Jezdíte „jen kousek“? Právě tyhle jízdy bývají nejnebezpečnější
6. 2. 2026Když se mluví o dopravních nehodách, lidé si často představí extrémní situace, špatné počasí nebo riskantní manévry. Realita je ale mnohem všednější. Velká část problémů vzniká v okamžicích, kdy je řidič v klidu, jede známou trasu a podvědomě má pocit, že se nemůže nic stát. Právě rutinní jízda bývá z hlediska bezpečnosti zrádná, protože pozornost polevuje a riziko se začne podceňovat.
Rok 2025 přinesl podle potvrzených údajů Policie ČR celkem 85 518 dopravních nehod. Oproti roku 2024, kdy policie evidovala 92 217 nehod, je to pokles o 6 699 případů. Nehody si přesto vyžádaly 421 lidských životů. Je to historicky nejnižší počet obětí od začátku sledování statistik v roce 1961, jenže i tak jde o stovky zbytečně zmařených životů každý rok. Více než 1 600 lidí bylo těžce zraněno a přes 25 000 osob utrpělo lehká zranění.
Co se v příčinách opakuje pořád dokola
I když se auta vyvíjejí a přibývá asistenčních systémů, hlavní důvody nehod se dlouhodobě příliš nemění. Do popředí se opakovaně dostává nevěnování se řízení (17 475 dopravních nehod), nepřiměřená rychlost (111 421 dopravních nehod) a nedání přednosti v jízdě (10 358 dopravních nehod). Rizikovým obdobím navíc zůstávají letní měsíce. Během léta 2025 zahynulo při dopravních nehodách 88 osob.
Zní to jako velké statistiky, jenže v praxi to často znamená drobné, až banální momenty: krátké mrknutí na mobil, rychlé kliknutí do palubního systému, automatické projetí křižovatkou bez opravdu aktivního rozhlédnutí. Přidejte k tomu podcenění rychlosti v obci a u přechodů, slabší pozornost vůči chodcům a cyklistům, a také jízdu „na autopilota“. Všechny tyto situace se typicky odehrávají na krátkých, opakujících se trasách, cestou do práce, při rozvozu dětí, cestou na nákup nebo při návratu domů po známé trase.
Zajímavé je i to, jak riziko vnímají samotní řidiči. Průzkum společnosti Nextbase realizovaný ve spolupráci s agenturou Ipsos ukazuje, že 47 % českých řidičů se nejvíce obává chyby jiného řidiče.
Co vás čeká při policejní kontrole a jak se vyhnout zbytečným problémům
BESIP: nejrizikovější je pocit jistoty
„Rutinní řízení je z hlediska bezpečnosti paradoxně nejrizikovější. Řidič má pocit, že situaci plně ovládá, a jeho pozornost polevuje. Největší hrozbou je nevěnování se řízení,“ říká Oldřich Kassl, pražský koordinátor organizace BESIP. „Prevence spočívá v aktivním řízení – tedy vědomém sledování provozu i na krátkých trasách a počítání s chybou ostatních.“
Doporučení BESIP míří hlavně na každodenní návyky. Klíčové je udržet pozornost po celou dobu jízdy, i když jde jen o „pět minut po městě“. Současně pomáhá omezit rozptýlení za volantem, ať už jde o mobil, nastavování palubních systémů, jídlo během jízdy nebo jakékoli jiné činnosti, které odvádějí oči a hlavu od provozu.
Důležitá je také rychlost. Nestačí se držet jen maxima na značce, protože bezpečná rychlost se odvíjí i od hustoty provozu, viditelnosti, stavu vozovky a přítomnosti zranitelných účastníků, typicky chodců a cyklistů. A nakonec je tu princip, který zní jednoduše, ale v praxi rozhoduje: počítat s tím, že ostatní mohou udělat chybu. Opatrnost se vyplácí hlavně v obcích, na křižovatkách a v místech, kde se lidé pohybují napříč silnicí.
Proč se autokamery stávají nejen důkazem, ale i prevencí
Autokamery se čím dál častěji berou jako praktická výbava, která dokáže pomoci ve dvou rovinách. Tou první je čistě důkazní stránka: objektivní záznam pro policii i pojišťovny při řešení dopravních incidentů a sporů. Druhá rovina je méně viditelná, ale neméně důležitá, psychologická. Vědomí, že situace je zaznamenávána, často vede k opatrnějšímu a předvídatelnějšímu chování.
Podle interních dat společnosti Nextbase může přítomnost autokamery snížit riziko nebezpečné jízdy až o třetinu. A průzkum stejné společnosti ukazuje ještě jednu věc: 57 % řidičů by se s autokamerou cítilo na silnici bezpečněji, z toho 36 % „částečně“ a 21 % „zcela“. Nejvíc se tento efekt projevuje ve chvílích, kdy se člověk potká s agresivním nebo nepředvídatelným chováním ostatních, protože objektivní záznam může dodat klid a jistotu, že situace půjde zpětně doložit.
Zdroj: Nextbase
