Dovolená navíc? Mezi zaměstnanci jsou obrovské rozdíly. Záleží na firmě i profesi
8. 8. 2026Možnost čerpat dovolenou navíc uvedlo 17 633 z celkem 60 823 respondentů, kteří poskytli své údaje srovnávači mezd Platy.cz. Jde o 29 % dotázaných. Dostupnost tohoto benefitu se výrazně liší podle velikosti zaměstnavatele, oboru, konkrétní profese i příjmové skupiny.
Analýza vychází z anonymizovaných údajů získaných v České republice během dvanácti měsíců do 23. července 2026. Popisuje tedy odpovědi lidí, kteří své informace poskytli srovnávači Platy.cz.
Zákoník práce stanoví základní výměru dovolené nejméně na čtyři týdny za kalendářní rok. U zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 zákoníku práce činí pět týdnů, pedagogickým a akademickým pracovníkům náleží osm týdnů. Zaměstnavatel může dovolenou dále prodloužit prostřednictvím kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo individuálního ujednání. Musí přitom respektovat zásadu rovného zacházení.
S velikostí zaměstnavatele podíl prudce roste
Ve společnostech s nejméně 1 000 zaměstnanci uvedlo dovolenou navíc 47,4 % respondentů. Podobně jsou na tom firmy zaměstnávající 250 až 999 lidí, kde tento benefit označilo 45,3 % dotázaných. U podniků s 50 až 249 pracovníky podíl klesá na 38 %.
V menších firmách se dovolená navíc objevuje podstatně méně často. Mezi podniky s 20 až 49 zaměstnanci ji uvedlo 28,3 % respondentů a ve firmách s 11 až 19 pracovníky 20,3 %. U nejmenších zaměstnavatelů s nejvýše deseti lidmi podíl dosahuje pouze 14,5 %. V největších společnostech je tak tento benefit více než třikrát častější než v nejmenších podnicích.
Anton Khúla z Platy.cz připouští, že rozdíl může souviset s celkovým nastavením pracovních podmínek. Velké společnosti podle něj zpravidla pracují se širším a systematičtěji uspořádaným balíčkem benefitů a mohou mít více možností, jak během delší nepřítomnosti zajistit zastupitelnost. Provoz menší firmy může každý další den volna zaměstnance ovlivnit citelněji. Uchazeči by proto podle něj měli vedle mzdy porovnávat také další součásti pracovní nabídky.
AI už bere lidem rutinní práci. Virtuální zaměstnanci mění kanceláře rychleji, než se čekalo
Personalisté vedou, nejméně volna navíc uvádí gastronomie
Velké rozdíly jsou rovněž mezi jednotlivými obory. V lidských zdrojích a personalistice uvedlo dovolenou navíc 47 % respondentů. Následují management kvality se 42,4 %, bankovnictví s 39,4 %, vrcholový management s 38,2 % a management obecně s 36,6 %. V informačních technologiích podíl dosahuje 35,8 %.
Na opačném konci srovnání se nacházejí cestovní ruch, gastronomie a hotelnictví s 8,2 %. V zemědělství a potravinářství uvedlo dovolenou navíc 10,4 % respondentů, ve službách 11,7 % a ve zdravotnictví a sociální péči 13,3 %. Rozdíl mezi personalistikou a cestovním ruchem, gastronomií a hotelnictvím je téměř šestinásobný. Do oborového porovnání Platy.cz zařadilo pouze kategorie s alespoň 300 respondenty.
Ještě větší rozdíly přineslo srovnání konkrétních profesí. Mezi pozicemi s minimálně 150 respondenty uvedlo tento benefit 61,6 % HR Business Partnerů a 60,6 % personálních manažerů. Následují IT manažeři s 54,7 %, controlleři s 53,8 % a HR generalisté s 53,4 %.
U recepčních a automechaniků šlo shodně přibližně o 8,5 % respondentů. Ještě nižší podíl zaznamenali zubní asistenti s 8,1 %.
Dovolenou navíc častěji uvádějí také lidé s vyššími příjmy. V nejlépe placené desetině respondentů ji označilo 40,7 % lidí, zatímco v nejnižší příjmové desetině pouze 14,6 %. Mezi respondenty s nejvyššími mzdami je tak tento benefit téměř třikrát častější.
Výsledky ukazují, že placené volno navíc není mezi zaměstnanci rozloženo rovnoměrně. Při posuzování pracovní nabídky proto dává smysl vedle mzdy prověřit také výměru dovolené a ostatní pracovní podmínky.
Zdroje: feedit.cz, investicniweb.cz
