Polovina Čechů stále věří, že malá dávka alkoholu prospívá zdraví. Medicína říká pravý opak
16. 3. 2026Alkohol v Česku zůstává natolik běžnou součástí každodenního života, že kolem něj dál přežívá řada představ, které už medicína dávno odmítla. Nový český výzkum ukazuje, že nejde o okrajový problém. Přibližně polovina dospělých konzumentů si stále myslí, že malé množství alkoholu prospívá zdraví. Čtvrtina věří, že zlepšuje spánek, a pětina je přesvědčená, že občasné pití v těhotenství nepředstavuje riziko pro matku ani dítě. Sedmina dotázaných dokonce nevěří ani tomu, že závislost na alkoholu vůbec existuje.
Za těmito čísly nestojí pocitový dojem ani rychlá anketa. Výzkum připravili sociologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zúčastnilo se ho 1022 respondentů starších 18 let, kteří v předchozích 18 měsících alespoň někdy pili alkohol. Sběr dat probíhal od 24. dubna do 2. května 2025 a výsledky jsou reprezentativní pro tu část dospělé populace v Česku, která alkohol skutečně konzumuje.
Sklenička „na zdraví“ pořád drží překvapivě silně
Nejsilnější nejsou žádné okrajové pověry, ale přesně ty představy, které se v českém prostředí opakují po generace. Výzkumníci zjistili, že mezi nejrozšířenější mýty patří víra, že alkohol zvyšuje tělesnou teplotu, že malé množství alkoholu je zdraví prospěšné a že pomáhá předcházet srdečním onemocněním. U výroku o „zahřívání“ chybovalo téměř 63 procent respondentů, u dalších dvou zhruba čtyři z deseti. Nadpoloviční většina navíc souhlasila i s tvrzením, že sklenička po jídle pomáhá na trávení.
Pozoruhodné je, že víra v tyto omyly není vyhrazená jen lidem s nejvyšší spotřebou alkoholu. Podle autorů výzkumu se mýty šíří napříč společností a nejodolnější vůči nim nejsou abstinenti ani nejtěžší pijáci, ale spíše lidé, kteří pijí pravidelně, avšak střídmě, zhruba jednu až dvě sklenice týdně. Častěji také platí, že starší lidé věří představě o „prospěšném malém množství“ a o údajném ochranném vlivu na srdce.
Medicína je v tomhle jednoznačná
Právě tady naráží česká zkušenost na tvrdá data. Světová zdravotnická organizace uvádí, že neexistuje žádná forma konzumace alkoholu, která by byla bez rizika. Riziko existuje i při nízkých dávkách a alkohol se podílí na více než 200 nemocech, úrazech a dalších zdravotních stavech. WHO zároveň označuje alkohol za prokázaný karcinogen a připomíná, že zvyšuje riziko celé řady nádorových onemocnění, nemocí jater, srdce i psychických poruch.
To je důležité i proto, že část veřejnosti si stále spojuje alkohol spíš s uvolněním než s poškozením zdraví. Jenže právě tahle představa bývá zrádná. Jestliže někdo považuje několik sklenic vína nebo piva za „zdravou míru“, posouvá si tím hranici nebezpečí mnohem dál, než odpovídá skutečnosti. Výzkum navíc ukázal, že lidé škodlivé pití často nevymezují konkrétním množstvím, ale hlavně pravidelností. Jinými slovy, problém podle nich začíná až ve chvíli, kdy se z pití stane návyk.
Češi pijí méně piva, Prazdroj to v loňském roce pocítil naplno. Výčepní piva ztrácejí
Těhotenství, spánek a závislost patří k nejrizikovějším omylům
Zvlášť znepokojivě působí představy spojené s těhotenstvím. Podle českého výzkumu má část lidí k pití alkoholu v těhotenství stále překvapivě benevolentní vztah. U respondentů ve věku 25 až 44 let se častěji objevovala chybná odpověď, že občas malé množství alkoholu není nebezpečné, a u rodičů dětí do pěti let se tento omyl objevil až ve třetině případů. WHO přitom upozorňuje, že pití alkoholu během těhotenství zvyšuje riziko poruch fetálního alkoholového spektra, ale také potratu, narození mrtvého dítěte či předčasného porodu.
Podobně problematická je i víra, že alkohol zlepšuje spánek. Část lidí si tuto zkušenost spojuje s rychlejším usnutím, jenže to není totéž jako kvalitní a zdravý spánek. Česká televize i další domácí zdroje upozornily, že přibližně čtvrtina dotázaných tomuto mýtu dál věří, přestože odborné instituce dlouhodobě mluví o opačných dopadech alkoholu na organismus.
A pak je tu závislost. Ne snad proto, že by se o ní nevědělo, ale proto, že si ji mnoho lidí pořád spojuje jen s krajním případem. Výzkum ukázal rozpolcenost v odpovědích na výrok „Závislost na alkoholu, to mně se nemůže stát“. Konzumenti se tu dělili skoro na dvě stejné poloviny. Jedna riziko odmítá, druhá je opatrnější. Právě to dobře vystihuje český vztah k alkoholu: problém uznáváme obecně, ale mnohem méně ochotně si ho připouštíme u sebe.
Český zvyk, který má velmi reálnou cenu
Debata o alkoholu by přitom neměla končit u symbolické „skleničky na zdraví“. Důsledky jsou vidět i v číslech zdravotního systému. VZP uvádí, že v roce 2024 vydala na léčbu závislostí rekordních 1,59 miliardy korun, přičemž největší část připadla právě na poruchy způsobené alkoholem. S alkoholem souviselo více než 27 tisíc případů lékařské péče a samotná léčba těchto pacientů stála přes miliardu korun. Pojišťovna zároveň eviduje, že za posledních pět let každoročně hospitalizovala kvůli onemocněním způsobeným alkoholem zhruba deset tisíc klientů, v roce 2024 konkrétně 10 440.
Na tom všem je možná nejvýmluvnější jedno jediné zjištění: nějakému mýtu o alkoholu věří téměř každý. To neznamená, že Češi nevědí, že nadměrné pití škodí. Znamená to spíš, že mezi jasným věděním a každodenním uvažováním dál zůstává velká mezera. A dokud bude alkohol vnímaný jako samozřejmá součást kultury, rodinných zvyků i společenské pohody, budou se podobné omyly držet mnohem déle, než by odpovídalo tomu, co o něm už dnes ví medicína.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz, who.int
