Dárky potěšily, účet vyděsil: proč je leden nejtvrdší zkouškou rozpočtu

Dárky potěšily, účet vyděsil: proč je leden nejtvrdší zkouškou rozpočtu

10. 1. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Foto: Jaroslav Bezručka s využitím ChatGPT

Půjčky na vánoční dárky jsou v Česku téměř tradiční kulisou svátků. Jenže radost z rozbalování často doběhne domácnosti až v lednu, kdy stromeček zmizí a místo něj se na stole objeví složenky a přehled splátek. Podle aktuálních dat se více než polovina lidí obává, že své závazky nezvládne splácet, a nejtíživěji to dopadá na mladé.

Leden patří v rodinných rozpočtech dlouhodobě k nejnáročnějším měsícům. Vánoční bonusy jsou utracené a do běžného režimu nastupují pravidelné výdaje, které navíc bývají po přelomu roku vyšší. Průzkum BNP Paribas Cardif indexu jistoty ukazuje, že 63 % Čechů má obavy z finančních závazků, jako jsou půjčky či hypotéky. V praxi často nejde o dramatickou změnu, stačí několik nepříjemných okolností v krátkém čase a rozpočet se začne hroutit.

Největší slabina: chybí finanční polštář

Největším problémem nebývá samotná splátka, ale to, že domácnost nemá z čeho brát, když se něco pokazí. Průzkum uvádí, že 14 % lidí nemá žádnou finanční rezervu. Dalších 24 % by při výpadku příjmu vyžilo ze svých úspor maximálně jeden až tři měsíce.

To je přesně ten moment, kdy se i relativně „běžná“ půjčka může změnit v dlouhodobou zátěž. Nečekaná nemoc, delší pracovní neschopnost nebo výpadek zakázek dokážou během pár týdnů převrátit rodinné finance. Radost z nového telefonu pod stromečkem pak rychle vystřídá nepříjemná otázka, co všechno bude nutné odložit nebo úplně škrtat.

Mladí to často schytají nejdřív

Možná překvapí, že finanční obavy netrápí jen starší ročníky. Naopak, u mladých jsou vidět velmi zřetelně. Ve věku 18 až 24 let přiznává 31 % lidí, že se svým příjmem vychází jen obtížně. Právě tato skupina si často bere první spotřebitelské úvěry, typicky na elektroniku nebo zážitky, a dělá to bez „zadních vrátek“ v podobě rezervy.

Alarmující je i další údaj: 20 % mladých do 24 let nemá sjednané vůbec žádné pojištění, které by je mohlo chránit v situaci, kdy se jejich příjem náhle sníží nebo vypadne. Nejde přitom o moralizování, spíš o realitu začátků, kdy rozpočet ještě nemá prostor pro chyby.

Dovolená na dluh, auto na splátky. Víte, kde je hranice bezpečné půjčky?

Jak přežít leden bez paniky: jednoduché kroky, které dávají smysl

Když se rozpočet napne, nejvíc pomáhá rychlá orientace v tom, kde člověku peníze skutečně mizí a co je nutné udržet prioritně. V lednu se vyplatí udělat několik praktických kroků:

Začněte tím, že si sepište všechny závazky a pevné výdaje. Půjčky, hypotéka, leasing, nájem, energie, telefon, pojištění, školka. Teprve vedle toho dává smysl řešit proměnlivé položky, jako jsou potraviny, doprava nebo volný čas.

Pokud rezerva nestačí pokrýt běžný provoz domácnosti, je to signál k opatrnosti. Stejně tak v momentě, kdy je domácnost závislá na jednom příjmu nebo když někdo pracuje v oboru citlivém na ekonomické výkyvy. V takových situacích se vyplatí mít jasný plán, co se stane, když přijde výpadek příjmu.

Do hry pak vstupují i pojistné produkty, například pojištění schopnosti splácet, které může fungovat jako ochrana pro případy, kdy člověk bez vlastního zavinění přijde o možnost vydělávat, ať už kvůli dlouhodobé nemoci, úrazu nebo ztrátě zaměstnání. Strach ze zhoršení zdraví má podle dat 64 % populace, obavy ze ztráty práce uvádí 53 % Čechů. Moderní pojištění tohoto typu dnes umí řešit nejen pracovní neschopnost nebo ztrátu zaměstnání, ale může pomoci i při ošetřování člena rodiny, což je důležité hlavně pro mladé rodiny s dětmi.

Nejde o univerzální radu pro každého, ale je to jedna z možností, kterou dává smysl zvážit ve chvíli, kdy rozpočet nemá rezervu a splátky už teď jedou „na doraz“.

Zdroje: pojmag.cz, BNP Paribas Cardif Pojišťovna