvodů nemůže dovolit alespoň sedm ze třinácti sledovaných potřeb. Patří mezi ně například dostatečné vytápění domova, náhrada rozbitého nábytku, pokrytí neočekávaných výdajů, nákup nového oblečení nebo internetové připojení.

V Česku se závažná materiální a sociální deprivace týká 2,6 % populace, tedy méně než poloviny podílu zaznamenaného v Německu. Z okolních zemí dosahuje lepšího výsledku pouze Polsko s 2 %.

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni však upozornil na omezení dat vycházejících ze šetření EU-SILC. Příjmy ze zaměstnání jsou podle něj posuzovány jako plně disponibilní, aniž by se dostatečně zohledňovaly srážky lidí v exekuci nebo insolvenci. Tento rozdíl je podle Hůle pro Česko významný vzhledem k počtu exekucí a lidí, kteří jim čelí.

Šetření podle něj také nedostatečně pokrývá substandardní bydlení, například ubytovny. Část lidí v nejzávažnější chudobě proto může ve výsledcích zůstat neviditelná. Na tento problém Hůle spolu s Danielem Prokopem upozorňuje od roku 2018.

Slabinami zůstávají energie, investice a finanční rovnost

Nejhorší český výsledek se nadále týká zatížení rozpočtů energiemi. Na elektřinu, plyn a další paliva připadá 6,6 % celkových výdajů domácností. Česko se od prvního ročníku v roce 2022 posunulo z 25. na 23. místo, podíl se však stále pohybuje kolem 6 %.

Češi ukázali, co by udělali s pěti miliony. Luxus a dovolené překvapivě nevedou

Podprůměrný zůstává také podíl investic na celkových financích domácností. Metodika do této kategorie nezahrnuje pouze investiční fondy, ale také například penzijní spoření. Přestože zájem o investování roste, velká část úspor nadále zůstává na běžných a dalších netermínovaných účtech.

Pohoršení přinesl ukazatel finanční rovnosti žen a mužů. Česko se v něm posunulo z 15. na 18. místo. Výsledek může být ovlivněn změnou metodiky Gender Equality Indexu, ze kterého tato část srovnání vychází. Evropský institut pro rovnost žen a mužů pro ročník 2025 změnil strukturu, indikátory i datové zdroje a vytvořil nový výchozí bod, který není přímo srovnatelný se staršími výsledky.

Dopad změny je patrný například u Slovenska, které se v ukazateli finanční rovnosti posunulo z 18. na třetí příčku. Česko si zároveň vede špatně také v širší oblasti moci zahrnující politickou, sociální a ekonomickou rovinu. V ní je třetí od konce evropského srovnání.

Sedmé místo proto neznamená, že jsou české domácnosti bez finančních problémů. Souhrnný výsledek stojí především na vysoké míře úspor, rezervách a schopnosti včas platit účty. Prostor ke zlepšení zůstává ve využívání naspořených prostředků, zatížení rozpočtů energiemi i v rovnosti finančního postavení žen a mužů.

Zdroje: indexprosperity.cz, feedit.cz