Skoro desetina lidí zná vyvrcholení z posilovny

Orgasmus patří v naší představě do ložnice, případně do erotických fantazií. Jenže část lidí zažívá vyvrcholení v úplně jiném prostředí než v posteli: na žíněnce, na hrazdě, na běžeckém pásu nebo při sérii sklapovaček. Dlouho se o tom mluvilo jen šeptem, spíš jako o kuriózní historce z internetových diskuzí. Dnes už ale víme, že tzv. „coregasmus“, tedy orgasmus vyvolaný cvičením, je reálný jev, který věda bere velmi vážně.

Co vlastně je orgasmus z cvičení

V populární kultuře se coregasmus objevil jako bizarní motiv. Představa potící se ženy, která na posilovací lavici nečekaně prožije orgasmus, vypadala jako laciná zápletka z pornografického filmu. I proto byl dlouho vnímán jako něco skandálního, sexistického a těžko uvěřitelného.

Pod povrchem senzace se ale skrývá poměrně jednoduchý fakt: někteří lidé prožijí orgasmus v situaci, kdy vůbec nemyslí na sex, pouze intenzivně pracují s tělem. Často jde o cviky, které silně zapojují střed těla a pánevní dno. Odtud také název „coregasm“, od anglického „core“ pro střed těla.

Zajímavé je, že už rané sexuologické výzkumy, například práce Alfreda Kinseyho v polovině 20. století, popisovaly orgasmy, které vznikly mimo jasný sexuální kontext. Tedy bez erotických podnětů, fantazií a fyzické stimulace genitálií. Tehdy šlo spíš o ojedinělé případy. Až v posledních letech se výzkum cvičebních orgasmů rozjel naplno.

Významnou roli v tom sehrála Debby Herbenicková, sexuoložka a profesorka na Indiana University. Tomuto tématu se věnuje už více než deset let a právě ona stojí za nejcitovanějšími studiemi o orgasmu vyvolaném cvičením.

V roce 2011 publikovala průzkum mezi 530 ženami, které při cvičení zažily buď orgasmus, nebo výrazné sexuální vzrušení. Ukázalo se, že „problematičtější“ než běžný běh či chůze jsou cviky, kde se zapojuje břicho, trup a pánevní oblast: lezení na lano nebo tyč, posilování břicha, zvedání těžkých zátěží.

Na výzkum se záhy začali hlásit i muži, kteří zažili totéž a často si s tím nevěděli rady. Následná data ukázala, že zhruba deset procent mužů i žen někdy prožilo orgasmus vyvolaný cvičením. U obou pohlaví šlo většinou o situace, kdy orgasmus nepředcházely žádné sexuální fantazie ani myšlenky na konkrétní osobu.

Další velká studie Herbenickové z roku 2021 zahrnovala přes dva tisíce lidí, poprvé systematicky i muže. Výsledek byl překvapivě vyrovnaný: asi devět procent mužů a devět procent žen uvedlo, že zažilo orgasmus nebo silné vzrušení během cvičení. Rozdíl byl hlavně v tom, kdy se první zkušenost objevila. Muži ji běžně popisovali kolem sedmnácti let, ženy v průměru až o šest let později.

Stejně jako v prvním výzkumu dominovaly cviky na břicho, lezení, zvedání zátěže, ale také typická „core“ cvičení a některé pozice v józe. Zajímavé je, že dotazníky z dalších studií i sportovních komunit, například mezi CrossFit cvičenci, popisují tento jev relativně často, přestože se o něm běžně nemluví.

Svaly rostou, testosteron padá. Pozor na přetrénování, může se to odrazit i v posteli

Nejnovější výzkum Herbenickové, zveřejněný v odborném časopise Archives of Sexual Behavior, šel ještě více do hloubky. Místo velkých dotazníků se zaměřil na detailní rozhovory. Tým zpovídal jednadvacet žen ve věku od devatenácti do osmašedesáti let, které coregasmus zažily opakovaně.

Ukázalo se, že věk první zkušenosti byl v mnoha případech ještě nižší než v předchozích studiích. Některé ženy i v další studii popisovaly první „podivný pocit“ už kolem šestého či sedmého roku při hrách, lezení nebo gymnastických cvicích. V dětství nedokázaly pojmenovat, co se děje, jen cítily silnou, zvláštní rozkoš, kterou si někdy zkoušely navodit znovu. Teprve později, v pubertě nebo dospělosti, při sexuálních zkušenostech, jim došlo, že šlo o formu orgasmu.

Jak ženy tyto orgasmy popisovaly? Často mluvily o „hlubokém vnitřním vzrušení“, které vnímaly jinak než orgasmus při dráždění klitorisu. Ten považovaly spíše za vnější, lokální. Orgasmus z cvičení se podle nich rozvíjel postupně, s narůstajícím počtem opakování cviku. V některých případech ho dokázaly předvídat a věděly, že když nepřestanou, vyvrcholení přijde.

Emoce spojené s takovým orgasmem byly velmi různorodé. Častý byl stud a pocit trapnosti, zejména pokud k orgasmu došlo na veřejném tréninku, v posilovně nebo ve škole. U části žen se postupem času tento pocit změnil. Některé vnímaly orgasmus z cvičení jako příjemný vedlejší efekt, který jim dával pocit nezávislosti na partnerovi. Jiné přiznaly, že je právě tato zkušenost motivuje k pravidelnému cvičení.

Kdy k němu dochází, jak se projevuje a co s tím

Z biologického hlediska zatím neexistuje jednoznačné vysvětlení, proč coregasmus vzniká. Vědci mluví o „exercise-induced orgasm“, orgasmu vyvolaném cvičením, nebo o „exercise-induced sexual pleasure“, tedy sexuálním potěšení vyvolaném fyzickou námahou. Shodují se v tom, že hlavní roli hraje intenzivní zapojení břišních svalů a pánevního dna, jejich opakované stahování a únava.

Podle výpovědí lidí, kteří coregasmus zažili, obvykle nepředchází žádné erotické fantazie. Zážitek je proto spíš „tělesný“ než psychicky sexuální. U části mužů může být do jisté míry zapojená i prostata. Někteří z nich popisují ejakulaci, ke které došlo bez předchozí erekce, což je v běžném sexuálním kontextu poměrně netypické.

Jak coregasmus vypadá navenek a jak se prožívá uvnitř?

• U žen ho mnohé popisují jako hluboký vaginální orgasmus. Často je jim příjemnější než povrchové dráždění klitorisu, nebo se mu alespoň velmi blíží. Pocity se šíří z oblasti pánevního dna a spodní části břicha, někdy do vnitřních stehen.
• U mužů bývá přirovnáván k orgasmům spojeným s prostatou, které jsou delší, plynulejší a méně „pulsující“ než klasické orgasmy při stimulaci penisu.

Nepříjemný nemusí být samotný prožitek, ale situace, ve které nastane. V mnoha výpovědích se opakuje moment paniky ve fitku, na hodině jógy nebo při skupinovém tréninku, kdy člověk cítí, že se blíží orgasmus, a snaží se ho zastavit.

Naopak lidé, kteří cvičí o samotě nebo doma, někdy popisují coregasmus jako vítaný bonus k tréninku. Vnímají ho jako další způsob, jak poznat své tělo a jak propojit pohyb, svalovou práci a sexualitu.

Zvládněte svůj první shyb. Stačí trpělivost, ne svaly jako z reklamy

Jaké cviky k němu nejčastěji vedou

Ze studií a dotazníků vychází jako nejčastější spouštěče:

• sklapovačky, sedy lehy, různé druhy crunchů
• zvedání nohou vleže nebo ve visu
• planky a statické „hollow“ pozice, kdy je břicho silně zpevněné
• dřepy, hlavně ve chvíli, kdy se cvičící zvedá ze spodní pozice a silně zapojuje hýždě a trup
• lezení na lano nebo tyč, kde se kombinuje práce celého těla s třením v oblasti genitálií
• shyby a kliky na hrazdě, při kterých se tělo dostává do duté, „lodní“ pozice
• některé jógové pozice, například loďka, most, orlí pozice, židle, kočka nebo vrána

Lidé ale popisují orgasmy z cvičení také při běhu do kopce, sprintu, intenzivním cyklistickém tréninku nebo při zvedání těžkých vah. V mnoha případech nehrají hlavní roli konkrétní cviky, ale spíš stupeň únavy a námahy. Orgasmy se objevují v okamžiku, kdy se člověk „přetlačuje“ přes poslední opakování nebo finišuje náročný úsek.

Může ho zažít každý

Stejně jako neexistuje univerzální recept na sexuální orgasmus, neexistuje ani jistý návod na coregasmus. Z výzkumů vyplývá, že jde o zkušenost menší části populace. Zhruba devět až deset procent lidí někdy zažilo orgasmus či výrazné sexuální vzrušení při cvičení, u žen jsou tato čísla v některých souborech o něco vyšší.

Vliv má zřejmě anatomie, citlivost nervových zakončení, aktuální psychické nastavení i síla a koordinace svalů. Pro někoho může být stejný cvik zcela neutrální, zatímco jinému pravidelně vyvolává příjemné či naopak trapné vzrušení.

Když ho chcete spíš vyvolat

Někteří lidé se po první zkušenosti rozhodnou zjistit, zda coregasmus dokážou navodit cíleně. V odborných textech se objevuje několik tipů, které mohou šance zvýšit:

• zařadit do tréninku více cviků na střed těla a pánevní dno
• posilovat pánevní dno také samostatně, například pomocí Kegelových cviků
• začít trénink krátkým, ale intenzivnějším kardiem, které zvýší prokrvení
• soustředit se na vnímání těla, dýchání a jemné změny v pocitech během cviků

Často nejde ani tak o „honbu za orgasmem“, ale o větší pozornost k tělu. I když se coregasmus nedostaví, posílené pánevní dno může zlepšit sexuální prožívání při běžném pohlavním styku.

Po cvičení je potřeba regenerovat svaly. Jak na to?

Když ho naopak nechcete

Pro část lidí je orgasmus při cvičení nepříjemný nebo rušivý. Může vyvolávat úzkost, obavy z „prozrazení“ na veřejném tréninku nebo jednoduše kazit soustředění na výkon. I s tím výzkumy počítají.

Lékařky a lékaři zatím nemají sofistikovaný návod, jak coregasmus „vypnout“. V praxi se proto doporučuje jednoduchý postup:

• vyhýbat se cvikům, u kterých orgasmus opakovaně nastává
• ukončit sérii dříve, než dojde k výrazné únavě svalů
• při běhu nebo jízdě na kole zkrátit čas či vzdálenost, pokud k orgasmu dochází v určité fázi tréninku
• při cvicích na břicho a pánevní dno vědomě uvolňovat svaly v okamžiku, kdy člověk cítí, že se blíží vrchol

Vzhledem k tomu, že výzkum coregasmů je stále relativně mladý, můžeme očekávat, že spolehlivější rady přinese až čas a další studie.

Cvičení, sex a tělo jako celek

Z rozhovorů a dotazníků vyplývá ještě jedna věc: cvičení a sexualita spolu souvisí i mimo samotné coregasmus. Fyzická aktivita zlepšuje prokrvení, ovlivňuje hormonální hladiny a psychickou pohodu.

Studie ukazují, že pravidelné cvičení může u mužů snížit riziko erektilní dysfunkce a souvisí s vyšší hladinou některých hormonů, které se pojí s častějším orgasmem. U žen pomáhá pohyb zvládat některé nepříjemné příznaky menopauzy, které jinak sexualitu omezují, a trénink pánevního dna může přispět k intenzivnějšímu prožitku.

Neméně důležitý je psychický efekt. Cvičení často zvyšuje sebevědomí, pocit atraktivity a schopnost být „doma“ ve vlastním těle. To vše se pozitivně promítá do intimního života bez ohledu na to, zda člověk někdy zažil orgasmus na hrazdě nebo při sklapovačkách.

Zda coregasmus vnímáte jako vítaný bonus, kuriózní historku, nebo nepříjemnou komplikaci, je jen na vás. V každém případě je zřejmé, že lidské tělo má mnohem širší repertoár reakcí, než jaký si často připouštíme. A věda má před sebou ještě hodně práce, než jim všem porozumí.

Zdroje: idnes.cz, verywellfit.com, healthline.com