Jedno varle pryč. Co to znamená pro erekci, plodnost a testosteron

Muž, který na varleti nahmatá bulku nebo si všimne nové změny, obvykle prožije dvě věci současně: strach a lavinu otázek. Nejde jen o to, co ukáže vyšetření a jaká bude léčba. Velmi rychle přijde na řadu i obava, co bude se sexuálním životem, plodností a tím, jak bude člověk sám sebe vnímat. První krok je přitom jednoduchý a zásadní: neodkládat návštěvu lékaře.

Zhoubné nádory varlat tvoří u mužů zhruba 1 procento všech zhoubných nádorů. V České republice ročně onemocní přibližně 450 mužů, což odpovídá asi devíti případům na 100 tisíc obyvatel. Z těchto případů zhruba jeden muž ročně na nemoc zemře. Nejvíce ohroženou skupinou jsou muži mezi 15 a 45 lety, přičemž nejčastěji se nemoc objevuje ve věku 25 až 35 let. Naopak u pacientů mladších 19 let šlo v roce 2010 v ČR o deset případů.

Kdo je v riziku a co se o příčinách ví

Přesná příčina vzniku zhoubných nádorů varlat známá není. Lékaři ale vědí, že roli hraje dědičnost. Riziko u sourozenců a u dětí mužů, kteří nemoc prodělali, je přibližně šestkrát vyšší než v běžné populaci.

Významným rizikovým faktorem je kryptorchismus, tedy porucha sestupu varlete do šourku. Důležité je načasování operace: čím později se nesestouplé varle operuje, tím vyšší je nebezpečí vzniku nádoru. Operace provedená až po pubertě už před vznikem nádoru nechrání. Pokud nesestouplé varle zůstane neoperované, roste pravděpodobnost nádoru i v druhém, sestoupeném varleti. U mužů s oboustranným kryptorchismem se navíc nádor může vyvíjet oboustranně.

Vyšší riziko mají i muži s některými genetickými chorobami, například Downovým syndromem.

V datech se dlouhodobě ukazuje i rozdíl podle rasy: přibližně 90 procent nádorů varlat postihuje bělochy, 6,6 procenta připadá na muže černé rasy a zbytek na ostatní skupiny. Statistiky zároveň popisují vysoký výskyt v severní Evropě, zejména v Dánsku. V Česku se počet případů za posledních zhruba 20 let více než zdvojnásobil a od roku 1977 má výskyt trvale stoupající tendenci, i když s výkyvy v jednotlivých letech. Dobrou zprávou je, že úmrtnost naopak klesá díky lepší diagnostice, účinnější léčbě a preventivním kampaním.

A co časté domněnky? Spekulace o vlivu těsných kalhot nejsou vědecky podložené. Podobně platí, že ač část pacientů v minulosti uvádí úraz či úder do varlete, přímá souvislost jednorázového poranění se vznikem nádoru prokázána nebyla. Studie u profesionálních cyklistů, motocyklistů a žokejů navíc nezjistily vztah mezi mikrotraumaty varlat při těchto sportech a vznikem nádorů.

Erektilní dysfunkce není jen problém mužů nad 50. Týká se i mnohem mladších

Důležité je i uklidnění pro okolí: nádory varlat nejsou infekční nemoc. Nelze se jimi nakazit ani je přenášet na další osobu.

Kdy zpozornět a kam jít nejdřív

Základní doporučení je prosté: muži by si měli pravidelně provádět samovyšetření varlat pohmatem. Jakmile se objeví bulka, změna, která dříve nebyla, nebo jakýkoli nový příznak, je na místě neodkládat kontrolu.

Praktický lékař obvykle provede první vyšetření a vystaví doporučení k urologovi. Pokud se nádor potvrdí, navazuje léčba na onkologickém pracovišti. V České republice působí 21 center komplexní onkologické péče, která se na takovou léčbu specializují.

Sexuální život během léčby a po ní

Jedna z nejcitlivějších otázek zní, zda je možné pokračovat v sexuálním životě. Obecně platí, že ano, pokud na to mají partneři chuť a sílu. Samotná léčba rakoviny varlat jako taková nevede automaticky ani k dočasné impotenci. Problémy s erekcí se ale mohou objevit, nejčastěji kvůli psychickému tlaku, únavě nebo nejistotě.

Vzácně může dojít k porušení nervů důležitých pro erekci při operaci spádových uzlin na přední straně páteře. Není to časté, ale následky mohou být trvalé.

Po odstranění jednoho varlete je u většiny mužů zachována potence i schopnost erekce. Pokud je druhé varle zdravé, bývá zachována i plodnost. A pokud by muži vadil pocit „prázdna“ v šourku, existuje možnost chirurgicky implantovat testikulární protézu, která vzhledem připomíná zdravé varle.

Vedle fyzické stránky má však léčba často dopad i na sexuální pohodu. Obraz vlastního těla, obavy z odmítnutí a nejistota mohou zatěžovat partnerské vztahy a snižovat sebevědomí. Právě tady se často ukáže, jak důležité je nemlčet a problém neodkládat. U mužů je bohužel běžné, že s návštěvou lékaře váhají i při bolestech nebo jiných potížích. Strach z diagnózy a nedostatek informací pak někdy vedou k vytěsňování problému, což může zbytečně posunout léčbu do horšího stadia.

Plodnost, kryokonzervace a kdy plánovat dítě

Plodnost je samostatné téma, protože potíže se spermiemi mají mnozí muži už v době stanovení diagnózy. Léčba pak může situaci dál zhoršit, zejména pokud je součástí radioterapie a nebo chemoterapie.

Ačkoli při ozařování míří svazek paprsků na nemocné varle a zdravé je mimo pole a chráněné, radioterapie i chemoterapie mohou nepříznivě ovlivnit tvorbu spermií i ve zdravém varleti. Důsledkem může být dočasná, někdy i déletrvající neplodnost. U většiny mužů jsou však problémy s produkcí spermií jen přechodné a u více než 70 procent se fertilita nejpozději do dvou let po léčbě vrací k původnímu stavu.

Urologická prevence může odhalit závažná onemocnění, kvůli strachu a studu ji muži často zanedbávají

Zároveň platí dvě důležité informace pro plánování rodiny:

• V dostupných studiích se dosud neprokázalo vyšší riziko vrozených vad u dětí mužů léčených pro nádor varlete ve srovnání s běžnou populací.
• I když léčba nezasáhne tvorbu spermií výrazně, doporučuje se počkat s početím dítěte minimálně dva roky od ukončení chemoterapie nebo radioterapie.

Pokud muž absolvuje pouze chirurgické odstranění jednoho varlete a druhé varle je zdravé a produkuje plně funkční spermie, obvykle oplodnění partnerky nic nebrání.

Ještě před zahájením radioterapie a nebo chemoterapie odborníci doporučují zvážit kryokonzervaci spermatu, tedy odběr a zmražení spermií pro případ budoucích potíží s plodností. V ideálních podmínkách lze sperma uchovat až 20 let. Po doporučení ošetřujícím lékařem a schválení revizním lékařem pojišťovny může být tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Testosteron: když se po léčbě změní energie i nálada

U některých mužů vede onemocnění a jeho léčba k nedostatku testosteronu. Ten se neprojeví jen na sexuální stránce, i když pokles libida, zhoršení erekce nebo dopad na plodnost patří mezi nejčastější obavy. Nízká hladina testosteronu může zasáhnout i psychiku a celkové zdraví. Objevují se změny nálad, návaly horka, a dlouhodobě také sklon k obezitě či vysokému krevnímu tlaku.

Dobrá zpráva je, že nedostatek testosteronu lze kompenzovat léčbou. V praxi se používají léky s obsahem tohoto hormonu, buď ve formě gelu aplikovaného denně na kůži, nebo injekčně do hýžďového svalu v intervalech přibližně 10 až 14 týdnů podle doporučení lékaře.

Pokud má mít tento text jedno hlavní poselství, je to jednoduché: jakákoli nová bulka nebo změna na varleti je důvodem jednat rychle, ne mlčet a nečekat, že se to „nějak srovná“. Čím dříve se problém začne řešit, tím větší je šance, že se vedle léčby samotné podaří co nejlépe ochránit i kvalitu života, sexualitu a případné plány na rodinu.

Zdroje: pojmag.cz, mojezdravi.cz, nzip.cz