Závislost na sociálních sítích už v rodinách působí podobně jako alkohol
20. 5. 2026 0 Od Jaroslav Bezručka Ilustrační foto: OnePlusPocit bezpečí v českých rodinách se meziročně prakticky nezměnil. Lidé dál řeší především zdraví, vztahy, nejistotu kolem světového dění a také to, jak udržet doma klid v době, kdy na rodinný život stále silněji dopadají digitální návyky. Velký průzkum rodin, který pro UNIQA připravila agentura NMS, ukázal, že jedním z nejvýraznějších problémů se stává závislost na sociálních sítích. Její negativní dopad na rodinnou pohodu už se podle výsledků objevuje stejně často jako dopad alkoholu.
Základ rodinné stability přitom zůstává poměrně tradiční. Bez jistého bydlení a příjmů se pocit bezpečí buduje jen obtížně. Stejně důležité jsou ale vztahy, a to nejen mezi partnery, ale také mezi rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Právě dobré vztahy nejvíce přispívají k tomu, aby byl domov vnímán jako bezpečné místo.
Rodinnou pohodu nejvíce narušuje zdraví
Rodiny dnes zdaleka neřeší jen peníze. Mezi časté zdroje napětí patří práce, nedostatek času, každodenní povinnosti i finanční starosti. Největší zásah do rodinné pohody ale představují zdravotní problémy.
Výrazně do toho vstupuje také duševní zdraví. Většina rodin, konkrétně 54 procent, vnímá ohrožení duševního zdraví u některého ze svých členů. U žen je situace ještě citlivější: třetina z nich považuje za nejvíce ohrožené samy sebe. V praxi to ukazuje, že téma psychické zátěže už dávno není okrajové a v mnoha domácnostech se dotýká běžného fungování celé rodiny.
Sociální sítě se dostaly mezi hlavní rizika
Vedle zdraví, práce nebo financí se do popředí dostává i problém, který ještě před několika lety neměl v rodinách tak silné postavení. Závislost na sociálních sítích podle průzkumu meziročně výrazně narostla a na někom z rodiny ji pozoruje 20 procent respondentů.
Proč chlapům často prospívají blízké kamarádky víc, než si myslí
Důležité je, že nejde jen o abstraktní obavu z moderních technologií. Průzkum spojuje sociální sítě přímo s narušením rodinné pohody. Jejich negativní dopad se už objevuje stejně často jako u alkoholu, což z digitální závislosti dělá jedno z nejviditelnějších témat současného rodinného života.
Většina Čechů by dětem sociální sítě zakázala
Rostoucí obavy se promítají i do postoje veřejnosti k regulaci. Se zákazem sociálních sítí pro děti mladší 15 let by souhlasilo 82 procent Čechů. Ještě další výrazná většina, 78 procent lidí, by podpořila zákaz mobilních telefonů ve školách.
Podpora těchto zákazů je nižší u mladších lidí do 34 let, přesto zůstává podle průzkumu výrazná. U Čechů ve věku 15 až 24 let se zákazem sociálních sítí pro děti souhlasí 44 procent dotázaných. To naznačuje, že téma už nevnímají jen rodiče nebo starší generace, ale v určité míře i lidé, kteří sami s digitálním prostředím vyrostli.
Silná podpora zákazů může souviset i s tím, že rodiče sami cítí slabé místo ve vlastním chování. Více než polovina z nich, přesně 53 procent, připouští, že být dětem dobrým příkladem v používání mobilních telefonů a sociálních sítí je pro ně těžké. Rodinná pravidla tak často narážejí na každodenní realitu: dospělí chtějí digitální svět dětem omezovat, sami se od něj ale odpojují jen obtížně.
Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.
Zdroje: UNIQA, NMS



