Kdy je člověk v Česku bohatý? Odpověď je složitější než jen výše platu

Představa o tom, kdo je v Česku bohatý, se v posledních letech výrazně změnila. Dřívější hranice 50 tisíc korun čistého měsíčně, která se objevovala ve starších průzkumech GfK Czech, už dnes působí spíš jako údaj z jiné ekonomické doby. V tehdejším pohledu šlo o člověka s čistým příjmem nejméně 50 tisíc korun a majetkem alespoň 10 milionů korun. Samotný příjem měl odpovídat zhruba 70 tisícům korun hrubého měsíčně a průzkumu se účastnila tisícovka lidí ve věku 18 až 65 let.

Jenže ceny, mzdy i hodnota nemovitostí od té doby poskočily. Novější průzkum Sazky ukázal, že Češi si bohatého člověka představují spíš jako někoho s čistým měsíčním příjmem přes 120 tisíc korun a majetkem nad 10 milionů korun. Stejná hranice majetku tedy zůstala, ale požadovaný příjem se proti staršímu vnímání více než zdvojnásobil.

Padesát tisíc čistého už zní jinak než dřív

Příjem kolem 50 tisíc korun čistého měsíčně je v Česku pořád nadstandardní. Už ale sám o sobě automaticky neznamená bohatství. Český statistický úřad za 4. čtvrtletí 2025 uvádí průměrnou hrubou mzdu 52 283 korun, zatímco medián mezd dosáhl 45 523 korun. Důležité je právě slovo medián. Ukazuje hodnotu uprostřed mzdového rozdělení, takže lépe vystihuje běžnou realitu než průměr, který zvedají vysoké výdělky části zaměstnanců.

ČSÚ zároveň uvádí, že 80 procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 a 89 006 korunami hrubého. To dobře ukazuje, proč se o padesátitisícovém čistém příjmu pořád dá mluvit jako o velmi slušné výplatě. Současně ale platí, že bohatství nezačíná jen ve chvíli, kdy člověku přijde nadprůměrná mzda. Rozhoduje, kolik z ní dokáže dlouhodobě udržet a jaký majetek za ní stojí.

Do debaty navíc vstupuje rozdíl mezi bohatstvím a finanční pohodou. Socioložka Paulína Tabery v dubnu 2026 popsala, že hranice finanční pohody domácnosti se láme zhruba kolem 55 tisíc korun čistého příjmu. To ale není totéž co bohatství. Spíš jde o úroveň, kde domácnost snáz pokrývá běžné potřeby a nemusí neustále řešit každý větší výdaj.

V Česku je klíčové vlastní bydlení

České bohatství má jednu zvláštnost. U velké části domácností neleží hlavně na účtech, v akciích nebo fondech, ale ve vlastním bydlení. Právě byt nebo dům často rozhoduje o tom, jestli domácnost na papíře vypadá jako majetná.

Čerstvá data ČSÚ a ČNB k finanční situaci domácností ukazují, že průměrné čisté jmění české domácnosti v roce 2024 činilo 4,5 milionu korun a medián byl vyšší než 3,4 milionu korun. Čisté jmění znamená celkový majetek snížený o dluhy.

Češi věří investičním mýtům a zbytečně přicházejí o peníze. Těchto 5 omylů je nejdražších

Rozdíl mezi vlastníky a nájemníky je přitom obrovský. U domácností žijících ve vlastním bydlení se medián čistého jmění v roce 2024 pohyboval kolem 4,2 milionu korun. U domácností v nájmu činil jen 157,8 tisíce korun. To není drobný rozdíl, ale zásadní předěl, který v Česku silně ovlivňuje pocit finanční jistoty.

Právě proto je zavádějící tvrdit, že každý člověk s majetkem přes milion korun je bohatý. Při dnešních cenách nemovitostí může být „milionový majetek“ jen menší částí bytu, starší nemovitostí nebo hodnotou, kterou člověk sice vlastní, ale nemůže ji běžně utratit. Majetek uzamčený v bydlení zvyšuje finanční bezpečí, ale neplatí za dovolenou, nenahradí výpadek příjmů a nepokryje vyšší životní standard, pokud vedle něj nejsou i dostupné peníze.

Bohatství není jen cena bytu

Starší pohled pracoval s hranicí 10 milionů korun v majetku. Ta je i dnes srozumitelná, protože odděluje běžné vlastnictví nemovitosti od výrazně vyššího zajištění. Zvlášť ve velkých městech ale může být i osmimístná hodnota majetku složená hlavně z nemovitosti, ve které rodina žije. Takový člověk může být na papíře velmi bohatý, ale jeho skutečná finanční volnost může být mnohem menší.

Důležitá je proto skladba majetku. Vedle nemovitosti jde o hotovostní rezervu, úspory, investice, penzijní produkty, podílové fondy, akcie, podnikatelský podíl, auta nebo cennosti. Starší průzkumy do vnímání bohatství zahrnovaly i komodity, zlato, šperky, obrazy nebo bitcoiny. To dává smysl, protože bohatství netvoří jen jedna drahá věc, ale kombinace majetku, který má hodnotu, a peněz, ke kterým se člověk umí dostat bez toho, aby musel prodat střechu nad hlavou.

České domácnosti navíc zůstávají poměrně opatrné. ČNB uvádí, že míra úspor domácností byla ve 2. čtvrtletí 2025 stále 18,4 procenta, tedy zhruba 6 procentních bodů nad předcovidovým průměrem. To naznačuje, že mnoho lidí sice utrácí víc než v krizových letech, ale zároveň si drží rezervy a část příjmů odkládá.

Pocit bohatství je i otázka svobody

Peníze mají tvrdá čísla, ale pocit bohatství se jen čísly vysvětlit nedá. Pro někoho znamená bohatství vysoký příjem, vlastní dům a investice. Pro jiného zdraví, klid, dobré vztahy a možnost rozhodovat o vlastním čase. Starší průzkumy ukazovaly rozdíl i mezi tím, jak bohatství popisují muži a ženy. Ženy častěji spojovaly bohatství se zdravím, láskou a rodinnou spokojeností, zatímco muži víc zdůrazňovali svobodu, rozhodování, moc nebo možnost nepracovat.

Takový rozdíl není překvapivý. Vysoký majetek nemusí znamenat spokojený život a vysoký příjem nemusí znamenat klid. Člověk s drahou nemovitostí, vysokou hypotékou a nejistou prací se může cítit méně bezpečně než domácnost s nižšími příjmy, ale bez dluhů a s rozumnou rezervou.

Důležitou roli hraje i dostupnost bydlení. Deloitte Property Index 2025 ukazuje, že pořízení nové nemovitosti v Praze vyjde průměrně na 15 hrubých ročních mezd, tedy na 180 měsíčních platů. Praha tak patří mezi nejméně dostupné evropské metropole pro koupi bytu. To dál prohlubuje rozdíl mezi těmi, kdo vlastní bydlení získali dřív, a těmi, kdo na něj teprve dosahují.

Tajná zbraň bohatých? Apartmány u sjezdovky a byty na kolonádě berou útokem

Zbohatnout chce většina, ale víra v poctivou cestu slábne

Touha zbohatnout je v Česku silná. Starší průzkumy uváděly, že bohatství si přeje sedm z deseti Čechů a nejčastěji na něj myslí lidé do 30 let z větších měst. Za bohaté se tehdy považovala jen 2 procenta respondentů, nejčastěji lidé ve věku 50 až 65 let žijící v Praze.

Cesty k většímu majetku se přitom v českých představách opakují. Patří k nim podnikání, dědictví, výhra v loterii, výjimečný nápad, patent nebo objev. Vedle toho ale existuje i silná skepse. Podle staršího průzkumu polovina lidí uváděla, že za bohatstvím stojí hlavně nepoctivost, krádež nebo korupce.

Právě tahle nedůvěra je pro český pohled na peníze typická. Bohatství je na jednu stranu přitažlivé, na druhou stranu budí podezření. Veřejná debata se proto často pohybuje mezi dvěma extrémy. Na jednom konci jsou lidé s vlastním bydlením a slušnou mzdou, kteří se bohatí necítí. Na druhém konci jsou miliardářské žebříčky, které s běžnou představou finančního zajištění nemají mnoho společného. Forbes v žebříčku nejbohatších Čechů 2025 uvádí u Renáty Kellnerové majetek 378 miliard korun, u Daniela Křetínského 284 miliard korun, u Karla Komárka 262,5 miliardy korun a u Michala Strnada 230,5 miliardy korun.

Skutečná odpověď na otázku, kdo je v Česku bohatý, proto neleží jen v jedné částce. Padesát tisíc čistého měsíčně může být velmi dobrý příjem, ale samo o sobě už nestačí. Majetek za miliony může vypadat impozantně, ale pokud je celý ukrytý v bytě, finanční svobodu automaticky nezaručuje. Za bohatého lze dnes v Česku považovat spíš člověka, který má nadstandardní příjem, vlastní zajištěné bydlení, majetek v řádu milionů a zároveň dostatek volných prostředků, aby nemusel při každé změně cen nebo příjmů začínat znovu počítat.

Zdroje: 2fp.cz, forbes.cz, irozhlas.cz, csu.gov.cz