Manželství v Česku prochází změnou. Rozvodů přibývá a svateb je rekordně málo

Češi se do manželství příliš nehrnou. Počet svateb se dostal na nejnižší úroveň za více než sto let, zatímco rozvodů v posledních dvou letech opět přibývá. Podle nejnovějších statistik končí rozvodem při současných mírách rozvodovosti 41 % manželství. A přestože si mnoho lidí s rozpadem vztahu spojuje především nevěru, důvodů bývá mnohem více.

Důležitou roli mohou hrát také peníze, dosažené vzdělání nebo sociální podmínky, ve kterých partneři žijí. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou přitom překvapivě výrazné. Samotné statistiky rozvodů ale celý příběh nevyprávějí, protože stále více párů žije společně, aniž by vůbec uzavřely manželství.

Svatby jsou na historickém minimu, rozvodů znovu přibývá

V roce 2025 uzavřelo v České republice manželství 42 548 párů. Oproti předchozímu roku, kdy se uskutečnilo 44 486 svateb, jde o další pokles. Tak málo svateb se u nás nekonalo od konce první světové války. Zároveň se snižuje pravděpodobnost, že lidé do manželství vůbec vstoupí. Pokud by současné míry sňatečnosti zůstaly zachované, do padesáti let věku by se oženilo 51,7 % svobodných mužů a vdalo 60,9 % svobodných žen.

Rozvodové statistiky se naopak začaly vyvíjet opačným směrem. Ještě v roce 2023 se rozvedlo 19 453 manželství, o rok později už 20 796 a v roce 2025 jejich počet vzrostl na 21 231. Nejde sice o návrat k vysokým počtům rozvodů z minulých desetiletí, klesající trend se však v posledních dvou letech obrátil.

Podobný vývoj je patrný také u úhrnné rozvodovosti. Ta v roce 2019 dosahovala 44,8 %, během pandemie koronaviru začala výrazněji klesat a v roce 2023 se dostala na 37,1 %. Šlo o nejnižší hodnotu od začátku tohoto století. V roce 2024 už ale vystoupala na 40 % a loni dosáhla 41 %.

Tento ukazatel ovšem neznamená, že by se 41 % novomanželů skutečně rozvedlo. Vyjadřuje, jaký podíl manželství by skončil rozvodem, pokud by se dlouhodobě zachovaly míry rozvodovosti zaznamenané v daném roce podle délky trvání manželství.

Nejčastěji rozhodují rozdílné povahy. Peníze ale mohou vztahy výrazně zatěžovat

Co vlastně česká manželství nejčastěji rozděluje? Oficiální statistiky ukazují především na rozdílnost povah, názorů, zájmů a postupné vzájemné odcizení. V roce 2024 soudy zjišťovaly příčiny rozvratu u 6 850 manželství, tedy přibližně u třetiny všech rozvodů. V 5 038 případech byla jako jediná příčina na straně obou manželů zaznamenána právě rozdílnost povah, názorů, zájmů a postojů nebo vzájemné odcizení.

Jak reagovat na špatnou náladu partnerky a zbytečně nezvyšovat napětí

Mezi další evidované důvody patří nevěra, nezájem o rodinu či partnera, alkoholismus a jiné závislosti, domácí násilí nebo neshody ohledně výchovy dětí. Samostatnou kategorií jsou také spory o hospodaření s penězi, dluhy a zadlužení jednoho z partnerů.

Při hodnocení těchto údajů je však potřeba počítat s tím, že soudy nezjišťovaly příčiny u všech rozvodů. Navíc jednotlivé problémy nemusí existovat odděleně. Zatímco statistické výkazy pracují s konkrétními kategoriemi, skutečné okolnosti rozpadu vztahu mohou být podstatně složitější.

Zajímavý pohled přináší také souvislost mezi vzděláním a stabilitou manželství. Sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity se zabýval osudem manželství uzavřených v roce 1995. Zjistil, že mezi lidmi se základním vzděláním skončilo rozvodem přibližně 50 % manželství, zatímco u vysokoškoláků to bylo kolem 23 %.

Rozdíl se přitom nevysvětlil pouze tím, že lidé s nižším vzděláním vstupují do manželství častěji v mladším věku. Souvislost mezi vzděláním a pravděpodobností rozvodu přetrvávala i při porovnání stejně starých skupin.

Podle sociologa mohou být jedním z vysvětlení ekonomické a sociální tlaky. Lidé s vyšším vzděláním často nemusejí čelit tak výraznému stresu z nedostatku peněz, což může přispívat ke stabilnějšímu rodinnému prostředí. Neznamená to ovšem, že by vzdělání samo o sobě zaručovalo fungující vztah nebo že by finanční problémy byly prokazatelně nejčastější příčinou rozvodů. Jde o možné vysvětlení souvislosti, kterou výzkum odhalil.

Nejrizikovější jsou první roky. Statistiky navíc nezachycují všechny rozchody

Rozhodující může být také to, jak dlouho jsou lidé manželé. Z dlouhodobých údajů vyplývá, že míra rozvodovosti bývá nejvyšší přibližně mezi třetím a šestým rokem od svatby. Výrazné riziko se objevuje zejména kolem čtvrtého a pátého roku manželství. S přibývajícími společně prožitými lety pak obecně klesá.

Máte se rádi, ale „nemáte náladu“? Stres ničí libido častěji, než si myslíte

Vyšší míru rozvodovosti vykazují také nejmladší ženatí muži a vdané ženy do 25 let. Právě v této věkové skupině se však rozvodovost v průběhu let zároveň výrazně snížila. Věk přesto zůstává jedním z faktorů, které se ve statistikách promítají do pravděpodobnosti rozpadu manželství.

Jenže počty rozvodů vypovídají pouze o těch vztazích, které byly uzavřeny oficiálně. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2021 tvořily manželské páry 77 % úplných rodin, zatímco na nesezdané páry připadalo přibližně 23 %. Jejich podíl přitom oproti roku 2011 výrazně vzrostl, tehdy představovaly faktická manželství přibližně 11 % úplných rodin.

Rozchody nesezdaných párů se ale do rozvodových statistik vůbec nedostanou. Nelze proto jednoduše určit, zda jsou partnerské vztahy jako celek stabilnější, nebo se pouze změnil způsob, jakým lidé své soužití uspořádávají.

Proměňuje se také pohled české společnosti na samotný rozvod. Výzkum veřejného mínění z jara 2026 ukázal, že 80 % dotázaných považuje rozvod za přijatelné řešení v případě, že rodina nefunguje. Současně 68 % lidí souhlasí s tím, že je v pořádku žít s partnerem bez plánované svatby. A 62 % respondentů nepovažuje manželství za nezbytné ani tehdy, když spolu rodiče vychovávají děti ve společné domácnosti.

Podobné změny lze sledovat i v dalších evropských zemích. V celé Evropské unii se v roce 2024 uskutečnilo odhadem 1,7 milionu svateb a 700 tisíc rozvodů. Na tisíc obyvatel připadalo přibližně 3,9 sňatku a 1,6 rozvodu. Vývoj se však mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší, takže jednoduché procentní žebříčky rozvodovosti nemusejí poskytovat správný obraz.

Přesně určit, co česká manželství nejčastěji ničí, bude navíc do budoucna složitější. Od ledna 2026 totiž platí změna rozvodových pravidel, podle které soudy u běžných rozvodů zpravidla nemusejí zjišťovat konkrétní příčiny rozpadu vztahu. Výjimky se vztahují jen na některé specifické případy. Pro samotné manžele to může znamenat jednodušší řízení, pro statistiky ale další omezení informací o tom, proč společné soužití skončilo.

Zdroje: nasdenik.cz, seznamzpravy.cz, csu.gov.cz