Mladí muži přestávají chodit do sprchy kvůli ženám. Důvod je bizarnější, než byste čekali

Mladí muži přestávají chodit do sprchy kvůli ženám. Důvod je bizarnější, než byste čekali

4. 9. 2026 1 Od Jaroslav Bezručka Ilustrační foto: Jaroslav Bezručka s využitím ChatGPT

Někteří mladí muži zkoušejí před schůzkou něco, co jde proti snad všem obvyklým představám o přípravě na rande. Vynechávají sprchu, přestávají používat deodorant, omezují mytí vlasů a snaží se co nejméně překrývat přirozený pach svého těla. Na sociálních sítích se pro tento trend vžil název „pheromone maxxing“.

Myšlenka zní jednoduše. Přirozený tělesný pach má podle jejích zastánců obsahovat chemické signály, které mohou zvýšit sexuální přitažlivost. Někteří uživatelé TikToku dokonce tvrdí, že po omezení kosmetiky nebo mytí dostávají od žen více komplimentů. Jenže právě tady se internetová teorie začíná vzdalovat tomu, co zatím skutečně dokáže potvrdit věda.

Přirozený pach skutečně něco prozradit může

Pheromone maxxing nevznikl úplně z ničeho. Lidský tělesný pach je komplikovanou směsí chemických látek a výzkumy naznačují, že může nést určité informace o člověku. Souviset mohou například s jeho zdravotním stavem, věkem, emocemi nebo genetickou výbavou.

Také není pochyb o tom, že vůně druhého člověka může ovlivnit to, jak jej vnímáme. Přirozený pach partnera může být příjemný a pro některé lidi hraje při přitažlivosti nezanedbatelnou roli. Současný výzkum čichové komunikace u lidí skutečně ukazuje, že pach může zasahovat do sociálního a sexuálního vnímání.

Z toho ale nevyplývá, že několik dní bez sprchy udělá člověka přitažlivějším.

Feromon má totiž podstatně užší význam než jednoduše „něco, co člověk cítí“. Jde o chemický signál předávaný mezi jedinci stejného druhu, který vyvolává určitou behaviorální nebo fyziologickou reakci. U řady živočichů jsou podobné mechanismy dobře popsány. U lidí je situace mnohem méně jednoznačná.

Ani současné studie nedokázaly spolehlivě potvrdit konkrétní látku, kterou by bylo možné označit za lidský sexuální feromon a která by předvídatelně zvyšovala přitažlivost. Diskutuje se například o androstadienonu, jenže odborné práce stále hodnotí důkazy o jeho skutečném feromonovém účinku jako neprůkazné.

Už nejde jen o randění. Mezi mladými muži a ženami roste hlubší propast

Přitažlivost k něčímu přirozenému pachu tedy existovat může. To ale není totéž jako tvrzení, že nemyté tělo začne produkovat více jakéhosi přírodního afrodiziaka.

Místo feromonů přibývají hlavně bakterie

Právě tento rozdíl patří k hlavním výhradám odborníků k celému trendu. Dermatoložka Shereen Teymour upozornila, že pheromone maxxing vychází z malého základu skutečné vědy, ale dovádí jej k závěru, který už vědecké poznatky nepodporují.

Část tělesného zápachu navíc nevytváří samotný pot. V místech, jako jsou podpaží, chodidla nebo třísla, se pot setkává s bakteriemi žijícími na pokožce a výsledkem je charakteristický pach. Pokud tedy někdo přestane několik dní používat sprchu a deodorant, neexistuje důkaz, že by tím zesiloval atraktivní chemické signály. Velmi pravděpodobně pouze nechává více prostoru bakteriím a tělesnému zápachu.

Teymour to pro USA Today shrnula poměrně výstižně. Vynechávání sprchy podle ní není ani tak „pheromone maxxing“, jako spíše „bacteria maxxing“.

Existuje navíc rozdíl mezi tím, jak člověk vnímá pach dlouhodobého partnera, a zápachem někoho, koho právě potkal. Podle odbornice na čich Pamely Dalton z Monell Chemical Senses Center se může stát, že člověku začne být specifická vůně partnera příjemná právě proto, že si ji s ním spojí. Intenzivnější tělesný pach související například s fyzickou nebo sexuální aktivitou může být v intimním vztahu rovněž vnímán pozitivně. U neznámého člověka je ale taková reakce mnohem méně pravděpodobná.

Trend vyrůstá z internetového „maxxingu“

Pheromone maxxing zapadá do širšího prostředí internetových komunit zaměřených na takzvaný looksmaxxing. Ty se věnují nejrůznějším metodám, které mají údajně maximalizovat fyzickou atraktivitu.

Vedle relativně běžných témat se v těchto komunitách objevily i značně kontroverzní postupy. Patří mezi ně například takzvaný bonesmashing, při němž si někteří lidé záměrně mechanicky namáhají či poraní obličejové kosti v přesvědčení, že tím mohou změnit jejich tvar. Objevují se také experimenty s látkami na snížení množství tělesného tuku nebo aplikací výplní bez odborného dohledu.

Ženatí muži žijí déle. Čísla ukazují rozdíl, který se nedá ignorovat

Pheromone maxxing je proti některým z těchto praktik podstatně méně drastický. Staví však na podobném principu. Z komplikovaného tématu lidské přitažlivosti vybírá jeden faktor a prezentuje jej jako jednoduchý návod k dosažení lepšího výsledku.

Podle dostupných mediálních výstupů navíc není jisté, nakolik jde o skutečně rozšířený způsob chování. Videa a příspěvky získávají na sociálních sítích značnou pozornost, to ale samo o sobě neznamená, že velká část mladých mužů opravdu přestala před schůzkami dodržovat hygienu.

Odborná doporučení se přitom nijak dramaticky nemění. Pravidelné sprchování a umytí po výrazném pocení nebo sportu je pro většinu lidí rozumné. Není nutné pokožku agresivně drhnout ani používat silná antibakteriální mýdla. Dermatologové doporučují spíše šetrné mycí prostředky a zaměřit se především na oblasti, kde se hromadí pot, bakterie a zápach.

Rozdíl je také mezi deodorantem a antiperspirantem. Deodorant pomáhá omezovat nebo překrývat tělesný pach, zatímco antiperspirant s vhodnými účinnými látkami snižuje samotné pocení.

Přirozená vůně člověka tedy při přitažlivosti svůj význam mít může a věda lidskou chemickou komunikaci rozhodně nepovažuje za uzavřené téma. Z dostupných poznatků ale zatím nevyplývá, že by cesta k větší přitažlivosti vedla přes několik vynechaných sprch. V tomto bodě je pheromone maxxing především internetovou teorií, která šla ve svých závěrech podstatně dál než výzkum.

Zdroje: eu.usatoday.com, forbes.com, mdpi.com