Auta mají být bezpečnější, řidiči ale jejich asistenty vypínají. Některé nechce používat každý čtvrtý
20. 9. 2026Nová auta dokážou hlídat jízdní pruh, udržot před překážkou nebo upozornit na překročení rychlosti. Seznam elektronických pomocníků se přitom dál prodlužuje. Jenže množství technologií ještě neznamená, že je řidiči také skutečně chtějí používat. U některých je tomu podle nového britského průzkumu právě naopak.
Průzkum společnosti Censuswide pro britskou dealerskou skupinu Dick Lovett mezi 1350 řidiči ukázal poměrně velký rozdíl mezi funkcemi, které lidé v autech oceňují, a těmi, které vědomě nechávají vypnuté nebo je vůbec nepoužívají. A čím více elektronika zasahuje přímo do řízení, tím větší problém s jejím přijetím část motoristů má.
Nejvýrazněji to ukazuje adaptivní tempomat. Z řidičů, kteří jej ve svém autě mají, jej 25,9 % vědomě nepoužívá. Dalších 7 % přiznalo, že neví, jak přesně funguje nebo jak se ovládá. U technologie, která je dnes běžnou součástí výbavy celé řady nových aut, jde o poměrně vysoké číslo.
Bezpečnostní asistenti narážejí na nedůvěru řidičů
Adaptivní tempomat přitom není jediným systémem, kterému se část majitelů vyhýbá. Automatické nouzové brzdění nepoužívá 21,3 % řidičů, kteří jej mají k dispozici. U asistenta pro udržování v jízdním pruhu jde téměř o 18 % a hlasové ovládání ignoruje 17,8 % dotázaných.
Podobně dopadl také head-up displej s rozšířenou realitou. Pokud jej vůz má, 17,1 % majitelů se jeho používání vyhýbá a dalších 7 % neví, jak se ovládá.
Výsledky průzkumu přitom neznamenají, že by řidiči obecně odmítali elektroniku. Část problémů se týká především systémů, které zasahují do řízení nebo mohou reagovat způsobem, který motorista neočekává. Dick Lovett uvádí, že někteří řidiči vnímají například asistenta jízdního pruhu nebo automatické nouzové brzdění jako příliš agresivní. U funkcí, jejichž intenzitu nelze dostatečně přizpůsobit, pak může být jediným řešením jejich úplné vypnutí.
Že nejde pouze o výsledek jednoho průzkumu, naznačují i další data. Carwow začátkem září zveřejnil výsledky průzkumu mezi 1500 britskými řidiči, v němž 23 % respondentů uvedlo, že vypíná asistenta jízdního pruhu. Stejný podíl vypíná systém start-stop a 16 % upozornění na překročení rychlosti.
Auto za milion už není výjimka. Proč dnes zdražují i věci, které dřív nikdo neřešil
Právě upozorňování na rychlost je zajímavé i z pohledu evropských řidičů. Inteligentní asistent rychlosti ISA patří v Evropské unii mezi technologie povinné u všech nových vozidel od 7. července 2024. Velká Británie má vlastní systém schvalování vozidel a stejnou povinnost dosud plošně nezavedla. Britská vláda ale v červenci 2026 potvrdila záměr zavést v rámci typového schvalování balík 18 bezpečnostních technologií, mezi nimi právě ISA, nouzové udržování v jízdním pruhu nebo sledování ospalosti a pozornosti řidiče. Konkrétní legislativní podobu má ještě dokončit.
Otázka spolehlivosti podobných systémů přitom není pouze subjektivním dojmem řidičů. Thatcham Research letos v létě testoval funkci ISA v reálném provozu. U nejhůře hodnoceného ze tří testovaných vozů systém při změnách rychlostního limitu správně určil rychlost v 74,3 % případů. Nejlepší vůz dosáhl 90,3 %. Testování zaznamenalo také chybně zobrazené rychlostní limity, které na britských veřejných komunikacích ani neexistují.
Jednodušší výbava má u řidičů navrch
Když se ale průzkum zaměřil na technologie, které řidiči skutečně používají a oceňují, pořadí vypadá podstatně jinak. Nezvítězil žádný sofistikovaný asistenční systém, ale obyčejné Bluetooth. Za jednu z funkcí, bez kterých by se nechtěli obejít, jej označilo 58,3 % respondentů.
Druhé místo získala couvací kamera, kterou pravidelně používá 45,7 % dotázaných. Následuje vestavěná navigace se 44,5 % a vyhřívané čelní sklo se 41 %. Vysoko se dostaly také vyhřívané sedačky a bezdrátové nabíjení telefonu, obě technologie pravidelně používá 31,9 % respondentů.
Z bezpečnostních prvků si poměrně dobře vede sledování mrtvého úhlu s 29,4 %. Kamerový systém umožňující pohled kolem celého auta používá 27,8 % dotázaných. Jízdní režimy jako Eco, Comfort nebo Sport pravidelně přepíná 27,3 % řidičů. Mezi lidmi ve věku 25 až 34 let jejich využití roste na 38,3 %.
Čtyři roky a prodat. Porsche a Tesla skončily na opačném konci než Honda
Výsledky tak ukazují poměrně jasný rozdíl. Funkce, které řidiči snadno pochopí a jejich přínos poznají okamžitě, se používají výrazně častěji. Kamera pomáhá při parkování, vyhřívané sklo usnadňuje zimní rána a Bluetooth jednoduše propojí telefon s autem. Není potřeba studovat dlouhé menu ani přemýšlet, kdy elektronika zasáhne do řízení.
Drahá výbava ještě neznamená, že ji majitel používá
Další část průzkumu se zaměřila na technologie, které automobilky často nabízejí především ve vyšších výbavách nebo dražších modelech. Ukázalo se, že řada z nich v autech respondentů vůbec není. Masážní sedadla nemá 67,3 % dotázaných, vzdálené nastartování prostřednictvím aplikace chybí v 62 % vozidel a head-up displej s rozšířenou realitou v 60,5 %.
Ovládání teploty prostřednictvím aplikace nemá 57,3 % automobilů a vyhřívaný volant chybí v 55,2 % vozů respondentů. Ani přítomnost dražší výbavy ovšem automaticky neznamená, že ji majitel pravidelně využívá.
Z řidičů, kteří mají masážní sedadla, je pravidelně používá 22 %. Head-up displej s rozšířenou realitou aktivně využívá 22,4 % jeho majitelů a vzdálené startování auta přes aplikaci 24,5 %.
Rozdíly jsou patrné také mezi věkovými skupinami. Funkce propojené s mobilními aplikacemi používají výrazně častěji mladší motoristé. Přibližně třetina řidičů mladších 35 let pravidelně ovládá teplotu ve voze prostřednictvím aplikace, zatímco mezi lidmi staršími 55 let jde o 11 %. Vzdálené startování využívá přibližně čtvrtina mladších řidičů, ale jen 5,1 % motoristů nad 55 let.
Moderní technika tedy sama o sobě problémem není. Průzkum spíše ukazuje, že řidiči nejlépe přijímají funkce, kterým okamžitě rozumějí a které jim bez složitého nastavování usnadní každodenní používání auta. U bezpečnostních systémů je situace složitější. Pokud elektronika reaguje nepředvídatelně, zasahuje příliš důrazně nebo řidič nerozumí tomu, co právě dělá, její přínos se může v očích uživatele rychle vytratit
Zdroje: dicklovett.co.uk, carwow.co.uk, auto-mania.cz





Je spousta nesmyslných asistentů, ale jeden mi dost chybí. Proč po vzoru kamionů neinstalujou automatický retardér spojený s tempomatem?
Při výběru mého nového auta použil prodavač nádherný prodejní argument: U našeho auta, jako u jediného ze všech značek, lze vypnout všechny asistenty stisknutím pouze jednoho tlačítka!
A které to bylo?
Mě by celkem zajímalo, jak se takový asistent testuje, tedy spíš certifikuje. Ne na provádění své zamyšlené funkce, ale na to, aby v případě nějaké závady. Vždyť je to počítač, který ovládá nějaké akční prvky. A závad může vzniknout celá škála. Opravdu nemůže nastat taková, která auto místo doprostřed jízdního pruhu pošle do protisměru???
Pracuju v oblasti zabezčovacích systémů pro železnici. Tak je nařízen takový certifikační proces, kde se musí ukázat, že pravděpodobnost fatální poruchy (poruchy mající zatím následky smrt osoby) může nastat jednou za více jak sto let provozu (při životnosti zařízení 25 let). A výrobce, který to neprokáže nic někde ne namontuje. Takže, jak se certifikují tyhle asistenční systémy, které nakonec brání lidem se naučit řídit, a nutí je jen a jen koukat před sebe, protože to je dnes mantra asistentů. Řidič už nemusí sledovat a předvídat provoz, už musí hlavně zírat dopředu 🙈