Měl přijít konec „STK a emisí“, místo toho nastal chaos. Řidiči nevěděli, co vlastně platí
30. 3. 2026V americkém státě New Hampshire to vypadalo na výraznou úlevu pro motoristy. Místní politici chtěli zrušit povinné pravidelné kontroly osobních aut, tedy něco, co se českému čtenáři nejvíc blíží kombinaci STK a měření emisí. Jenže místo jednoduché změny přišel právní spor, zásah soudu a zmatek, ve kterém se přestali orientovat řidiči, servisy i úřady.
Na první pohled to působilo jednoduše. Stát se rozhodl, že už nebude po majitelích osobních aut vyžadovat každoroční technické a emisní kontroly. Jenže New Hampshire narazil na problém, který z běžné politické změny udělal mnohem větší kauzu. Do celé věci totiž vstoupilo federální právo, tedy pravidla platná pro celé Spojené státy.
Konec kontrol se zadrhl na federálních pravidlech
Guvernérka Kelly Ayotte loni podepsala zákon, který měl systém pravidelných kontrol osobních vozidel ukončit. Hlavní změna měla nastat na konci ledna letošního roku a řada řidičů počítala s tím, že tím celá povinnost jednoduše zmizí.
Jenže právě tady přišel zásadní háček. New Hampshire patří do oblasti, kde federální pravidla kvůli ochraně ovzduší vyžadují, aby stát měl zavedený program kontroly emisí vozidel. Jinými slovy, místní vláda nemohla celý systém jen vypnout a tvářit se, že je hotovo. Nejdřív potřebovala souhlas federální Agentury pro ochranu životního prostředí, tedy EPA.
Stát sice o schválení požádal, ale v době, kdy měly povinné kontroly fakticky skončit, ještě žádné konečné rozhodnutí z Washingtonu neexistovalo. A právě v tu chvíli se začal celý plán rozpadat.
Soud zasáhl, systém ale stejně přestal normálně fungovat
Do sporu vstoupila společnost Gordon-Darby, která v New Hampshire zajišťovala technické fungování emisního systému. Obrátila se na soud s tím, že stát porušuje federální pravidla, protože chce program ukončit bez potřebného souhlasu EPA.
Federální soud jí dal předběžně za pravdu. Jinak řečeno, soud řekl, že New Hampshire nemůže systém jen tak zrušit a že program musí pokračovat, dokud nebude celá věc právně a úředně dořešená.
Jenže tím se situace nesrovnala. Naopak. Stát mezitím nedokázal zajistit pokračování systému v běžném provozu a praktická stránka věci se začala rozpadat. Kontrolní stanice přestaly vydávat státní nálepky, emisní testy se běžně neprováděly a řidiči začali narážet na to, že i kdyby chtěli všechny povinnosti splnit, často to jednoduše nešlo.
Právě v tom spočívala největší absurdita celé situace. Soud naznačil, že program má dál existovat, jenže v reálném životě přestal fungovat tak, jak byl nastavený dřív. Z pohledu řidičů to znamenalo jediné: místo jasných pravidel přišla nejistota.
Řidiči nemají povinnost jezdit na pravidelnou kontrolu, odpovědnost za auto ale nezmizela
To ovšem neznamená, že by si v New Hampshire teď mohl kdokoli bez obav vyjet na silnici s autem v nebezpečném stavu. Úřady i tamní média opakovaně upozorňují, že odpovědnost za technickou způsobilost vozu zůstává dál na řidiči.
V praxi to znamená, že i když stát momentálně nevymáhá pravidelnou roční kontrolu v původní podobě, policie může dál řešit auta se zjevnými závadami. Typicky může jít o prasklé čelní sklo, výrazně opotřebené pneumatiky nebo jiné viditelné problémy, které ohrožují bezpečnost provozu.
Pro českého čtenáře je důležité právě tohle rozlišení. Nejde o stav, kdy by New Hampshire úplně rezignoval na technický stav aut. Spor se vede o povinný systém pravidelných kontrol a emisí, ne o to, zda mohou po silnicích jezdit technicky nevyhovující vozy.
Čtvrtina aut starších 15 let neprojde STK, přitom o problému řidiči nemusí ani vědět
Ve hře jsou i vysoké sankce
Celý případ má ještě další rozměr. Pokud by stát skutečně porušoval federální pravidla o ochraně ovzduší, mohou mu hrozit i velmi citelné sankce. V debatě kolem případu se objevily i možné pokuty až 55 tisíc dolarů denně. Vedle toho se zmiňuje také riziko problémů s federálním financováním dopravy.
To je jeden z důvodů, proč se z původně lokálního tématu stala věc, kterou řeší soudy, úřady i federální administrativa. Už dávno nejde jen o to, zda si řidiči ušetří peníze za pravidelnou kontrolu auta. Ve hře je i to, zda stát může obejít pravidla, která platí na celostátní úrovni.
Rozhodující slovo teď bude mít EPA
Nejdůležitější pro další vývoj je teď postup federální Agentury pro ochranu životního prostředí. EPA už oznámila, že žádost New Hampshire posoudí ve zrychleném režimu. Návrh rozhodnutí chce zveřejnit na začátku léta a definitivní verdikt má padnout ještě letos.
Do té doby ale zůstává New Hampshire ve velmi podivném mezistavu. Politici dál mluví o zrušení zbytečné povinnosti, soud dává najevo, že stát nemůže postupovat bez federálního souhlasu, a řidiči mezitím řeší hlavně to, že systém, který měl buď fungovat, nebo skončit, se zatím zasekl někde uprostřed.
A právě to je na celé věci nejvýmluvnější. Nešlo o hladký konec povinných kontrol, ale o chaotický střet politiky, práva a praxe. Z pohledu běžného motoristy tedy žádná jednoduchá úleva nepřišla. Místo ní dorazil zmatek, ve kterém dlouho nebylo jasné, co ještě platí a co už ne.
Zdroje: nhpr.org, newhampshirebulletin.com, nhpr.org
