Vaše auto vám lže o rychlosti. A je to schválně, protože evropské normy mu to přikazují

Mnoho řidičů to zná. Jedete podle rychloměru třeba 130 km/h, ale navigace v telefonu nebo v autě ukáže o pár kilometrů méně. Na první pohled to působí jako nepřesnost, možná i jako drobná závada. Ve skutečnosti jde o záměr, který mají automobilky daný pravidly. A hlavní důvod je jednoduchý: rychloměr nesmí řidiče uvést do situace, kdy by ve skutečnosti jel rychleji, než si myslí.

Proto platí zásadní pravidlo: rychloměr v autě nikdy nesmí ukazovat nižší rychlost, než jakou vozidlo reálně jede. Může se ale „splést“ opačným směrem, tedy ukázat více. To je z pohledu bezpečnosti žádoucí, protože řidič má díky tomu přirozeně větší rezervu a menší riziko, že nevědomky překračuje limit.

Proč nejde rychlost měřit „na chlup“ stejně u všech aut

Rychlost se u většiny aut neurčuje přímým měřením pohybu po silnici. Vychází se z otáčení kol, a právě tady začínají komplikace. Pneumatiky se opotřebovávají, mění se jejich průměr, záleží na tlaku, konstrukci i značce. Navíc jeden model auta může jezdit na více schválených rozměrech kol, které nejsou zcela identické.

Kdyby byl rychloměr nastavený naprosto přesně pro jednu konkrétní kombinaci pneumatik a disků, u jiné schválené varianty by už mohl ukazovat chybně. Automobilky proto pracují s tolerancí a nastavují ji tak, aby byla vždy na bezpečnější straně. Jinými slovy, aby se řidič nikdy nedostal do situace, že ve skutečnosti jede rychleji, než mu tvrdí přístrojový panel.

Co dovolují evropské normy a jaké jsou limity odchylky

Toleranci neurčují automobilky podle vlastní vůle. Rámec stanovují mezinárodní předpisy, konkrétně pravidla EHK OSN, která se používají i v rámci Evropské unie.

Při homologizačních testech může rychloměr ukazovat maximálně o 10 % + 4 km/h více, než je skutečná rychlost. Zapsané je to i vzorcem: 0 ≤ V1 – V2 ≤ (V2/10) + 4 km/h, kde V1 je údaj na rychloměru a V2 reálná rychlost.

Prakticky to znamená například:

• při 100 km/h může rychloměr legálně ukázat až 114 km/h,
• při 130 km/h může ukázat až 147 km/h.

V běžných podmínkách provozu se pak uvádí mírně „volnější“ hranice pro osobní auta, autobusy a nákladní vozy: 10 % + 6 km/h. U motocyklů a tříkolek s maximální rychlostí nad 50 km/h je povolená ještě vyšší odchylka: 10 % + 8 km/h. I proto není nic výjimečného, když při dálničním tempu vidíte na budících o pár kilometrů víc, než ukazuje GPS.

Oprava dražší než celé auto. Realita českých řidičů

Moderní auta bývají přesnější, ale spoléhat na to se nevyplácí

To, že předpis dovolí poměrně velkou rezervu, ještě neznamená, že ji výrobci využívají naplno. U novějších vozů bývá rozdíl mezi rychloměrem a realitou často kolem 5 % nebo i méně. Důvod je i reputační: příliš velké nadhodnocování rychlosti může být problémem v hodnocení bezpečnosti, například v testech Euro NCAP, kde se za výraznější odchylku strhávají body. Velká „rezerva“ by totiž mohla svádět k myšlence, že překračovat limity je vlastně v pořádku, protože auto „stejně přidává“.

Technika navíc pokročila. Některé systémy dokážou pracovat s více zdroji dat, pomáhá i elektronika typu ABS, která porovnává otáčky jednotlivých kol. Díky tomu lze lépe odhadnout, jaký mají pneumatiky aktuální „účinný“ průměr, a přesnost se dá vylepšit i při opotřebení.

Kdy může být problém naopak nebezpečný

Zatímco sériové auto je nastavené tak, aby rychloměr nikdy neukazoval méně, neodborný zásah do techniky to může změnit. Typický příklad je výměna kol a pneumatik za rozměr, který výrobce nepředepisuje. Změní se obvod kola a rychloměr začne počítat špatně. Nejhorší situace nastává tehdy, když má nová sada větší průměr než původní. Pak se může stát, že ve skutečnosti jedete rychleji, než vám rychloměr ukazuje, a to už je přesně ta varianta, která je z hlediska bezpečnosti nejrizikovější.

Chyba může vzniknout i po neodborné montáži přístrojového panelu. Pokud má řidič podezření, nejjednodušší cesta je rychlost ověřit pomocí GPS nebo jiného měření. Lepší je zjistit odchylku v klidu než až ve chvíli, kdy přijde pokuta.

Proč se nevyplatí „lovit“ toleranci

I když rychloměry běžně ukazují o něco více a i policejní radary mívají toleranci zhruba několik kilometrů za hodinu, není rozumné na to stavět styl jízdy. Odchylky nejsou u každého auta stejné a mohou se měnit s pneumatikami i jejich stavem. Bezpečnější a ve výsledku i levnější je držet si rezervu. Pomalejší jízda znamená nejen menší riziko nehody a pokuty, ale často i nižší spotřebu.

Na závěr už jen zajímavost: ani digitální přístrojové štíty na pravidlech nic nemění. Digitální rychloměr má stejnou povinnost jako ručičkový. A elektrické měření rychlosti není žádná novinka posledních let. Už v roce 1888 si elektrický rychloměr nechal patentovat chorvatský vynálezce Josip Belušić. Technologie se změnila, princip bezpečné rezervy zůstal.

Zdroje: autoviny.sk, auto-mania.cz