Konec směšně nízkých pokut? Slovensko chystá dražší tresty i obecní práce

Konec směšně nízkých pokut? Slovensko chystá dražší tresty i obecní práce

4. 4. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Ilustrační foto: Polícia Slovenskej republiky

Na Slovensku se chystá zásadní změna v tom, jak bude stát trestat přestupky. Tamní vláda totiž 25. března schválila novelu zákona o přestupcích, která počítá nejen s vyššími pokutami, ale také s novým druhem sankce v podobě menších obecních prací. Zatím tedy nejde o platné pravidlo, protože návrh ještě musí projít parlamentem, ale už teď je zřejmé, že kabinet chce dosavadní systém postihů výrazně zpřísnit.

Pokuty, které podle státu přestaly dávat smysl

Hlavní argument slovenského ministerstva vnitra je jednoduchý. Řada pokut se podle něj dlouhá léta prakticky neměnila a dnešní realitě už neodpovídají. Resort tvrdí, že současné sazby ztratily odrazující efekt a v řadě případů už neplní ani výchovnou, ani represivní funkci. Stejnou logiku převzalo i vládní shrnutí materiálu, které mluví o potřebě zefektivnit přestupkové řízení a upravit sankce tak, aby měly skutečný smysl.

Právě proto má základní pokuta v blokovém řízení vzrůst z 33 eur na 100 eur a v rozkazním řízení z 250 eur na 750 eur. Ve veřejných výstupech se zároveň objevuje i upozornění, že u některých přestupků mohou sankce dosáhnout dokonce až 900 nebo 1 500 eur. Stát tím dává jasně najevo, že drobné porušování pravidel už nechce odbývat částkami, které dnes mnoho lidí ani nepovažuje za skutečný trest.

Novinka, která budí největší pozornost

Ještě větší debatu než samotné zvýšení pokut vyvolal nový postih v podobě menších obecných prací. Podle ministerstva má jít hlavně o případy, kdy je pachatel recidivista nebo kdy je zřejmé, že peněžitá sankce nebude vymahatelná ani dostatečně účinná. Návrh počítá s tím, že správní orgán bude moci uložit práci v rozsahu od 20 do 150 hodin, a to bez nároku na odměnu. Pachatel ji bude muset vykonat do jednoho roku od právní moci rozhodnutí.

Tyto práce by se měly vykonávat zpravidla pro obec nebo organizaci, kterou obec zřizuje, a většinou v místě, kde člověk žije. Mluví se o činnostech spojených se zlepšováním životního prostředí, péčí o kulturní dědictví, podporou vzdělávání, sociálními službami nebo komunitními aktivitami. Návrh zároveň počítá s tím, že tuto sankci nebude možné uložit dlouhodobě práce neschopným lidem nebo osobám se zdravotním postižením.

Důležitá je ještě jedna podmínka. Obec s tím musí souhlasit. Ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že před uložením takové sankce má proběhnout jednání se samosprávou, aby se předešlo situaci, kdy úřad práci nařídí, ale obec nebude mít prostor ji zajistit. Pokud obec nebude souhlasit, správní orgán má sáhnout po jiné sankci, především po pokutě.

Proč se na Slovensku ojetiny prodávají rychleji než v Česku? Čísla mluví jasně

Kabinet byl pro, úplná shoda ale nepanovala

Ačkoliv vláda novelu zákona schválila, bez výhrad to neproběhlo. Ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace SR Samuel Migaľ s návrhem nesouhlasil a tvrdil, že takto postavená úprava může být příliš široká, může vytvářet prostor pro svévoli a v krajním případě skončit až u Ústavního soudu. Vadilo mu i to, že stát podle něj neřeší, z čeho budou samosprávy výkon takové sankce financovat a organizačně zvládat. Podle jeho názoru by obecní práce měly být spíše alternativou k pokutě ukládanou se souhlasem přestupce.

Podobně opatrně se k věci staví i zástupci samospráv. ZMOS (Združenie miest a obcí Slovenska) návrh úplně neodmítá, ale upozorňuje na to, že zejména menší obce už dnes fungují pod výrazným finančním tlakem a další agenda pro ně může být problém. Jinými slovy, myšlenka může na papíře působit dobře, ale skutečný test přijde až ve chvíli, kdy by se měla začít uplatňovat v praxi.

Změna, která míří na efekt, ne na symboliku

Celý návrh ukazuje, že Slovensko chce přestupkové právo posunout od formálních a často směšně nízkých sankcí k tvrdším a lépe vymahatelným postihům. Na jedné straně stojí výrazně vyšší pokuty, na straně druhé možnost potrestat člověka prací pro obec tam, kde peníze nestačí nebo nedávají smysl. Z pohledu vlády je to snaha vrátit sankcím váhu. Z pohledu kritiků ale zároveň vzniká otázka, kde končí účinný trest a kde začíná problém s přiměřeností a proveditelností. Právě o tom se teď na Slovensku povede další spor.

Pokud novela projde i parlamentem, ministerstvo vnitra navrhuje účinnost od 1. července 2026.

Zdroje: autoviny.sk, spravy.stvr.sk, finreport.sk