Na vodě bude letos pořádně těsno. Počet českých „kapitánů“ dál roste

Zájem o rekreační plavbu v České republice dál roste. Na vodě je to vidět hlavně před létem, kdy si lidé častěji vyřizují oprávnění k vedení lodě, hledají termíny zkoušek a připravují se na sezonu. Ke konci roku 2025 bylo v Česku evidováno 71 230 držitelů průkazu vůdce malého plavidla. Vedle toho přibývá také lidí, kteří míří za plavbou na moře. Platných českých průkazů způsobilosti k vedení námořní jachty je už 11 235.

Rostoucí obliba plavby je patrná i z počtu lodí. V rejstříku malých plavidel bylo ke konci loňského roku zapsáno 22 962 lodí, což je přibližně o polovinu více než před deseti lety. Největší část tvoří motorová plavidla do 7 metrů, kterých je téměř 13 tisíc. Lodí nad 7 metrů je lehce přes 4,5 tisíce, plachetnic přes 3,3 tisíce a vodních skútrů přes 2,1 tisíce.

Zkoušek je letos přes sto, termíny jsou i o prázdninách

Státní plavební správa pro rok 2026 vyhlásila celkem 102 zkouškových dní pro průkaz vůdce malého plavidla. Nejvíce jich připadá na Prahu, kde je 52 termínů. V Děčíně jich je 23 a v Přerově 27.

Od 1. června do konce roku zbývá ještě 61 zkouškových dní. Zájemci se mohou hlásit také na letní prázdniny. V Praze je během nich k dispozici osm termínů, v Děčíně čtyři a v Přerově tři. Průkaz se po úspěšném složení zkoušky vydává přímo v den zkoušky.

Jen v roce 2025 přibylo 3 560 nových vůdců malých plavidel. Od začátku letošního roku do 15. května bylo novým držitelům vydáno dalších 713 průkazů VMP a Státní plavební správa k tomuto datu evidovala 1 214 uchazečů. Ke zkoušce je možné přihlásit se i elektronicky přes Portál dopravy.

„Zájem o rekreační plavbu tradičně sílí právě před letní sezonou. Chceme proto lidem co nejvíce usnadnit cestu k potřebným dokladům, čemuž pomáhá možnost elektronického podání. Přihlášení ke zkoušce touto cestou je nejrychlejší možností, vše je přehledné a žadatel si může rovnou vybrat z dostupných termínů. Zároveň je důležité připomenout, že úspěšné složení zkoušek je základní předpoklad bezpečné a odpovědné plavby, zvlášť v období, kdy je na vodě největší provoz,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Češi si chtějí plout po svém. Kapitána odmítají skoro všichni

Průkaz se liší podle lodě i oblasti plavby

Průkaz vůdce malého a rekreačního plavidla se dělí podle toho, jaké plavidlo chce člověk vést a kde se s ním hodlá pohybovat. U motorových člunů existuje kategorie M20, která opravňuje k vedení malého plavidla s vlastním strojním pohonem do výkonu motoru 20 kW. Kategorie M už omezení výkonu motoru nemá. U ní je ale kromě teoretické zkoušky potřeba také ověření praktických dovedností u pověřené osoby.

Podobně je to u plachetnic. Kategorie S20 platí pro plachetnice s celkovou plochou plachet do 20 m². Kategorie S je určena pro plachetnice bez omezení celkové plochy plachet, ale i tady je nutné doložit praktické dovednosti.

Samostatně se řeší také oblast plavby. Oblast I se vztahuje na vnitrozemské vodní cesty v České republice a v zahraničí tam, kde je oprávnění uznáváno. Kdo chce s průkazem vyrazit i na moře, může si doplnit oblast C. Ta umožňuje příbřežní plavbu na moři do 1 námořní míle od pevniny nebo pobřežních ostrovů, za dne a při síle větru do 4 stupňů Beaufortovy stupnice. Pro oblast C je nutné složit doplňkovou teoretickou zkoušku z teorie plavby na moři.

Bez průkazu lze řídit jen menší plavidla v přesně daných mezích. U motorového plavidla jde o výkon do 4 kW a hmotnost do 1 000 kg včetně povoleného zatížení, přičemž vůdce musí mít alespoň 15 let. Bez průkazu je možné vést také plachetnici bez vlastního strojního pohonu, pokud plocha plachet nepřesahuje 12 m² a celková hmotnost včetně povoleného zatížení nepřesahuje 1 000 kg.

Ze zahraničních turistů jsou Češi třetí nejčastější „námořníci“ v Chorvatsku. Udělejte si kapitánské zkoušky i vy

Námořní jachting láká stále víc Čechů

Vedle vnitrozemské a rekreační plavby vydává Ministerstvo dopravy jako Námořní úřad ČR také průkazy způsobilosti k vedení námořní jachty. Ty se rozlišují podle rozsahu oblasti plavby.

Nejčastější je kategorie C. Platí pro námořní plavbu jachty s maximální délkou trupu do 16 metrů, do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřežní linie a při síle větru nejvýše 6 stupňů Beaufortovy stupnice. Kategorie B umožňuje námořní plavbu do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie. Nejvyšší kategorie A zahrnuje námořní plavbu jachty bez omezení oblasti plavby.

V roce 2025 bylo vydáno 1 096 průkazů kategorie C, 99 průkazů kategorie B a 5 průkazů kategorie A. Do těchto čísel se počítají nové průkazy, prodloužení, změny i duplikáty. Letos už přibylo 361 průkazů kategorie C, 41 průkazů kategorie B a 2 průkazy kategorie A. Od roku 2019 se průkazy k vedení námořní jachty vydávají s platností na 10 let.

U námořního jachtingu je důležité, že pravidla pro vydávání průkazů nejsou ve světě jednotná, a to ani v rámci Evropské unie. Vedle českých průkazů existují také různá turistická i neturistická oprávnění vydávaná v jiných státech, například v Chorvatsku nebo Řecku. Lišit se mohou podmínky pro získání, rozsah oprávnění i omezení samotné plavby. Česká statistika proto zahrnuje pouze průkazy vydané Ministerstvem dopravy, nikoli všechny lidi, kteří si oprávnění k vedení námořní jachty pořídili v zahraničí.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR