Jediný stupeň na termostatu může stát tisíce ročně navíc. Kolik je doma opravdu „tak akorát“

V mnoha českých domácnostech se v zimě drží teplota, která působí jako bezpečný standard. Termostat se nastaví na 22 °C a je klid. Jenže právě tahle hodnota je v praxi spíš pohodlný kompromis než univerzální optimum pro všechny místnosti, všechny věkové skupiny a všechny denní režimy.

Šetření Energo 2021 ukazuje, že české domácnosti nejčastěji drží teplotu v hlavní obytné místnosti v poměrně úzkém rozmezí, typicky kolem hodnot, které většina lidí považuje za pohodlné. Extrémy na obě strany jsou spíš výjimkou.

Z dat je zároveň patrné, že nastavená teplota souvisí i s finanční situací domácnosti. V některých příjmových skupinách se častěji objevují nižší teploty, zatímco jinde převažuje ochota přitopit si víc.

Přesný rozptyl a rozdíly mezi skupinami ukazují tyto tabulky:

Bezpečné minimum není automaticky ideál pro celý byt

Světová zdravotnická organizace (WHO) pracuje s hranicí 18 °C jako s minimální bezpečnou teplotou pro zdravé dospělé v chladném období. Tohle číslo je důležité hlavně jako spodní hranice, pod kterou už se u řady lidí zvyšuje riziko zdravotních komplikací. Systematický přehled publikovaný v roce 2023 analyzoval výsledky ze sedmi vědeckých databází a potvrdil, že teploty pod 18 °C jsou spojeny s negativními zdravotními dopady, zejména kardiovaskulárními a respiračními obtížemi.

Současně ale začíná být čím dál jasnější i druhá strana rovnice. Přetápění není „zdravější varianta“. Globální systematický přehled z roku 2020 popsal, že vnitřní teplota souvisí s respiračním zdravím, krevním tlakem, tělesnou teplotou, hladinou glukózy v krvi, duševním zdravím a kognicí, příznaky tepelného stresu, fyzickým výkonem i přenosem chřipky. Nejvýraznější negativní dopady se objevily u respiračního zdraví, u kontroly diabetu a také u příznaků schizofrenie a demence.

Studie doporučuje jako horní hranici pro rizikové skupiny, zejména seniory a chronicky nemocné, maximálně 26 °C.

Topení, které vypadá jako obraz. Funguje to a šetří peníze

Zvlášť citliví bývají starší lidé. Longitudinální studie z Harvard Medical School (Marcus Institute) sledovala 50 seniorů po dobu jednoho roku a zjistila, že problémy s udržením pozornosti se zdvojnásobily při odchylce pouhých 4 °C mimo optimální rozmezí 20 až 24 °C.

Spánek chce chlad, ale ne pro každého stejně

Teplota pro denní fungování a teplota pro spánek nejsou totéž. U dospělých se často doporučuje chladnější ložnice zhruba 16 až 20 °C, ideálně okolo 18,3 °C, jak uvádí Sleep Foundation. Dává to smysl i biologicky.

Tělo přibližně dvě hodiny před usnutím přirozeně snižuje svou jádrovou teplotu a tím podporuje uvolňování melatoninu.

Sleep psycholožka Michelle Drerup k tomu používá jednoduché pravidlo a přirovnání: Ložnice má být jako jeskyně. Chladná, tmavá a tichá, aby spánek dostal šanci. Jako praktické rozmezí zmiňuje zhruba 15 až 19 °C.

Když je v ložnici příliš teplo, tělo se hůř drží v hlubších regeneračních fázích spánku. Teplo je obrovský narušitel REM spánku, upozorňuje Drerup. Pokud teplota v ložnici vystoupá nad 21 °C, roste neklid a zhoršuje se usínání i udržení spánku.

Ani opačný extrém není ideální. Příliš chladná ložnice (zhruba pod 16 °C) sice nemusí rozházet spánkové fáze tak výrazně jako přehřátí, může ale zatížit organismus jinak. Když je člověku zima, tělo se snaží zahřát. Cévy se stahují, dýchání se mění a kardiovaskulární systém dostává víc práce, popisuje Drerup.

U věku se navíc optimum posouvá. S přibývajícími roky klesá tělesná teplota a mění se i hladiny melatoninu a kortizolu.
To je jeden z důvodů, proč se u seniorů v praxi častěji osvědčuje vyšší noční teplota než u mladších dospělých. Studie publikovaná v roce 2023 sledovala kvalitu spánku seniorů v domácím prostředí a zjistila, že efektivita spánku byla nejvyšší při noční teplotě 20 až 25 °C. Při zvýšení z 25 °C na 30 °C klesla efektivita spánku o klinicky významných 5 až 10 %.

U dětí je doporučené rozmezí opět o něco výš. U kojenců a batolat se uvádí zhruba 18 až 21 °C, protože menší tělo si teplotu reguluje hůř než dospělý organismus. Zároveň ale platí, že přehřátí je riziko, takže dává smysl prodyšné oblečení a spíš méně vrstev.

Ekonomika jednoho stupně: malé číslo, viditelný dopad

Teplota na termostatu se propisuje do účtů přímočaře. U vytápění se úspora z jednoho stupně obvykle odhaduje na jednotky procent.
Některé zdroje uvádějí rozmezí 1 až 3 % na stupeň, jinde se objevuje i číslo okolo 6 %.
Vždy záleží na typu domu, zateplení a způsobu vytápění.

V praxi to znamená, že když se běžných 22 °C posune blíž k 18 °C, rozdíl se může u rodinného domu pohybovat od tisíců po desetitisíce korun ročně.

Výsledek závisí na tom, jak dům drží teplo, jak se větrá, jaký je zdroj tepla a jak konzistentně se režim dodržuje.

Domácnosti dávají na vytápění zhruba dvě třetiny své energetické spotřeby. Podle dat z roku 2021 domácnosti získávaly nejvíc energie z obnovitelných zdrojů (lehce přes 30 %), následoval zemní plyn (26 %) a elektřina (necelých 20 %). Studie z TZB-info kalkuluje, že přetápění bytového domu o 2 °C může zvýšit roční platby za teplo o více než 15 %, což u většího objektu představuje stovky tisíc korun ročně.

Neotevírat okno na ventilaci a nepřetápět. 6 tipů, jak ušetřit na energiích

Každá místnost chce něco jiného a pár drobností, které fungují hned

Nejsnazší cesta k rozumné teplotě nebývá „najít jedno číslo“ pro celý byt. Častěji funguje zónování, tedy jiné teploty podle místností a denní doby. Doporučené teploty v místnostech trvale obývaných budov vypadají takto:

• obývací pokoj: 20 až 21 °C
• kuchyně: 18 °C
• ložnice: 16 až 18 °C
• koupelna: 24 °C
• toaleta: 20 °C
• chodba, schodiště: 10 až 15 °C

Do toho vstupují i rozdíly mezi lidmi. Studie publikovaná v časopise PLOS ONE zjistila, že ženy dosahují lepších výsledků v matematických a verbálních testech při vyšších teplotách, zatímco muži naopak při nižších. V praxi to vede k jednoduché úvaze: v prostoru, kde se potkávají různí lidé, může dávat smysl držet termostat o něco výš než dřív.

Úspory často nezačínají technologií, ale důsledností v detailech:

• Těžké závěsy a koberce: hutná látka nebo termální podšívka omezí únik tepla okny, koberec zase sníží pocit chladu od podlahy.
• Reflexní fólie za radiátorem: část tepla se vrací zpět do místnosti místo toho, aby mizela do stěny.
• Radiátor potřebuje prostor: pohovka, závěs nebo police před topením zpomalí proudění tepla a komfort klesá, i když se topí víc.
• Zavírat dveře mezi pokoji: teplo se drží tam, kde je opravdu potřeba, a topení nemusí „živit“ zbytečně celý byt.
• Větrat krátce a intenzivně: místo celodenní ventilačky lépe funguje otevřít třikrát denně dokořán na 3 až 5 minut. Při větrání má smysl topení vypnout.
• Využít slunce: přes den nechat závěsy a žaluzie otevřené, večer zatáhnout, aby se teplo drželo uvnitř.

Kdo chce jít dál, často pomůže chytrý termostat. Přes noc nebo v době, kdy je doma prázdno, se dá teplota snížit bez ztráty komfortu, a před návratem se opět vytopí cílové místnosti.

A pokud přijde chuť investovat do zásadnějších úprav, typicky se zmiňuje výměna oken a zateplení. Zároveň ale stojí za to podívat se i na samotné ceny energií. Ideální je přepočítat si ceny přes ověřené online kalkulačky, kde hned vidíte, kolik případně přeplácíte, a tudíž je čas na změnu dodavatele, zaznívá v doporučení.

Někdy stačí jednoduchý test, který nic nestojí: snížit teplotu o jeden stupeň, týden to držet a vnímat rozdíl. Mnohdy se ukáže, že komfort zůstane, spánek se zlepší a účet za teplo se přestane zbytečně nafukovat.

Zdroje: nationalgeographic.cz, e15.cz, statistikaamy.csu.gov.cz, Studie 1, Studie 2