Volá „policie“ a „banka“. A vy mezitím posíláte peníze podvodníkům

Kyberútoky na klienty bank v Česku rychle přibývají. Jenže největší posun není v tom, jak „chytré“ jsou viry nebo jak složité je prolomit zabezpečení. Podvodníci zjistili, že mnohem účinnější je obejít techniku a jít rovnou po člověku. Využít emoce, stres, důvěru v autoritu a vytvořit dojem, že je potřeba jednat okamžitě.

Přesně tak dopadla i žena z Přerovska. Letos v létě jí přišla zpráva, která na první pohled nepůsobila podezřele. Psalo se v ní, že synovi spadl telefon do vody, a proto používá nové číslo. Pak následovala prosba o rychlou finanční pomoc. Žena peníze poslala hned několikrát, celkem téměř 140 tisíc korun. Až když se spojila se skutečným synem, došlo jí, že naletěla.

Takové příběhy už dnes nejsou výjimkou, ale stále častěji se opakující vzorec. Útočníci se snaží dostat do situace, kdy oběť sama udělá „správné“ kroky, jen ve prospěch někoho jiného. Potvrdí přístup, schválí platbu nebo vybere hotovost. A právě to je důvod, proč se obrana bank posouvá od čistě technických opatření k prevenci, vysvětlování a práci s lidským chováním pod tlakem.

Útoky přibývají a jsou osobnější než dřív

Podle údajů České bankovní asociace už v roce 2025 počet kyberútoků na klienty bank překročil 68 tisíc případů a škody dosáhly 1,5 miliardy korun. Je ale důležité číst tahle čísla ve správném kontextu. Nejde jen o množství. Dnešní podvody jsou často propracovanější, cílenější a hlavně psychologicky chytře poskládané.

Zatímco dříve bylo typické, že člověk klikl na falešný odkaz a vyplnil údaje na podvodné stránce, dnes je scénář často delší a „živější“. „V roce 2022 jsme čelili velké vlně podvodů, kdy klienti po kliknutí na falešný odkaz vyplňovali své údaje na podvodných stránkách. Dnes už nejde primárně o technologie, ale o psychologii, o manipulaci klienta,“ popisuje Aleš Černý, vedoucí oddělení Řízení retailových rizik Air Bank.

A právě manipulace je v těchto případech klíčová. Útočníci dokážou člověka držet v napětí dlouhé desítky minut. Vytvářejí pocit, že hrozí bezprostřední škoda, že jde o „poslední šanci“ něco zachránit, a že jakékoli zdržení může znamenat katastrofu. V takovém stavu pak lidé dělají rozhodnutí, která by za normálních okolností neudělali.

Vánoce plné pastí: 80 tisíc falešných e-shopů, podvodné balíčky i nebezpečné QR kódy

Někdy se celé tohle divadlo rozjede i docela nenápadně. Stačí odkaz na „hlasování v soutěži“ nebo zpráva, která působí nevinně. Jakmile ale oběť potvrdí připojení zařízení, útočník může získat kontrolu nad účtem a začít jednat rychle. Vyhledá nejbližší rodinné vazby a pod jejich identitou žádá peníze. Útok pak nepůsobí jako anonymní internetový trik. Naopak působí osobně a naléhavě, protože probíhá přímo v telefonu člověka.

Falešná policie, falešná banka a tlak na „spolupráci“

Jedním z nejrozšířenějších scénářů poslední doby je kombinace falešného bankéře a falešného policisty. Princip bývá podobný. Zavolá „policista“ a oznámí, že si někdo jménem klienta chce sjednat úvěr. Vzápětí přichází další krok: účet je údajně v ohrožení a peníze je potřeba „zabezpečit“. Třeba tak, že se vyberou v hotovosti.

Následují instrukce, které zní autoritativně a často i přesvědčivě. Někdy se dokonce přidá prvek tajemství. Údajný policista tvrdí, že klient může pomoci při dopadení organizované skupiny, jen musí spolupracovat a posílat transakce podle pokynů. Výsledek bývá stejný: peníze skončí pryč, často po předání na místě, které je pro podvodníka pohodlné a pro oběť izolované, například na opuštěném parkovišti.

To nejzarážejší je, že v některých případech oběť pokračuje i tehdy, když ji banka kontaktuje a varuje. „Typicky klient po hodinách telefonátů s podvodníkem sám vybírá hotovost a předává ji cizím lidem. A to i tehdy, když ho banka kontaktuje a varuje,“ říká Černý. Právě tady je vidět, jak silně dokáže fungovat tlak, strach a uměle vytvořená urgence.

Do budoucna se navíc přidává další vrstva rizika: umělá inteligence. Už dnes umí generovat věrohodné texty, napodobit tvář ve videu nebo vytvořit realisticky znějící hlas. „Až bude AI schopná přesně napodobit hlas partnera nebo kolegy, začne opravdu nebezpečná éra,“ upozorňuje Černý. Zjednodušeně řečeno, to, co lidé dříve brali jako pojistku („poznám to po hlase“), může přestat platit.

Zároveň ale není nutné malovat jen černé scénáře. Vedle útočníků se rychle vyvíjejí i obranné technologie. Detekce podezřelých transakcí je sofistikovanější, přibývají ochranné mechanismy a banky i karetní společnosti investují do nástrojů umělé inteligence se stejnou intenzitou, jen s opačným cílem: podvody zachytit a zastavit.

Nový trik zlodějů peněz na telefonech: Godfather napodobí banku a vezme si, co chce

Co s tím banky dělají a proč už někdy platbu prostě nepustí

Ještě donedávna platilo jednoduché pravidlo: pokud klient trval na provedení transakce, banka pokyn provedla, i když ho předtím upozornila na podezřelé okolnosti. Jenže realita posledních let ukázala, že tohle nastavení často nahrává právě manipulátorům. A tak se přístup mění.

Air Bank dnes v situaci, kdy systém nebo pracovník vyhodnotí, že jde o podvod, platbu zablokuje i tehdy, když s tím klient nesouhlasí. „Dříve jsme brali jako povinnost transakci na pokyn klienta bez výjimky provést. Dnes, když jsme přesvědčeni, že jde o podvod, ji zablokujeme,“ říká Aleš Černý. Podle banky tento krok výrazně snižuje reálné finanční ztráty, i když samotných pokusů o útok dál přibývá.

Důležitá je také rychlost a spolupráce. Jakmile banky identifikují podezřelou transakci, předávají si informace co nejrychleji, aby byl převod šance zastavit dřív, než peníze odejdou do zahraničí. Jakmile totiž skončí na účtech mimo Českou republiku, možnost návratu se výrazně zmenšuje.

A nakonec je tu možná největší změna, která není vidět na první pohled: proměňuje se i to, kdo v bankách podobné případy řeší. Technická bezpečnost zůstává důležitá, ale sama o sobě nestačí. „Dřív jsme potřebovali hlavně IT bezpečnostní experty. Dnes je pro nás stejně důležitá expertíza z oblasti psychologie. Musíme totiž klienta přesvědčit, že je právě teď obětí manipulace,“ vysvětluje Černý.

Proto se do popředí dostává prevence a vzdělávání. Ne ve stylu obecných pouček, které lidé přečtou a zapomenou, ale formou konkrétních scénářů, na které mohou narazit. Cílem je, aby člověk v kritické chvíli nezůstal sám proti nátlaku na druhém konci telefonu. Protože právě v té chvíli už nejde o zabezpečení aplikace, ale o to, jestli se podaří vrátit situaci zpět do racionální roviny dřív, než bude pozdě.

Zdroje: ČTK (Protext), Zlatá koruna