Češi se vrhají na zlato. Jenže tahle investice může spolknout zisk dřív, než začne vydělávat

Češi se vrhají na zlato. Jenže tahle investice může spolknout zisk dřív, než začne vydělávat

16. 6. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Ilustrační foto: pixabay.com

Zlato má v nejistých časech zvláštní přitažlivost. Když se zhorší geopolitická situace, roste zadlužení států, kolísají měny nebo se investoři bojí další inflace, část peněz se tradičně přesouvá právě do drahých kovů. Poslední měsíce to ukazují velmi zřetelně. Zlato se dostalo na mimořádně vysoké ceny a z kdysi nudné konzervativní pojistky se znovu stalo téma, o kterém přemýšlejí i lidé, kteří se o investice běžně příliš nezajímají.

Jenže právě to je chvíle, kdy se vyplatí zpomalit. Nákup zlata může dávat smysl, ale úplně jinak než impulzivní sázka na rychlý zisk. Čím víc se o něm mluví a čím víc lákají rekordní ceny, tím větší roli hrají emoce. A ty bývají u investování drahé.

Zlato zdražilo prudce, ale cena se nehýbe jen jedním směrem

Vývoj ceny zlata v posledních měsících ukazuje, jak citlivě trh reaguje na politiku, úrokové sazby, dolar i ceny energií. V prvním čtvrtletí roku 2026 se průměrná cena podle londýnského benchmarku LBMA dostala na 4 872,9 dolaru za trojskou unci. V lednu zlato vystoupalo až na historické maximum 5 405 dolarů za unci, následně však přišla výrazná korekce.

Ani červen nepřinesl klid. Zlato v polovině měsíce znovu prudce posílilo, když trh reagoval na zprávy o předběžné dohodě mezi USA a Íránem, pokles cen ropy, slabší dolar a změnu očekávání ohledně sazeb amerického Fedu. Spotová cena se tehdy dostala přibližně na 4 334 dolarů za unci. To je stále mimořádně vysoká úroveň, zároveň ale citelně níže než lednový vrchol.

Pro drobného investora je to důležitá připomínka. Zlato sice bývá vnímáno jako bezpečný přístav, ale jeho cena umí prudce kolísat. Kdo nakoupí ve chvíli, kdy trh táhne strach nebo euforie, nemusí být dlouho v zisku. U fyzického zlata se navíc do výsledku promítá rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou.

Poptávka drží centrální banky i drobní investoři

Důvodů, proč se o zlato zvedl tak silný zájem, je víc. Celková světová poptávka v prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhla včetně mimoburzovních obchodů 1 231 tun. V objemu to znamenalo meziroční růst o 2 procenta, ale hodnota této poptávky kvůli vysoké ceně vyskočila o 74 procent na rekordních 193 miliard dolarů.

Zlato se vrací do hry: čeští milionáři ho berou jako pojistku pro nejhorší scénář

Velmi silný byl zájem o slitky a mince. Poptávka po nich dosáhla 474 tun, což znamenalo meziroční růst o 42 procent. Centrální banky přikoupily čistě 244 tun zlata. Šperkařství naopak kvůli vysokým cenám sláblo, objem poptávky po špercích klesl meziročně o 23 procent.

Zajímavý je i pohled na burzovně obchodované fondy kryté zlatem. V prvním čtvrtletí do nich peníze ještě přitékaly, ale v květnu už byli investoři opatrnější. Globální zlaté ETF zaznamenaly odliv přibližně 2 miliardy dolarů, hodnota spravovaných aktiv klesla meziměsíčně o 2 procenta na 604 miliard dolarů a objem drženého zlata se snížil na 4 121 tun. To ukazuje, že část trhu už nechce nakupovat za každou cenu a čeká na jasnější impuls.

ČNB nakupuje zlato jinak než běžný investor

Zlato přikupuje také Česká národní banka. V prvním čtvrtletí roku 2026 nakoupila dalších pět tun a na konci března měla v rezervách 76,6 tuny zlata. To představovalo 6,3 procenta celkové hodnoty devizových rezerv. Hodnota zlatých rezerv ČNB dosahovala 11,3 miliardy dolarů, tedy zhruba 235,4 miliardy korun.

Bankovní rada chce do roku 2028 zvýšit objem zlata v rezervách na 100 tun. Smyslem není sázka na krátkodobý růst ceny, ale větší diverzifikace devizového portfolia a nižší citlivost hospodářského výsledku centrální banky na výkyvy finančních trhů. ČNB zároveň sama uvádí, že na cenu zlata nespekuluje a nakupuje ho postupně, aby snížila riziko špatného načasování.

To je dobrá lekce i pro domácnosti. Rozdíl mezi centrální bankou a člověkem, který si kupuje první slitek, je obrovský, ale princip opatrného dávkování nákupů zůstává podobný. Jednorázový nákup ve chvíli, kdy cena právě přepisuje rekordy, je vždy rizikovější než postupné budování menší pozice.

Fyzické zlato není jen cena na grafu

Když se mluví o ceně zlata, často se zapomíná na jednu podstatnou věc. Cena na burze není totéž co cena, za kterou člověk koupí malý slitek nebo minci. U fyzického zlata se platí přirážka obchodníka, výroba, balení, distribuce a někdy i značka rafinerie. Čím menší slitek, tím vyšší bývá přirážka v poměru k obsahu zlata.

Na českém trhu se v době zvýšené poptávky objevovaly i horší dodací lhůty. Některé produkty byly dočasně nedostupné a u části slitků se čekalo týdny až měsíce. Prodejci upozorňovali hlavně na nedostatek oblíbených gramáží a na to, že výrobci často upřednostňují větší objemy pro velké institucionální zákazníky.

Máte peníze na běžném účtu? Možná každý rok přicházíte o částku, která už zabolí

Ještě důležitější je rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou. U fyzického zlata může činit 15 procent i více. To znamená, že investor nezačíná na nule. Aby se dostal do zisku, musí cena zlata nejdříve vyrůst minimálně o tento rozdíl. U šperků může být situace ještě méně výhodná, protože se neplatí jen kov, ale také práce, marže a design.

Zlato jako pojistka, ne jako zkratka k výdělku

Zlato má v portfoliu místo hlavně jako pojistka. Může pomoci ve chvílích, kdy se nedaří akciím, měnám nebo dluhopisům, a dlouhodobě slouží jako uchovatel hodnoty. To ale neznamená, že by mělo nahradit všechny ostatní investice.

Rozumnější je brát ho jako menší část majetku, nikoliv jako hlavní plán. Často se zmiňuje podíl kolem 5 až 10 procent portfolia, ale univerzální číslo neexistuje. Záleží na věku, majetku, toleranci k riziku, délce investičního horizontu i tom, jestli člověk kupuje fyzické zlato, ETF, akcie těžařů nebo jiný nástroj navázaný na drahé kovy.

Kdo chce zlato držet desítky let jako rezervu, může uvažovat jinak než člověk, který chce rychle vydělat na současné vlně zájmu. Právě druhý případ je nejrizikovější. Když se do trhu hrnou lidé hlavně proto, že se bojí, aby jim „neujel vlak“, roste pravděpodobnost špatného načasování.

Zlato proto není špatná investice. Špatný může být způsob, jakým se nakoupí. Největší chybou je vzít velkou část úspor a vložit ji do drahého kovu jen proto, že zrovna láme rekordy. Opatrnější přístup, delší horizont, rozdělení nákupů v čase a pochopení všech nákladů dávají mnohem větší smysl než honba za lesklým kovem ve chvíli, kdy se z něj stane módní téma.

Zdroje: feedit.cz, gold.org, forbes.cz