Pivo, víno, panák. A pak tvrdá data: co dělá alkohol s tělem i hlavou

Nepít měsíc alkohol? Suchej únor zní jako sympatická výzva, ale poslední roky z ní dělají něco víc než jen dočasnou disciplínu. Stále častěji se totiž objevují důkazy, že problém není pouze „nadměrné“ pití. Téma se posouvá k nepříjemné otázce, zda vůbec existuje množství alkoholu, které by bylo pro zdraví skutečně bezpečné.

Pro Česko je to citlivé. Alkohol je u nás historicky pevně zakotvený v kultuře, v běžném společenském životě i v tradicích. Jenže jakmile se sentiment odloží stranou, začnou mluvit čísla. Alkohol v České republice přispívá až k 7000 úmrtí ročně. A ani nízké dávky se v datech netváří nevinně. Už 1 až 3 drinky týdně jsou spojované se zhruba patnáctiprocentním zvýšením rizika demence. K tomu přibývají metaanalýzy z let 2021 až 2025, které potvrzují příčinnou souvislost mezi konzumací alkoholu a vyšším rizikem vzniku rakoviny.

Když „trochu“ přestává být argument

Dříve se často opakovalo, že malé množství alkoholu může mít ochranné účinky na srdce a kardiovaskulární systém. Novější důkazy tento koncept výrazně zpochybňují a výsledný obraz se zjednodušuje do jedné nepříjemné rovnice. Čím více alkoholu, tím vyšší zdravotní riziko.

„Vztah mezi množstvím alkoholu a stoupajícími zdravotními riziky je jednoznačný. Z analýz vyplývá, že v porovnání s abstinenty mají konzumenti i malého množství alkoholu vyšší riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění. Vyšší konzumace je také signifikantně spojena se zvýšenou úmrtností,“ říká MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Alkohol není pitný režim a zdraví tím trpí

Jedním z přehlížených problémů je, že část lidí bere alkoholické nápoje jako součást pitného režimu. Z hlediska hydratace ale alkohol působí opačně. I slabý alkoholický nápoj zvyšuje vylučování tekutin z těla a může přispívat k dlouhodobé, i když mírné dehydrataci. Ta se pak může projevit únavou, bolestmi hlavy, horší koncentrací nebo i zhoršenou kvalitou pokožky.

Ne pivo, ale metabolismus. Takhle alkohol zastaví spalování a pošle tuk do pasu

Alkohol jako karcinogen a dlouhý seznam diagnóz

Podle údajů Světové zdravotnické organizace neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu, které by nezhoršovalo zdraví. Ethanol, běžná forma alkoholu v nápojích, je psychoaktivní a toxická látka klasifikovaná jako karcinogen 1. skupiny, stejně jako například azbest a tabák.

„I malé množství alkoholu může zvýšit riziko vzniku rakoviny, především rakoviny dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, tlustého střeva, prsu či jater. Tedy orgánů, které jsou spojeny s trávicím traktem, nebo jsou hormonálně citlivé. Navíc nedávná studie zjistila, že už i méně než jeden standardní alkoholický nápoj denně může zvýšit riziko vzniku rakoviny dutiny ústní až o 50 %,“ varuje MUDr. Ježková z OZP.

S alkoholem se přitom spojuje výrazně širší paleta zdravotních potíží. Výzkum Univerzity v Oxfordu ukazuje, že užívání alkoholu zvyšuje riziko vzniku více než 60 různých onemocnění. Vedle cirhózy jater, srdečních onemocnění a některých druhů rakoviny se zmiňuje například dna, šedý zákal, žaludeční vředy nebo i některé typy zlomenin způsobené osteoporózou, na jejímž vzniku se negativně podílí právě alkohol.

Mozek není výjimka. Škody se pojí i s „umírněným“ pitím

Neurovědci zároveň upozorňují, že i malé množství alkoholu může souviset s rychlejším stárnutím mozku a poklesem objemu šedé hmoty. To se týká i takzvaně umírněného pití, třeba sklenky vína denně.

„Žádné množství alkoholu není bezpečné. Pouhé 1 až 3 drinky týdně zvyšují riziko demence o 15 %, jak potvrdila nová britská studie realizovaná na 550 000 lidech. Alkohol zmenšuje objem mozku, narušuje myelinovou vrstvu a hromadí některé látky, například železo, což vede k postupnému poškozování a odumírání nervových buněk,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková z Asistenční služby OZP a dodává: „I v péči o zdraví mozku hraje zásadní roli správná hydratace. Mozek je totiž z velké části tvořen vodou a dlouhodobý nedostatek tekutin jeho funkce dále zhoršuje.“

Čím alkohol nahradit a proč pozor i na energetické nápoje

Smyslem kampaně Suchej únor je zkvalitnit pitný režim a nahradit alkohol nápoji bez alkoholu. Jenže co je v praxi rozumná volba?

Češi přestávají pít pivo. Zvyk, který formoval národ, se láme

„Orientačně by měl zdravý dospělý člověk vypít kolem 1,5 až 2 litrů tekutin denně, pokud nepočítáme vodu obsaženou v potravinách. Měli bychom ale vždy zohledňovat věk, vliv prostředí, zdravotní stav a naše individuální potřeby, tedy například množství pohybu i čas strávený venku v chladném počasí. Příjem tekutin by měl být rozložený rovnoměrně do celého dne. Vhodnější je pít častěji menší množství, zhruba do 150 ml na jednu dávku, aby nebyl organismus zbytečně přetížený zpracováním velkého množství tekutin naráz,“ pokračuje MUDr. Ježková.

Jako ideální základ se nabízí čistá voda, případně dochucená plátky pomeranče či okurky, mátou nebo zázvorem. Hodí se i neslazené čaje či minerální vody. V zimě udělají dobrou službu také polévky, které jsou výrazným zdrojem tekutin.

„Lepší hydratace podporuje regeneraci buněk, správnou funkci mozku i detoxikační procesy v játrech, tedy přesně ty oblasti, které alkohol nejvíce zatěžuje. Proto se v OZP snažíme naše pojištěnce motivovat ke správnému pitnému režimu akční výzvou v aplikaci VITAKARTA. Úkolem je během 14 únorových po sobě jdoucích dnů vypít určité množství tekutin, kromě alkoholu, kávy a energetických nápojů,“ popisuje Jana Ježková z OZP.

Energetické nápoje přitom stojí za zvláštní opatrnost. V některých negativních účincích mohou alkoholu směle konkurovat. Zdravotní studie z roku 2025 zmiňuje, že i krátkodobá konzumace energetických nápojů může zvyšovat krevní tlak, srdeční tep a narušovat srdeční rytmus.

Suchej únor jako praktický první krok

Pro řadu lidí může být Suchej únor začátkem změny, která se netýká jen alkoholu, ale celého nastavení pitného režimu. Pokud se podaří vyměnit automatickou sklenku za vodu, čaj nebo jiné nealko, často se to projeví i na spánku, únavě a celkové regeneraci. Přínos pak nespočívá pouze v „zákazu“, ale hlavně v návratu k tomu, co tělo dlouhodobě potřebuje.

Zdroj: OZP