Držíte zlato? Jeho cena může ještě letos spadnout na zásadní úroveň

Zlato si dlouhodobě drží pověst bezpečného útočiště pro období, kdy na trzích roste nejistota. Ani jeho cena se však nepohybuje pouze jedním směrem. Po předchozím výrazném zdražování může přijít korekce, jejíž rozsah ovlivní vývoj mezinárodních konfliktů, ceny ropy i další kroky centrálních bank. Dopady přitom nemusí pocítit jen investoři. Vyšší náklady na energie a pokračující inflace se mohou promítnout také do běžných výdajů českých domácností.

Proměna světového uspořádání přináší další nejistotu

Budoucí vývoj ceny zlata bude podle odborníků úzce spojen s geopolitickými změnami. V posledních letech drahému kovu pomáhaly obavy z inflace, napětí na trzích a hledání bezpečnějších způsobů uložení peněz. Současná situace je ale složitější.

„Svět se postupně přesouvá od uspořádání dominovaného Spojenými státy k multipolárnímu modelu, ve kterém stále významnější roli hrají také Čína a Rusko. Takové změny bývají spojeny s vyšší nejistotou a výraznějšími výkyvy na trzích,“ uvedl Roman Pilíšek, ekonom, politolog a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Významným rizikem zůstává především napětí na Blízkém východě. Přestože mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem přinesla určitou úlevu, doprava přes Hormuzský průliv je podle Pilíška nadále komplikovaná. Touto oblastí přitom prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy.

Dražší ropa může znovu podpořit inflaci

Růst ceny ropy se neomezuje pouze na zdražování pohonných hmot. Vyšší náklady na dopravu a výrobu se postupně promítají také do cen potravin, vytápění, služeb a dalšího běžného zboží.

„Domácnosti tak mohou pocítit zdražení potravin, dopravy, vytápění i běžných nákupů. Rostoucí inflační očekávání navíc může přimět centrální banky ustoupit od plánovaného snižování úrokových sazeb, ke kterému docházelo při cenovém vrcholu zlata, a přejít až k jejich zvyšování, což se u Evropské centrální banky a České národní banky stalo,“ vysvětlil Pilíšek.

Vyšší inflace bývá se zlatem často spojována, jeho cena na ni však nereaguje automaticky. Drahý kov podle ekonoma funguje spíše jako předstihový ukazatel. Trhy mohou očekávané zdražování započítat do ceny zlata dříve, než se inflace naplno projeví v ekonomice.

Češi se vrhají na zlato. Jenže tahle investice může spolknout zisk dřív, než začne vydělávat

Vyšší úroky mohou zlato poslat dolů

Výrazný růst ceny zlata z přibližně 2000 na 5500 amerických dolarů podle Pilíška ukázal, jak silně dokáže trh reagovat na očekávanou inflaci a nejistotu. Jakmile však centrální banky začnou zvyšovat úrokové sazby, peníze uložené na spořicích účtech nebo v dluhopisech mohou být pro investory zajímavější než zlato, které samo o sobě nenese úrok.

Pokud by centrální banky ponechaly sazby na vyšších úrovních delší dobu, cena drahého kovu by se mohla dostat pod další tlak. Rozhodující bude podle Pilíška také to, zda se zlato udrží nad hranicí 4000 dolarů za trojskou unci.

„Cena zlata by v takovém případě mohla být pod tlakem a klesnout v polovině svého osmiletého cyklu. Časové okno je do konce tohoto roku. V případě neudržení aktuální úrovně čtyř tisíc amerických dolarů by mohla zamířit až na významnou technickou úroveň 3500 dolarů za trojskou unci,“ upozornil ekonom.

Investoři sledují každý signál z FEDu

Velká část pozornosti se nyní soustředí na americkou centrální banku FED. Její rozhodování ovlivňuje nejen americkou ekonomiku, ale také měnové kurzy, ceny investičních aktiv a vývoj na trzích v dalších částech světa.

Pokračování přísné měnové politiky by mohlo zvýšit tlak na zlato i další investice. Opačným směrem by působily náznaky, že se FED chystá úrokové sazby snižovat.

Češi si mysleli, že bohatnou. Čísla ukazují něco mnohem tvrdšího

„Pokud bude FED držet sazby na vyšších úrovních delší dobu, může to zvýšit tlak nejen na zlato, ale i na další investiční aktiva. Naopak případné náznaky uvolňování měnové politiky by mohly investorům vrátit chuť k rizikovějším investicím a podpořit také cenu drahých kovů,“ sdělil Pilíšek.

Současný pokles může být pouze korekcí

Analytici zatím nepovažují aktuální vývoj za definitivní obrat dlouhodobého trendu. Může jít o přirozenou korekci po období rychlého růstu. Další směr bude záviset především na inflaci, úrokových sazbách, rozhodování centrálních bank a stavu veřejných financí.

Důležitou roli hraje rostoucí zadlužení států. Vyšší úroky prodražují obsluhu dluhu a z rozpočtů postupně ukrajují stále větší část. Řešením takové situace může být snižování sazeb, další tvorba peněz nebo kombinace obou postupů. Méně pravděpodobnou možností je podle Pilíška prudký růst HDP v poměru k celkovému zadlužení.

„Proto bereme současný pokles ceny zlata jako korekci, na jejíž příchod jsme dlouhodobě upozorňovali. Burzovní cena na úrovni 75 tisíc korun za trojskou unci by byla mimořádně zajímavá. V rámci tohoto osmiletého cyklu očekáváme odraz minimálně zpět k 110 tisícům korun,“ uzavřel ekonom.

Zdroj: ZLATÉ REZERVY