Jediné doporučení může změnit život. Co muže přivede k preventivnímu vyšetření rakoviny prostaty?
3. 2. 2026Rakovina prostaty patří mezi nejčastější zhoubné nádory u mužů a právě včasný záchyt výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu. Jenže praxe dlouhodobě naráží na jednoduchou otázku: co muže skutečně přiměje přijít na preventivní vyšetření?
Odpověď hledá projekt ProstaPilot, na kterém spolupracují odborníci z Masarykovy univerzity, Masarykova onkologického ústavu a Národního screeningového centra ÚZIS. Zaměřuje se na muže ve věku 50–69 let a kromě hledání co nejúčinnější cesty k včasnému záchytu se soustředí i na to, jaké argumenty a podmínky muže k prevenci reálně přivedou.
Co muže k vyšetření nejčastěji přivede
Z dosavadních zjištění vyplývá, že nejsilnějším impulzem bývá důvěra v lékaře a jasně podané osobní sdělení o rizicích i přínosech screeningových metod. Muži tyto informace hodnotili převážně pozitivně a řada z nich otevřeně uvedla, že kdyby od lékaře dostali konkrétní doporučení, byli by prevenci výrazně nakloněnější.
Ukazuje se také, že doporučení často spustí rychlou akci. Více než polovina mužů se rozhodla jít na vyšetření krátce poté, co jim jej někdo doporučil, nejčastěji právě lékař. Zároveň ale téměř polovina respondentů uvedla, že jejich praktický lékař s nimi otevřený rozhovor o prevenci rakoviny prostaty nikdy nevedl. Vedle lékařského doporučení pomáhá i podpora partnera, dobrá dostupnost vyšetření a jednoduché objednání.
Strach z vyšetření nebývá hlavní překážkou
Častým předpokladem je, že muže odrazuje nepříjemnost samotného vyšetření. V praxi se ale tato obava ukázala jako spíše okrajová. Respondenti nepovažovali nepohodlí spojené s vyšetřením za zásadní bariéru.
Jedno varle pryč. Co to znamená pro erekci, plodnost a testosteron
Přesto se objevují jiné psychologické překážky, které mohou rozhodování ovlivnit, například strach z možné diagnózy nebo pocit trapnosti. Tyto bariéry byly častější u mužů s nižším středoškolským vzděláním a v menších městech. Zásadní roli přitom nehraje ani to, zda vyšetření provádí muž lékař, nebo žena lékařka.
Krátký rozhovor může změnit rozhodnutí
„Studie nám jasně ukazuje, že technologické možnosti, kampaně i informační materiály samy o sobě nestačí. Klíčovým impulzem je osobní a jednoznačné doporučení lékaře. Krátký rozhovor může rozhodnout o tom, zda muž přijde na vyšetření, které mu může zachránit život,“ říká Miroslav Světlák, přednosta Ústavu lékařské psychologie a etiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, který působí také na Klinice komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu a LF MU.
„Výsledky zároveň otevírají otázku, jak preventivní programy účinně cílit na různé skupiny mužů. Analýza v současnosti pokračuje, ale už teď je jisté, že prevence má obrovský potenciál ve chvíli, kdy ji zdravotníci aktivně doporučují.“
Zdroj: Masarykova univerzita
