Dospívání se mění: české dívky i chlapci odkládají první sex do pozdějšího věku a méně používají kondomy

Představa, že dnešní teenageři vstupují do sexuálního života stále dřív, v českém prostředí neplatí. Dlouhodobá data naopak ukazují spíš pozvolný posun opačným směrem. Většina patnáctiletých v Česku totiž zkušenost s pohlavním stykem nemá a u části dospívajících se první sexuální zkušenost posouvá do pozdějšího věku. Nejvýrazněji je to patrné u dívek. Vedle toho ale výzkumníci upozorňují na jiný trend, který působí mnohem znepokojivěji: mladí lidé při sexu méně často používají kondomy i další antikoncepci.

Na analýze se podíleli vědci z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Pracovali s daty mezinárodní studie Health Behaviour in School-aged Children z let 2002 až 2022. Do šesti výzkumných vln se v Česku zapojilo celkem 19 384 žáků 9. tříd základních škol, takže jde o mimořádně silný soubor pro sledování dlouhodobých změn v chování patnáctiletých.

Sexuální zkušenost má jen menšina

Nejnovější čísla ukazují, že v roce 2022 uvedlo sexuální zkušenost 16,3 procenta dotázaných patnáctiletých. To je nejnižší podíl za celé sledované dvacetileté období. Obráceně řečeno, 83,7 procenta českých patnáctiletých nemá s pohlavním stykem zkušenost.

U těch, kteří sexuální zkušenost mají, přichází první pohlavní styk nejčastěji kolem patnáctého roku. Právě tento věk představuje medián první sexuální zkušenosti u sexuálně aktivních patnáctiletých. Vedle toho ale zůstává i menší skupina dospívajících, kteří mají první zkušenost velmi brzy, tedy ve třinácti letech nebo dříve. U dívek jde dlouhodobě o 10 až 13 procent sexuálně aktivních respondentek, u chlapců o 18 až 25 procent sexuálně aktivních respondentů.

Výrazněji než dřív se navíc rozevřel rozdíl mezi dívkami a chlapci. Zatímco v roce 2022 uvedlo sexuální zkušenost 18,7 procenta chlapců, u dívek šlo o 13,9 procenta. Ještě do roku 2018 byly přitom podíly u obou pohlaví podobné. Právě u dívek je tedy v posledních letech patrný největší posun směrem k pozdějšímu zahájení sexuálního života.

Dospívání se mění i mimo oblast sexuality

Samotná čísla neukazují jen proměnu sexuálního chování, ale i širší změnu životního stylu dospívajících. Psychologové upozorňují, že dnešní teenageři tráví více času online a méně času v prostředí, kde by přirozeně navazovali vztahy tváří v tvář. Ubývá neformálních setkávání s vrstevníky, méně času tráví venku a část rodičů navíc dává přednost tomu, aby děti zůstávaly spíš doma než venku.

Generace Z překvapila: v ložnici je méně aktivní než důchodci

To ale neznamená, že by digitální prostředí mělo na sexuální život dospívajících jednoduchý a jednoznačný vliv. U některých může online sexualita nebo pornografie oddalovat první reálnou zkušenost, protože funguje jako náhradní forma sexuálního uspokojení. V jiných případech může naopak ve spojení se sextingem sexuální život urychlovat. Česká data každopádně neukazují, že by vysoká dostupnost pornografie a sexuálního obsahu na internetu vedla k dřívějšímu zahájení sexuálního života.

To je zajímavé i proto, že české děti patří v evropském srovnání k těm, které se s online pornografií setkávají velmi často. Přesto se i v českém prostředí potvrzuje trend, který je patrný také v dalších evropských zemích a ve Spojených státech: první sexuální zkušenost se u části mladých lidí neposouvá do nižšího věku, ale spíš naopak.

Roli může hrát i další posun v životním stylu. Jiné výzkumy totiž ukazují, že mezi mladými lidmi v posledních letech klesá i konzumace alkoholu. Také to může přispívat k tomu, že sexuální iniciace přichází později než dřív.

Méně kondomů, méně antikoncepce

Ještě důležitější než samotné načasování první sexuální zkušenosti je podle odborníků otázka ochrany. Právě tam totiž data ukazují nepříjemný vývoj.

Mezi roky 2014 a 2022 kleslo používání antikoncepce mezi adolescenty z 81,2 procenta na 69,6 procenta. Tento pokles se týkal dívek i chlapců. Výrazně kleslo také používání kondomů. Zatímco v roce 2014 uvedlo použití kondomu při posledním pohlavním styku 70,5 procenta patnáctiletých, v roce 2022 to bylo už jen 58,4 procenta.

Právě ústup bariérové ochrany odborníci považují za vážné varování. Důvodem není jen riziko neplánovaného těhotenství, ale také ochrana před pohlavně přenosnými chorobami, jejichž počet v Česku znovu roste. V tomto kontextu získává pokles používání kondomů mnohem větší váhu než samotná debata o tom, zda dnešní teenageři začínají se sexem dřív nebo později.

Globální data ze seznamky ukazují, že mladší ženy se dnes častěji označují jako bisexuální

Používání hormonální antikoncepce se naopak výrazněji nemění. U sexuálně aktivních dívek zůstává její podíl stabilní a v posledním sledovaném roce 2022 ji uvedlo 30 procent respondentek.

Otevřenost doma i ve škole bude dál klíčová

Výsledky ukazují, že dospívání v Česku prochází proměnou, kterou nelze zjednodušit na jedinou příčinu. Mění se způsob trávení volného času, navazování vztahů, digitální návyky i prostředí, ve kterém mladí lidé vyrůstají. O to důležitější je, aby se vedle debat o věku první sexuální zkušenosti neztrácelo téma bezpečí, ochrany a respektu ve vztazích.

Právě v tom mohou hrát důležitou roli rodiče, školy i tvůrci preventivních programů. Otevřená komunikace o sexuálním zdraví, ochraně a partnerských vztazích může být v dnešní situaci důležitější než kdy dřív. Získaná data mají posloužit Ministerstvu zdravotnictví ČR, Ministerstvu školství, tvůrcům vzdělávacích programů, neziskovým organizacím i odborníkům, kteří se věnují prevenci.

Výzkumníci navíc v práci pokračují. Další analýzy se mají zaměřit na souvislosti s duševním zdravím, reprodukčním zdravím a digitálním prostředím. Důležité bude sledovat, zda se budou rozdíly mezi dívkami a chlapci dál prohlubovat a zda bude pokračovat i trend nižšího používání ochranných prostředků před početím a pohlavně přenosnými chorobami. V dalších výstupech mají přibýt také podrobnější údaje o konzumaci pornografie.

Základ celé analýzy tvoří mezinárodní projekt Health Behaviour in School-aged Children, který probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace a každé čtyři roky sleduje zdraví a životní styl školáků. V Česku sběr a zveřejňování dat zajišťuje Institut sociálního zdraví OUSHI Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Zdravá generace. Na analýze dat a přípravě studie se vedle Anny Ševčíkové podíleli také Vít Suchý a Lukas Blinka. Zapojili se i výzkumníci z Katedry psychologie zdraví a metodologie výzkumu Lékařské fakulty Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Studie vznikla za podpory projektu DigiWELL, zaměřeného na výzkum digitálních technologií a wellbeingu.

Zdroje: muni.cz, zdravagenerace.cz, who.int