Televize dostaly návod, jak snímat atletky bez sexualizujících detailů

Evropská vysílací unie společně s Evropskou atletikou připravila podrobný manuál pro televizní přenosy ženské atletiky. Dokument doporučuje omezit dlouhé detaily na části těla, nízko umístěné kamery i zpomalené záběry, které divákům nepřinášejí žádnou podstatnou informaci o sportovním výkonu. Místo nich mají televizní štáby více ukazovat techniku, průběh disciplíny a emoce sportovkyň.

Materiál nazvaný Raising the Bar má 23 stran a obsahuje konkrétní příklady vhodného i nevhodného snímání. Nejde však o závazný předpis ani soubor zákazů. Evropská vysílací unie jej představuje jako praktické doporučení pro televizní režiséry, kameramany a další členy produkčních týmů.

Manuál vychází ze skutečných televizních přenosů

Dokument vznikl ve spolupráci s Evropskou atletikou a podílely se na něm také tři olympijské sportovkyně. Své zkušenosti poskytly britská tyčkařka Holly Bradshaw, srbská dálkařka Ivana Španović a chorvatská výškařka Blanka Vlašić.

Ukázky v manuálu nevycházejí z vymyšlených situací, ale ze skutečných televizních přenosů. Jejich autoři chtěli ukázat, že problematickým záběrům se lze vyhnout bez zhoršení obrazové kvality, omezení diváckého zážitku nebo ztráty informací potřebných k pochopení sportovního výkonu.

Evropská vysílací unie považuje za problematické především dlouhé záběry zaměřené na těla sportovkyň, kamery umístěné nízko za nimi nebo pod nimi a nadměrné využívání zpomalených opakování bez technického či vypravěčského významu. Takový způsob natáčení může podle organizace odvádět pozornost od výsledků a dovedností atletek a podporovat stereotypní způsob jejich zobrazování.

Manuál se vztahuje nejen na rozsáhlé mezinárodní produkce s velkým počtem kamer. Stejné principy mají být použitelné také při menších závodech, kde přenos zajišťuje omezený štáb s menším technickým vybavením.

Široké záběry mají lépe ukázat techniku skoků

U skoku do výšky manuál doporučuje využívat především širší boční záběry, na kterých je vidět rozběh, poslední kroky před odrazem i samotné překonání laťky. Tyto pohledy poskytují užitečné informace komentátorům, trenérům i divákům.

Překvapivý výsledek z dopravních statistik po celém světě. Jsou ženy opravdu horší řidičky?

Za nevhodnou považuje dokument nízko umístěnou kameru snímající závodnici zespodu. Riziko problematického výsledku podle něj dále zvyšuje přiblížení obrazu a pomalé opakování okamžiku, kdy atletka překonává laťku nebo dopadá na žíněnku. Takový detail navíc nemusí nabídnout žádnou podstatnou informaci o provedení skoku.

Podobné zásady se týkají skoku o tyči. Hlavní kamera by měla zachytit rozběžiště v dostatečné šíři, aby byly viditelné poslední kroky, zasazení tyče a průběh odrazu. Zpomalený záběr může být přínosný, pokud pomůže rozebrat techniku. Nevhodné je naopak těsné snímání z nízké pozice, zezadu nebo během dopadu.

Manuál připouští, že kameraman nemůže vždy předvídat každý pohyb závodnice. Například při zvedání tyče se může sportovkyně před objektivem náhle předklonit. Produkční tým však může využít širší kompozici, přesunout kameru do strany nebo včas změnit záběr.

U dálky a trojskoku se doporučuje boční pohled zachycující celou postavu, rozběh, odrazové prkno a dopad do písku. Pro technický rozbor jsou nejdůležitější zejména poslední kroky před odrazem. Kamera umístěná nízko u doskočiště může nabídnout zajímavý pohled na výšku a délku skoku, současně ale přináší vysoké riziko nevhodných záběrů. Přiblížení a zpomalené opakování z této pozice proto vyžadují zvláštní pozornost.

Problematičtější může být také detailní pohled zezadu ve chvíli, kdy atletka opouští doskočiště. Vhodnější je podle manuálu zachovat širší obraz nebo přejít na detail obličeje.

Zpomalené záběry nemají zmizet úplně

Doporučení nepožadují odstranění zpomalených opakování z atletických přenosů. Mají se však používat tam, kde pomáhají vysvětlit sportovní výkon. U skokanských disciplín mohou ukázat přesnost odrazu, rytmus posledních kroků, práci s tyčí nebo polohu těla.

Ivana Španović navrhla také využívání leteckých pohledů a vzdělávací grafiky, která divákům přiblíží biomechaniku pohybu a faktory ovlivňující úspěšný pokus. Technicky zaměřené záběry podle ní mohou současně zachovat důstojné zobrazení závodnic.

U běžeckých disciplín dokument doporučuje vyhýbat se velmi těsným záběrům vedeným z úrovně pod pasem. Opatrnost je namístě zejména při posledních přípravách na startovní čáře a po doběhu, kdy vyčerpané závodnice mohou klesnout nebo ulehnout na dráhu. Kde je to možné, mají být sportovkyně snímány zepředu nebo s dostatečným odstupem.

Ženy promluvily: tohle jsou koníčky, které na mužích milují

Součástí přenosu mohou zůstat emoce, oslavy i komunikace s trenéry. Ruční kamery lze využít k zachycení radosti po úspěšném pokusu, nervozity před startem nebo technického rozhovoru mezi závodnicí a jejím trenérem. Rozhodující má být poloha kamery a způsob, jakým je výsledný materiál použit.

Atletky se kvůli kamerám nedokázaly plně soustředit

Holly Bradshaw popsala, že se ona i další sportovkyně během závodů někdy více zabývaly postavením kamer než vlastním výkonem. Zpomalené záběry zachycující závodnice v nedůstojných pozicích se navíc mohou později objevit ve vytržené podobě na sociálních sítích. Bradshaw se podle vlastních slov setkala s nevhodnými videi i urážlivými reakcemi.

Ivana Španović upozornila, že některé kamerové úhly mohou způsobovat nepříjemné pocity a rozptylovat závodnice. Nevhodně umístěná technika podle ní může představovat také překážku během rozcvičení a zvyšovat riziko zranění. Způsob prezentace sportovkyň může mít rovněž dlouhodobější dopad na jejich psychickou pohodu.

Blanka Vlašić zdůraznila technickou stránku skoku do výšky. Výsledek závisí na rytmu rozběhu, poloze boků, správném proběhnutí oblouku i vzdálenosti místa odrazu od laťky. Vhodně umístěné kamery mohou tyto prvky ukázat lépe než detailní pohled soustředěný pouze na okamžik překonání laťky.

Evropská vysílací unie proto nechce televizím předepsat jediný způsob, jak mají atletiku natáčet. Manuál má nabídnout společný základ pro diskusi mezi sportovkyněmi, kameramany, režiséry a vysílacími společnostmi. Důraz má zůstat na sportovním výkonu, technice a emocích, nikoli na záběrech, které mohou být vnímány jako sexualizující.

Zdroje: idnes.cz, ebu.ch, european-athletics.com