Muži hledají, ženy couvají. Nová data odhalila, proč je v Česku tolik nezadaných
30. 4. 2026Být dnes bez partnera v Česku rozhodně není okrajová zkušenost. Bez vztahu žije přibližně 18 procent lidí a nejde jen o krátkou životní epizodu mezi dvěma známostmi. Nová data z výzkumu Současná česká rodina, na němž spolupracují Masarykova univerzita a Univerzita Karlova, ukazují, že za tím nestojí jedna jednoduchá příčina. Spíš se postupně mění to, jak muži a ženy samotu prožívají, co od vztahu čekají a jestli ho vůbec aktivně hledají. Do druhé vlny šetření z roku 2025 se zapojilo více než 3 700 respondentů ve věku od 21 do 74 let.
Na první pohled může překvapit už samotné rozložení mezi pohlavími. Mezi muži je bez partnerky 16 procent, mezi ženami 21 procent. Nejvíc nezadaných je v nejmladší věkové skupině od 21 do 29 let, kde partnerku nemá 38 procent mužů a partnera 25 procent žen. Sama tato čísla ale ještě neříkají, kdo po vztahu skutečně touží a kdo si naopak zvykl žít po svém. Právě tady se začínají mezi muži a ženami ukazovat největší rozdíly.
Zhruba dvě třetiny nezadaných říkají, že se vztahu nebrání, ale aktivně ho nevyhledávají. Jen 7 procent mužů a 18 procent žen uvádí, že jsou bez partnera z přesvědčení a o vztah jednoduše nestojí. Výraznější je však jiná skupina, a to lidé, kteří jsou bez partnera proti své vůli. Mezi muži ve věku 21 až 29 let se takto vidí 21 procent, ve skupině 30 až 39 let dokonce 24 procent. U žen jde ve stejných věkových kategoriích jen o 5 a 13 procent. Právě tady leží jedno z nejdůležitějších vysvětlení, proč téma nezadaných v posledních letech tak rezonuje. Část mladších mužů vztah chce, ale nedaří se jí ho navázat.
Ženy a muži nežijí bez partnera stejným způsobem
Výzkum zároveň ukazuje, že ženy bývají se životem bez partnera spokojenější než muži. Na desetibodové škále vychází průměrná spokojenost mužů na 5,5 bodu, ženy jsou v průměru o 0,8 bodu výš. Neznamená to, že by vztahy přestaly být důležité. Spíš se ukazuje, že část žen nevnímá partnerství jako něco, co je nutné za každou cenu dohánět. Nejčastějším důvodem, proč lidé partnera nemají, je to, že zatím nepotkali toho pravého nebo tu pravou. Takto odpovídá 61 procent nezadaných. Následují obavy z citového zranění s 49 procenty, touha dělat věci bez omezení se 44 procenty a špatná zkušenost z předchozích vztahů se 43 procenty.
S věkem se tento rozdíl ještě prohlubuje. Zatímco v nejmladší kategorii jsou podíly lidí, kteří aktivně hledají vztah, ještě poměrně podobné, po třicítce se cesty mužů a žen začínají rozcházet. Mezi lidmi po čtyřicítce aktivně hledá vztah 20 procent single mužů, ale jen 5 procent single žen. Sociolog Martin Kreidl to shrnul přímo: „Zdá se, že se single ženy po čtyřicítce se svým singlovstvím smířily.“ Ta věta může znít tvrdě, ale dobře vystihuje posun, který je z čísel patrný. Pro část žen přestává být partnerství povinným životním cílem, zatímco část mužů ho dál hledá.
Online svádění má nová pravidla. Už víme, proč ženy přitahují muži s chladnou duší
Seznamování se přesunulo na internet, ale ne úplně
Když už lidé partnera hledají, dělají to dnes hlavně na internetu. Online seznamky používá 52 procent nezadaných, sociální sítě 49 procent a mobilní seznamovací aplikace 37 procent. Digitální prostředí je tedy už běžnou součástí seznamování, ne doplňkem pro menšinu. Přesto by bylo chybou tvrdit, že klasické cesty zmizely. Přes přátele se seznamuje 58 procent lidí, ve škole nebo v práci 34 procent, na dovolené či pracovní cestě 28 procent a na večírcích nebo jiných společenských akcích 20 procent. Internet tedy vztahy nezprivatizoval úplně, jen se stal jedním z hlavních míst, kde se první kontakt odehrává.
Širší společenský obraz tomu odpovídá. V Česku za posledních dvacet let klesl průměrný počet lidí v domácnosti z 2,52 na 2,30 a podíl jednočlenných domácností vzrostl z 23 procent na téměř 32 procent. Na evropské úrovni je trend podobný. V roce 2024 bylo v EU přes 75 milionů domácností tvořených jedním dospělým bez dětí a jejich počet od roku 2015 vzrostl o 16,9 procenta, zatímco celkový počet domácností rostl výrazně pomaleji. Ne každý, kdo žije sám, je automaticky bez vztahu, ale čísla dobře ukazují, že život o samotě je dnes mnohem běžnější součástí reality než dřív.
Z toho všeho vyplývá nepříjemná, ale docela přesná odpověď na otázku, proč je v Česku tolik nezadaných. Ne proto, že by lidé přestali stát o blízkost. Spíš proto, že muži a ženy dnes vstupují do vztahů s odlišným očekáváním, jinou mírou spokojenosti i jinou ochotou hledat za každou cenu. Část mužů partnerku hledá a naráží. Část žen už hledat nepovažuje za nutné. A mezi těmito dvěma postoji vzniká prostor, ve kterém počet lidí bez partnera roste a zdaleka nejde jen o krátkodobý výkyv.
Zdroje: novinky.cz, muni.cz, statistikaamy.csu.gov.cz
O nás chlapech se říká, že jsme povrchní, ale z vlastní zkušenosti vím, že ženy jsou ještě daleko povrchnější a náročnější na vzhled. Jak vždycky říká můj kámoš „na kráse nezáleží, na ošklivosti už ano!“ Zatímco ošklivá žena nějakou šanci má vždycky, tak ošklivej chlap je fakt bez šance. Jsou borci, co mají každej večer jinou, protože se líbí všem a pak jsou hold ti druzí borci. Titulek „Muži hledají, ženy couvají“ By v překladu mohl znít „Muži, kteří ještě hledají, nejsou pro hledající ženy fyzicky atraktivní“
V situaci, kdy má být vztah určitý bonus k mé jinak bezproblémové vlastní existenci, tzn. neřeším děti, bydlení nebo peníze, je volba mezi možnostmi ošklivý (ale i tlustý, hloupý, nevzdělaný, rozbitý, nevychovaný, nezaopatřený, toxický…) chlap nebo NIC jasná – NIC.
To je naprosto přesný 👍🙋♀️
Ja se tem zenam ani nedivim 🫢
Tak samyce jsou spokojenější, protože mají spoustu příležitostí na páření. I ošklivá žena si dokáže namalovat na obličej obličej a vždycky se najde někdo kdo do toho půjde. Samyce samyce muslimy na vás.
Nauč se aspoň psát slovo samice, ty samče 😁😁😁