Sport v Česku zdražuje. Pro stále více lidí začíná být luxusem

Aktivní životní styl v Česku naráží čím dál častěji na peníze. Nejde už jen o to najít si čas a chuť. Pro stále více lidí začíná být problém i to, že sport a pravidelný pohyb jednoduše zdražují. A zatímco ještě před několika lety hrály finance při rozhodování o zdravém životním stylu spíš vedlejší roli, dnes už se z nich stává jeden z hlavních faktorů.

Data MultiSport Indexu, který od roku 2019 sleduje společnost MultiSport Benefit ve spolupráci s agenturou NMS Market Research, ukazují poměrně výrazný posun. Před pěti lety označilo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu 6 % Čechů. Letos už je to 13 %. Zároveň 43 % lidí uvedlo, že v posledním roce zaznamenalo zdražení sportovních zařízení nebo sportovních aktivit, a více než třetina kvůli vyšším cenám chodí sportovat méně často.

Růst cen je vidět i na tom, kolik jsou lidé ochotni nebo schopni za pohyb skutečně utrácet. Podíl Čechů, kteří za sport vydají více než 1500 korun měsíčně, se za pět let zvýšil z 3 % na 11 %. To znamená více než trojnásobný nárůst. Zároveň dvě třetiny aktivních respondentů říkají, že pokud by dostávaly vyšší příspěvky na sport, navštěvovaly by sportoviště častěji.

„Pohyb by neměl být luxusem. Pokud bude finanční náročnost pohybu dál růst, bude to mít přímý dopad nejen na jednotlivce a jejich zdraví, ale i na firmy a stát. Právě proto je potřeba začít vnímat podporu pohybu jako investici do prevence, ne jako volitelný bonus navíc,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.

Sportuje zhruba polovina Česka, zbytek zůstává stranou

Celkový vztah Čechů ke sportu se v posledních letech výrazně nemění. Za sportující se dlouhodobě označuje přibližně polovina populace. Výjimkou byl rok 2022, kdy pravidelný pohyb uvádělo 66 % lidí. Další roky ale ukázaly, že nešlo o trvalou změnu, spíš o dočasný výkyv.

Vedle toho zůstává podstatná i druhá část obrazu. Více než čtvrtina Čechů se hýbe méně než jednou měsíčně. U těch, kteří sportují, je naopak patrná poměrně slušná pravidelnost. Nejčastěji se pohybu věnují dvakrát až čtyřikrát týdně.

Překážky, které lidem v aktivnějším životě brání, se přitom dlouhodobě příliš nemění. Na prvních místech zůstává nedostatek času a nedostatek vůle. Oproti minulosti ale výrazně zesílil ekonomický tlak. Finanční bariéra zdravého životního stylu je dnes ve srovnání s dobou před pandemií více než dvojnásobná. Naopak zdravotní omezení jako překážka slábnou.

Sport nám prospívá i vydělává, přesto ho v Česku pořád brzdí peníze a čas

Právě tady se odehrává nejvýraznější změna posledních let. Ne v tom, zda mají Češi ke sportu vztah, ale v tom, jak snadno si ho mohou dovolit. Dostupnost pohybu se zhoršuje a pro část lidí už rozhoduje o tom, jestli budou sportovat pravidelně, nebo jen výjimečně.

Venkovní boom slábne, posilovny se vracejí do hry

Proměňují se i sportovní preference. Období, kdy během covidových let prudce rostl zájem o venkovní aktivity, postupně slábne. Procházky a výšlapy sice dál zůstávají nejrozšířenější aktivitou, ale po vrcholu na úrovni 58 % v roce 2020 se jejich podíl drží na 47 až 48 %. Oslabila také cyklistika, která proti roku 2019 klesla z 40 % přibližně na 32 %.

Na druhé straně je vidět návrat zájmu o posilovny a fitness. Podíl lidí, kteří se věnují fitness a silovému tréninku, vzrostl z 11 % v roce 2019 na 17 % v roce 2025. Běh se po poklesu v roce 2023 vrátil zhruba ke čtvrtině populace.

Průzkum ale zachytil i méně příjemný trend. Po loňském poklesu znovu vzrostl podíl lidí, kteří s některým sportem přestali. Nejčastěji šlo o plavání a běh. I to naznačuje, že část lidí ze svých dřívějších návyků ustupuje a roli v tom mohou hrát právě peníze i měnící se dostupnost sportovních aktivit.

O sportovní benefit je zájem, většina lidí ho ale nemá

V debatě o dostupnosti pohybu se čím dál víc mluví i o roli zaměstnavatelů. Sport jako zaměstnanecký benefit by uvítalo 53 % lidí, ale reálně ho má k dispozici jen 31 %. Rozdíl mezi poptávkou a skutečností je tedy značný.

Z pohledu firem přitom nejde jen o vstřícné gesto. Téma má i čistě ekonomický rozměr. Nemocnost stojí firmy až 11 miliard korun ročně a pravidelný pohyb ji může snížit až o 30 %.

„Podpora pohybu přes zaměstnavatele dává smysl nejen zdravotně, ale i ekonomicky. Firmy dnes řeší vysokou nemocnost, nižší výkonnost i psychickou nepohodu zaměstnanců. Pokud existuje nástroj, který může být dostupný, systémový a zároveň motivující, měl by být přirozenou součástí firemní péče o lidi,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.

Stačí začít chytře. Silový trénink je důležitější, než si většina lidí myslí

Jedna změna nestačí. Bez širší podpory se situace nezlepší

Představa, že se Česko rozhýbe jedním opatřením, podle dat neobstojí. Potřeba je dlouhodobá a systematická podpora pohybu, která začne u dětí a škol, bude pokračovat přes obce a zaměstnavatele a opře se také o stát, zdravotní systém a pojišťovny. Vedle motivace je nutné řešit i finanční bariéry, které dnes části lidí pravidelný sport komplikují nebo rovnou znemožňují.

Důležitá je dostupná sportovní infrastruktura, větší důraz na pohyb od útlého věku, silnější role tělesné výchovy i lepší propojení prevence se zdravotním systémem. Jedním z praktických nástrojů může být právě větší podpora pohybu na pracovišti prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů.

„Sport nesmí být výsadou. Pokud chceme rozhýbat Česko, musíme začít u dětí, ale zároveň vytvářet podmínky i pro dospělé. Vedle motivace je potřeba mluvit také o duševním zdraví, o roli lékařů, pojišťoven i obcí a o tom, že dostupný pohyb je součást kvalitního života v každé komunitě,“ říká Kamila Šrolerová, 1. místostarostka České obce sokolské.

Na širší rozměr problému upozorňuje i akademická sféra. Pravidelný pohyb podle ní nelze chápat jen jako soukromou volbu jednotlivce, ale jako důležitou součást fungování zdravé společnosti.

„Jestliže víme, že se pravidelně hýbe jen část populace, nemůžeme to dál vnímat jen jako individuální rozhodnutí jednotlivců. Je to širší společenské téma, které vyžaduje koordinovanou reakci škol, obcí, zaměstnavatelů, zdravotního systému i státu,“ doplňuje Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Zdroj: MultiSport