Kolik šálků kávy je akorát? Nová data ukazují vztah kávy a poruch nálady
24. 3. 2026Káva bývá spojovaná hlavně s ránem, soustředěním a krátkou vzpruhou před prací. Nová rozsáhlá analýza ale naznačuje, že její role může být širší. Výzkumníci, kteří pracovali s daty britské databáze UK Biobank, sledovali 461 586 lidí a při mediánu sledování 13,4 roku zaznamenali 18 220 nových případů poruch nálady a 18 547 případů stresových poruch. Nejnižší riziko vycházelo u lidí, kteří pili zhruba dvě až tři kávy denně.
Nejde jen o ranní rituál
Na podobné téma už vyšla řada menších nebo metodicky rozdílných prací, jenže výsledky se často rozcházely. Právě proto zaujme, že tentokrát šlo o opravdu velký soubor lidí ve věku 40 až 69 let, u nichž vědci neřešili jen samotné pití kávy, ale také druh nápoje, pohlaví a genetické rozdíly v odbourávání kofeinu. Do analýzy navíc nezařadili lidi, kteří už na začátku měli poruchy nálady nebo stresové poruchy, takže bylo možné lépe sledovat, u koho se potíže objevily až v průběhu let.
Výsledek přitom nevypadá jako jednoduché „čím víc, tím lépe“. Autoři popsali takzvanou J-křivku. Od nulové nebo velmi nízké spotřeby riziko nejprve klesalo, kolem dvou až tří šálků denně se dostalo nejníž a pak se začalo znovu zvedat. Souvislost mezi pitím kávy a poruchami nálady navíc vyšla výrazněji u mužů než u žen. Naopak genetické rozdíly spojené s metabolismem kofeinu výsledek zásadně neměnily. Jinými slovy, právě množství se ukázalo jako důležitější než to, zda někdo kofein odbourává rychleji nebo pomaleji.
Nejlépe nevyšla abstinence ani přehánění
Zajímavé je, že nejde o úplně osamocený výsledek. Už studie z roku 2023, která také vycházela z dat UK Biobank, dospěla k velmi podobnému závěru. I tam se nejnižší riziko deprese a úzkosti objevovalo přibližně u dvou až tří šálků denně. Tehdejší práce navíc ukázala, že podobný obraz se objevil hlavně u mleté kávy a u kávy bez cukru. Novější výzkum tak spíš posiluje dojem, že nejde o náhodný výstřel do tmy, ale o vzorec, který se v datech opakuje.
To ovšem neznamená, že káva funguje jako jednoduchý recept na lepší psychiku. Přehledová práce z roku 2025 upozorňuje, že střídmý příjem kofeinu může souviset s lepší náladou a kognitivním výkonem, zatímco nadměrná konzumace už bývá spojovaná s úzkostí, nespavostí nebo stresem. Podobně i meta-analýza zveřejněná v roce 2024 ukázala, že vyšší dávky kofeinu mohou riziko úzkosti naopak zvyšovat, zvlášť když denní příjem přesahuje zhruba 400 mg. Právě tady se vysvětluje, proč výsledky nevycházejí lineárně a proč se výhoda při vyšší spotřebě může začít vytrácet.
Dobrá zpráva pro milovníky kávy, ale ne návod k přehánění
Na celé věci je podstatné ještě jedno upozornění. Šlo o observační výzkum, tedy o sledování souvislostí v čase, ne o experiment, který by dokazoval přímou příčinu. Studie proto neříká, že dvě nebo tři kávy denně samy o sobě člověka chrání před depresí či úzkostí. Ukazuje ale něco jiného a také dost podstatného: u velké skupiny lidí se právě takové množství opakovaně pojilo s nejpříznivějším výsledkem. Pro ty, kteří si bez ranního nebo dopoledního šálku neumějí představit den, je to spíš uklidňující zpráva. Rozumné množství kávy nevypadá jako problém. Naopak se znovu ukazuje, že největší smysl mívá střídmost.
Zdroje: sciencealert.com, psypost.org, sundayguardianlive.com, Studie
