Ženatí muži žijí déle. Čísla ukazují rozdíl, který se nedá ignorovat

Vtipů o tom, jak ženy mužům „krátí život“, je plno. Když se ale podíváte na tvrdá data, vychází z nich jiný obrázek. Muži žijící v manželství mají dlouhodobě vyšší šanci dožít se vyššího věku než ti, kteří zůstávají svobodní, případně se rozvedli nebo ovdověli. A i když se rozdíly v čase mírně zmenšují, pořád nejde o drobnost, která by se dala přejít mávnutím ruky.

V absolutních číslech to vychází takto: muž, kterému je 30 let, má v průměru šanci dožít se přibližně 79,5 roku, pokud je ženatý. U rozvedených mužů je to kolem 73 let, u ovdovělých zhruba 72,5 roku a u svobodných přibližně 71 let. Rozdíl mezi svobodnými a ženatými tak přesahuje devět let. U žen je odstup menší, přibližně šest let, ale trend je podobný.

Stejný závěr se objevuje i v detailnějším pohledu na úmrtnost podle rodinného stavu. Úmrtnost se sice zlepšuje u všech skupin, jenže odstupy mezi nimi zůstávají výrazné a u mužů jsou obecně větší než u žen. Sezdaní mají napříč věkem nejnižší úmrtnost, svobodní naopak nejvyšší.

Proč mají zadaní muži navrch

Rozdíl se obvykle vysvětluje kombinací každodenních návyků a sociální opory. Muži v manželství častěji hlídají základní „servis“ zdraví: bývají pravidelnější v pohybu, mívají vyrovnanější režim, méně kouří a častěji se drží na uzdě s alkoholem. K tomu se přidává praktická stránka života ve dvojici. Partnerství znamená vzájemnou kontrolu i motivaci, typicky k preventivním prohlídkám, řešení potíží včas a dodržování doporučení lékařů.

Když se to převede do řeči statistik, vychází i další důležitý detail: výhoda se netýká jen „ideálního“ scénáře celoživotního manželství. Ve srovnání rodinných stavů se ukazuje, že ženatí, rozvedení i ovdovělí muži mají oproti celoživotně svobodným vyšší šanci na delší dožití. Jinými slovy, pozitivní efekt se může projevit i tehdy, když manželství netrvá celý život.

Co prozrazují čísla ve třiceti letech a jak se rozdíly mění s věkem

U naděje dožití ve 30 letech se rozdíly dají vyjádřit i jako počet let, které má člověk v průměru ještě před sebou. U ženatých mužů vychází tato hodnota na 49,3 roku, u svobodných na 40,8 roku. To odpovídá rozdílu 8,5 roku a přibližně dvacetiprocentní výhodě pro ženaté. Dřívější srovnání ukazovala ještě větší odstup, zhruba 9,4 až 9,7 roku, takže rozdíl se postupně zmenšoval, ale zůstal významný.

Muži to řeknou „jen tak“. Partnerky si to pamatují roky. Tady jsou 4 nejhorší věty

Klesal také odstup mezi ženatými muži a muži rozvedenými či ovdovělými. V praxi to znamená, že rozvedený třicátník má v průměru před sebou ještě bezmála 43 let života, tedy o necelý půlrok více než ovdovělý a přibližně o dva roky více než svobodný. Oproti muži žijícímu v manželství je to ale stále zhruba o 6,5 roku méně.

Zajímavý je i věkový profil rozdílů. U mužů je vyšší úmrtnost nesezdaných patrná napříč celým věkovým rozpětím od 30 let výše. Výraznější nadúmrtnost svobodných oproti rozvedeným a ovdovělým se ukazuje od věku 55 až 59 let. Ve velmi vysokém věku se pak křivky postupně přibližují a u skupiny 95+ se úmrtnost mužů různých rodinných stavů už výrazněji sbližuje.

U žen jsou rozdíly menší než u mužů. Rozpětí mezi svobodnými a vdanými se v relativním vyjádření postupně snižovalo z 18 přes 15 na 12 procent. V absolutních hodnotách to odpovídá rozdílu 7,5, následně 7,0 a nakonec 6,0 roku. U rozvedených žen klesl rozdíl oproti vdaným z 5,5 na 4,4 a poté na 3,8 roku. U ovdovělých žen se rozdíl proti vdaným na začátku i na konci hodnoceného období držel na stejné úrovni, pouze v mezidobí se přechodně mírně snížil.

Příčiny úmrtí: kde je odstup největší

Když se úmrtnost rozpadne podle příčin smrti, začnou být vidět konkrétnější obrysy. U nesezdaných mužů i žen je oproti sezdaným nadúmrtnost ve všech šesti nejčastějších skupinách příčin: nemoci oběhové soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy, nemoci endokrinní soustavy, nemoci trávicí soustavy a vnější příčiny smrti.

U mužů jsou relativní rozdíly nejvýraznější u vnějších příčin smrti. Hned na druhém místě jsou nemoci trávicí soustavy, kde dominují úmrtí spojená s onemocněním jater. V obou těchto skupinách vychází úmrtnost ostatních rodinných stavů oproti ženatým více než dvojnásobně.

Po letech vztahu vyprchává vášeň? Pravda je jiná, než čekáte

U žen je největší rozpětí u nemocí dýchací soustavy, kde se rozdíl mezi svobodnými a vdanými dostává až na 2,6násobek. Výrazné rozdíly se objevují také u vnějších příčin smrti. Naopak nejmenší rozdíly mezi rodinnými stavy se typicky ukazují u novotvarů.

Celkově se rozdíly podle rodinného stavu jeví jako statisticky významné a přetrvávají i přes postupné zmenšování. Zároveň se mění i struktura soužití, protože přibývá nesezdaných párů. Výklad se obvykle točí kolem dvou hlavních logik: manželství může mít ochrannou funkci díky zodpovědnějšímu přístupu ke zdraví a rizikům, zároveň ale může hrát roli i selekce, tedy že lidé v horším zdravotním stavu vstupují do manželství méně často.

Psychika, závislosti a jedna nepříjemná daň navíc

Vedle fyzického zdraví se výhoda života v páru často ukazuje i na psychice. U spokojeného partnerství se častěji objevuje nižší zátěž depresemi a dalšími psychickými obtížemi, což souvisí s oporou, intimitou, možností sdílení problémů i s běžnou každodenní blízkostí.

Zároveň se v datech opakuje i nižší sklon k závislostem. V rámci sledovaných souvislostí se ukázalo také to, že bezdětné ženy pijí více než matky a že nejvyšší spotřebu alkoholu vykazují muži žijící v nesezdaném páru.

Obraz ale není jednostranný. Vedle benefitů se objevuje i jeden stabilní „minusový“ bod: sezdaní muži i ženy častěji trpí nadváhou než svobodní, rozvedení a ovdovělí. Jinými slovy, manželství může zvyšovat šanci na delší život a současně přidávat starost navíc, kterou je potřeba vědomě hlídat.

Zdroje: prozeny.cz, statistikaamy.csu.gov.cz, idnes.cz