Češi si mysleli, že bohatnou. Čísla ukazují něco mnohem tvrdšího
19. 6. 2026České domácnosti mají za sebou roky, které dobře ukázaly rozdíl mezi tím, kolik peněz člověku přijde na účet, a tím, co si za ně skutečně koupí. Čisté příjmy sice dlouhodobě rostly, jenže prudké zdražování v letech 2022 a 2023 velkou část tohoto růstu vymazalo. Výsledek je poměrně střízlivý. V roce 2024 měly domácnosti v Česku zhruba stejnou kupní sílu jako v roce 2019.
Nejde tedy jen o to, že se příjmy na papíře zvýšily. Důležitější je reálný příjem očištěný o inflaci. A právě ten ukazuje, jak tvrdě na rodinné rozpočty dopadlo období vysokých cen.
Příjmy rostly, ceny je ale rychle doháněly
Základním ukazatelem příjmové situace domácností je čistý peněžní příjem. Zahrnuje všechny druhy příjmů členů domácnosti po případném zdanění, tedy mzdy, příjmy z podnikání, důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu, finančních aktiv, výživné i podporu od jiných domácností. Aby šlo různé typy domácností porovnávat mezi sebou, počítá se příjem přepočtený na osobu.
Ještě v letech 2015 až 2020 rostly reálné čisté příjmy domácností meziročně obvykle o 3,0 až 5,0 procenta. V roce 2020 růst zpomalil kvůli omezením spojeným s pandemií covidu 19, která v části domácností vedla i k okamžitému poklesu příjmů z práce. Další výrazný skok přišel v roce 2021 po zrušení superhrubé mzdy. Čisté příjmy domácností tehdy vzrostly o 9,6 procenta a reálné příjmy o 5,6 procenta.
Jenže následující dva roky tento posun výrazně narušily. V roce 2022 čisté peněžní příjmy sice nominálně dál rostly, a to o 7,7 procenta, jenže inflace dosáhla v průměru 15,1 procenta. Reálně tak příjmy domácností klesly o 6,5 procenta. Pokles pokračoval i v roce 2023, kdy se reálné příjmy snížily o dalších 3,1 procenta. Za dva roky tak průměrné příjmy českých domácností reálně spadly o 9,7 procenta.
Obrat přišel až v roce 2024. Inflace zpomalila na 2,4 procenta a reálné příjmy začaly znovu růst. Přesto za celé období od roku 2019 do roku 2024 vyznívá výsledek jen opatrně pozitivně. Nominálně se čisté průměrné peněžní příjmy domácností zvýšily o 40,1 procenta, ale po započítání vysoké inflace zůstaly reálné čisté příjmy přibližně na úrovni roku 2019.
Kdy je člověk v Česku bohatý? Odpověď je složitější než jen výše platu
Zaměstnanci a důchodci prošli stejným obdobím odlišně
Vývoj nebyl pro všechny domácnosti stejný. U domácností zaměstnanců byl nejsilnějším pozitivním rokem rok 2021, kdy jejich reálné peněžní příjmy vzrostly o 8,5 procenta. Hned v roce 2022 ale přišel prudký propad o 8,7 procenta a v roce 2023 další pokles o 3,7 procenta. Růst se vrátil až v roce 2024.
Za celé období 2019 až 2024 se tak reálné příjmy domácností zaměstnanců zvýšily jen o 1,9 procenta. To je velmi malý posun vzhledem k tomu, jak výrazně se za tu dobu změnily ceny běžných výdajů.
U domácností důchodců byl průběh jiný. Reálné příjmy jim klesly pouze v roce 2022, a to o 6,7 procenta. V celém období mezi lety 2019 a 2024 se jim ale reálné příjmy zvýšily o 6,5 procenta. Ve srovnání s ostatními skupinami tak dopadli příznivěji, i když to neznamená, že by se zdražování jejich rozpočtů nedotklo.
Právě u důchodců se navíc ukázalo, že nižší průměrný příjem může znamenat citlivější reakci na zdražení. Domácnosti s menšími rezervami vnímají rychlý růst cen dříve, protože mají menší prostor nečekané výdaje nějakou dobu vyrovnávat z úspor.
Zhoršení domácnosti pocítily se zpožděním
Zajímavý pohled nabízí i to, jak domácnosti samy hodnotily své vycházení s příjmy. Většina z nich se dlouhodobě pohybuje ve středních kategoriích. Necelých 70 procent domácností obvykle uvádí, že s příjmy vychází s menšími obtížemi nebo docela snadno.
Do roku 2021 se toto hodnocení spíše zlepšovalo. Právě v roce 2021 byl největší podíl domácností, které uváděly, že vycházejí s příjmy s menšími obtížemi, konkrétně 26,9 procenta, nebo docela snadno, což bylo 41,1 procenta. V roce 2022 se trend zlepšování zastavil, ale výrazné zhoršení nálady se naplno projevilo až v roce 2023.
Poté se hodnocení vlastní finanční situace opět mírně zlepšovalo. V roce 2025 se dostalo zhruba na úroveň roku 2020. Reakce domácností tedy nepřišla hned ve chvíli, kdy se začala rychle zvedat inflace. Tvrdší dopad lidé pocítili až s odstupem, kdy vyšší ceny postupně zasáhly běžný provoz domácností.
Slabým místem zůstávají výdaje, které nejde snadno odložit
Z dat je dobře vidět i to, na co domácnostem při napjatém rozpočtu chybějí peníze. U položek, jako je konzumace masa nebo vegetariánských náhražek a dostatek prostředků na vytápění domova, byl nejvyšší nárůst domácností, které si je z finančních důvodů nemohly dovolit, zaznamenán v roce 2023.
Problémy s platbami spojenými s bydlením, tedy například s úhradami za teplo, elektřinu, plyn nebo vodu, uvádějí přibližně 2 procenta domácností. Podíl domácností, které nemohly včas zaplatit některé z nezbytných výdajů, od roku 2021 postupně rostl a v roce 2024 dosáhl 2,2 procenta.
Češi mají problém: bez příjmu by většina domácností nevydržela ani tři měsíce
Domácnosti zaměstnanců uváděly nemožnost dovolit si maso, odpovídající náhražky nebo dostatečné vytápění méně často než průměr. U domácností důchodců byl tento podíl naopak nadprůměrný. U plateb za teplo, elektřinu, plyn nebo vodu se ale ukazuje, že je důchodci chápou jako prioritu. Růst spotřebitelských cen jejich schopnost hradit tyto položky podle dat téměř neovlivnil.
Aktuální čísla k životním podmínkám navíc ukazují, že průměrný čistý roční příjem v roce 2024 dosáhl 293,9 tisíce korun na osobu. To znamenalo meziroční navýšení o 15 180 korun. Měsíčně šlo v průměru o necelých 24,5 tisíce korun na osobu. Medián příjmů na osobu činil 282,8 tisíce korun, takže na průměrný příjem nedosáhla ani polovina populace.
Výdaje za bydlení dosahovaly na jaře 2025 v průměru 8 897 korun měsíčně za domácnost a ukrajovaly 15,9 procenta z čistého příjmu. Největší zátěž nesly domácnosti v nájemních bytech, které za bydlení vydávaly skoro třetinu příjmů. Zhruba pětina českých domácností žila v nájmu, zatímco téměř tři čtvrtiny domácností bydlely ve vlastním domě nebo v bytě v osobním vlastnictví.
I po návratu reálných příjmů k růstu proto nelze mluvit o rychlém návratu pocitu finanční jistoty. V roce 2025 bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta obyvatel, tedy přibližně jeden milion lidí. Nejohroženější skupinou byly domácnosti samotného rodiče s alespoň jedním dítětem, kde podíl dosáhl 34,1 procenta.
Rok 2024 přinesl po dvou těžkých letech obrat k lepšímu. Jenže z pohledu kupní síly domácnosti zatím hlavně dohánějí ztrátu, kterou způsobilo prudké zdražování. Nominálně mají lidé výrazně víc peněz než před pěti lety, ale skutečná hodnota těchto příjmů se posunula jen velmi omezeně.
