Stačí jedna fotka a AI může vytvořit porno s kýmkoliv. Nová éra zábavy má temnou stránku

Pornografie patřila vždy mezi odvětví, která nové technologie přijímala rychleji než zbytek internetu. Nejdřív video, potom streamování, webkamery, placené profily a osobní komunikace s fanoušky. Teď přišla umělá inteligence a mění samotný základ toho, co se v dospělém obsahu prodává. Už nejde jen o natočenou scénu nebo fotografii. Stále častěji jde o obsah, který vzniká na přání uživatele, bez klasického natáčení a někdy i bez fyzické přítomnosti člověka, jehož podoba se v něm objevuje. Studie z roku 2026, která analyzovala pravidla 98 platforem s AI pornografií, upozorňuje na výrazně rozdílné přístupy k moderaci, souhlasu, právům k obsahu i ochraně intimních dat.

Porno už nemusí vznikat před kamerou

Dospělý obsah se dlouho opíral o jednoduchý princip. Někdo něco natočil, někdo jiný si to pustil. Umělá inteligence tento model rozkládá. Uživatel už nemusí hledat video, které se přibližuje jeho představě. Může chtít obsah vytvořený přesně pro sebe, s konkrétním vzhledem, scénářem, hlasem nebo stylem komunikace.

To na první pohled působí jako další krok v personalizaci zábavy. Ve skutečnosti jde o hlubší změnu. Platformy, které takový obsah umožňují, získávají obrovskou moc rozhodovat o tom, jaké fantazie dovolí vytvořit, jaké zakážou a komu z takového obsahu potečou peníze. Právě to je jeden z hlavních problémů nové éry AI pornografie. Nejde jen o technologii, ale o kontrolu. Nad obrazem, nad tělem, nad daty i nad tím, co se z intimity stává ve chvíli, kdy ji začne vyrábět software.

Digitální dvojník jako nový zdroj příjmů

Jedna část dospělého průmyslu v tom vidí příležitost. Některé performerky a performeři začínají licencovat svou podobu, hlas a styl vystupování platformám, které vytvářejí jejich digitální dvojníky. Pro fanouška to může znamenat placený přístup k AI verzi známé osobnosti z pornografie. Pro samotného tvůrce zase možnost vydělávat i bez dalšího natáčení.

Příkladem je Lisa Ann, která podle Wired ukončila kariéru v pornoprůmyslu v roce 2019, ale později uzavřela smlouvu s platformou OhChat. Ta využívá její podobu, hlas a další prvky identity pro vytvoření digitální verze, se kterou mohou platící uživatelé komunikovat a vytvářet obsah. Wired uvádí cenu 30 dolarů měsíčně a popisuje tento trend jako snahu části dospělého průmyslu vytvořit model založený na souhlasu a licencování.

Pro tvůrce to může být lákavé. Digitální dvojník nestárne, neunaví se, nepotřebuje natáčecí den a může být dostupný nepřetržitě. Zároveň ale vyvolává otázky, které dříve nebylo nutné řešit tak naléhavě. Co přesně člověk prodává, když prodá právo na svou digitální podobu? Kdo rozhodne, co AI verze ještě může dělat a co už překračuje hranici? A co se stane, když platforma změní pravidla, skončí, nebo když se digitální kopie začne používat způsobem, který už původní člověk nechce?

Souhlas je hranice, bez které se z technologie stává zneužití

Rozdíl mezi licencovaným AI dvojníkem a nelegálním deepfakem je na papíře jasný. V prvním případě dotyčný člověk souhlasí a obvykle za svou podobu dostává zaplaceno. Ve druhém případě někdo použije cizí tvář, tělo, hlas nebo fotografie bez svolení. V praxi je ale problém složitější, protože výroba takového obsahu je rychlá, levná a pro běžného uživatele stále dostupnější.

Právě tady se z debaty o pornoprůmyslu stává širší společenský problém. Nejde jen o známé osobnosti, herečky, modelky nebo influencerky. Obětí se může stát prakticky kdokoliv, kdo má na internetu fotografii. Deepfake intimní obsah bez souhlasu už není výsadou technicky zdatných lidí. Stačí nástroj, pár vstupních dat a ochota překročit hranici, která dříve vyžadovala mnohem více práce.

Případ kolem nástroje Grok ukázal, jak rychle se problém dokáže rozšířit, když se podobné funkce dostanou k velkému množství lidí. Britský úřad pro ochranu osobních údajů zahájil vyšetřování společností X a xAI kvůli podezření, že nástroj Grok vytvářel sexualizované deepfaky bez souhlasu dotčených osob. The Guardian uvádí, že podle výzkumníků měly vzniknout miliony sexualizovaných obrázků během méně než dvou týdnů, včetně materiálů, které se měly týkat dětí.

Zákony se probouzejí, ale technologie je rychlejší

Státy začínají reagovat. Evropská unie už přijala směrnici 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí, která zahrnuje i nevyžádané šíření intimních nebo manipulovaných materiálů. Členské země mají pravidla převést do svých právních řádů, a proto se v Evropě postupně otevírá otázka, jak přesně trestat intimní deepfaky a zneužití cizí podoby.

Španělsko připravilo návrh zákona, který zpřísňuje pravidla pro používání podoby, hlasu a AI napodobenin bez výslovného souhlasu. Současně má řešit i komerční využití digitální podoby člověka bez svolení. Německo po medializovaném případu herečky Collien Fernandes řeší, aby trestné nebylo jen šíření takového materiálu, ale i jeho samotná výroba. Německá ministryně spravedlnosti Stefanie Hubig mluvila o návrhu, který by za produkci pornografických deepfaků mohl přinést trest až dva roky vězení.

Velká Británie mezitím posunula legislativu ještě dál. Nové úpravy kriminalizují vytvoření nebo objednání intimního deepfaku bez souhlasu. Britská vláda zároveň uvedla, že chce zasáhnout proti nástrojům určeným k takzvané „nudifikaci“, tedy k vytváření falešných nahých nebo intimních podob lidí bez jejich svolení. Ve Spojených státech vstoupil v roce 2025 v platnost zákon Take It Down Act, který trestá vědomé zveřejnění nebo hrozbu zveřejněním intimních snímků bez souhlasu, včetně AI deepfaků. Platformám ukládá povinnost odstranit takový obsah do 48 hodin od oznámení oběti.

Zákony ale narážejí na stejnou slabinu jako u mnoha jiných forem internetového zneužívání. Obsah může vzniknout během minut, šířit se přes několik platforem a putovat mezi zeměmi, které mají odlišná pravidla. Odstranění jednoho souboru nemusí znamenat konec problému. Kopie mohou přežívat dál, často mimo dosah oběti i úřadů.

Budoucnost pornografie bude stát na důvěře

AI pornografie sama o sobě nezmizí. Je příliš levná, příliš přizpůsobitelná a pro část trhu příliš atraktivní. Je pravděpodobné, že vedle klasického dospělého obsahu vznikne trvalá vrstva syntetické erotiky, digitálních dvojníků a interaktivních postav. Někteří tvůrci ji využijí dobrovolně jako další zdroj příjmů. Někteří diváci ji budou brát jako bezpečnější prostor pro fantazii. Část platforem se bude snažit stavět na souhlasu, ověřování identity a jasných pravidlech.

Rozhodující ale bude, jestli se podaří udržet jednoduchou hranici. Člověk musí mít kontrolu nad tím, zda jeho podoba, hlas a intimita mohou být použity. Bez tohoto pravidla se z umělé inteligence v dospělém obsahu nestává jen nový formát zábavy, ale nástroj nátlaku, ponížení a vydělávání na cizím těle.

Pornografie už mnohokrát ukázala, že technologické novinky dokáže přijmout rychleji než zbytek trhu. Tentokrát ale nejde jen o nový způsob distribuce nebo placení. Umělá inteligence dokáže vyrobit iluzi člověka. A právě proto bude nejdůležitější, aby u každé takové iluze bylo jasné, jestli za ní stojí skutečný souhlas, nebo jen něčí ukradená identita.

Zdroje: wired.com, theguardian.com, reuters.com